Skalnatý kopec Smrdutá je prírodní
rezervací s bizardními pískovcovými
skalami, sutovými poli, starými padlými stromy
z bukových porostu a pseudokrasovými
puklinovými jeskynemi. Jejich vznik souvisí s
tektonickým rozpukáváním
pískovcového podloží v tretihorách
a dalším pusobením mrazu a gravitacní
modelace. Rozlišují se zde dva typy techto
útvaru: puklinové jeskyne a povrchové
skalní sluje v previsech izolovaných skal.
Nekteré skalní útvary jsou tvoreny
polymiktními slepenci valounu a úlomku kremene,
krystalinika a vápencu. Nejdelší jeskyne,
nazývaná Smrdutá, je pruchozí , nebo
lépe receno pruplazná. Na jejích
stenách mužete nalézt snehobílou
sintrovou polevu podobnou povrchu kvetáku, jsou to tzv.
pisolity. Vznikaly postupným vymácením
vápenitého tmelu pískovcu za pusobení
srážkové a spodní vody.
Rozpuštený uhlicitan vápenatý se zpetne
vysrážel a vyplnil dutiny na strope jeskyne na
ploše asi 1 m2, místy dosahuje tlouštka
až 2 cm. Tyto sintrové povlaky jsou pomerne
bežné treba v jeskyních Moravského krasu,
ale v nevápencové oblasti se vyskytují velmi
vzácne. Sintrové povlaky pri osvícení
fotobleskem vybudí zelenavou fosforescenci s dosvitem
nekolika vterin. Jeskyne slouží také jako
úkryt chráneným netopýrum -
vrápence malého a netopýra velkého.
J.A.Komenský umistuje na své mape Moravy z r. 1627 do
oblasti Smrduté znacku „dolování
kovu“. Jedná se patrne o omyl, protože ve
zdejší oblasti nebyla težba nerostu jinak
prokázána.
Když se posadím na vrcholu Smrduté na
skálu a trochu privru oci tak ho vidím.
Svalnatý chlap v prostém oblecení
pasekáre. Flinta nenápadne prehozená pres
rameno. Jura Antoš pytlácký hejtman z
Tesáku. Pohybuje se opatrne ze stínu do stínu.
Co kdyby. Ted se zastavil. Sleduji jeho pohled a vidím
statného srnce na okraji paseky. Taky jeho cvicené
pytlácké oko ho vidí, ale vidí i neco
víc. Kloboucek s pírkem na druhé strane
paseky. Cerný myslivec. Správce lesa hrabete Rottala.
Horami zaznel výstrel. Srnec zustává v ohni.
Rána však vyšla od Amtoše, asi chtel
prekazit panskou vášen z lovu. Ted se však
musí rychle ukrýt, naštestí má v
záloze jeskyni na Smrduté, zde mezi skalami, balvany
a navíc pod zemí ho rozzlobený myslivec
nenajde ! ........ Tak takhle probudil mou fantazii pan
František Buchlovský v románu Na Tesáku
a když si pujdete pro tuhle keš, vzpomente si na
Antoše.
Úvodní souradnice Vás zavedou ke vchodu do
výše popisované jeskyne. Keš zde
však nehledejte, je jinde. Rozsvitte si svou celovku a podle
svých telesných proporcí bud v pokleku, nebo
sehnutí vejdete do jeskyne. Pokud budete mít s sebou
dostatecný zdroj svetla je Vaše cesta celkem
bezpecná a mužete si ji troufnout podniknout i s
detmi.Po asi 15 metrech postupu se dostanete do místa, odkud
jeskyne pokracuje suchým sifónem dál na druhou
stranu kopce. Pokud máte chut, odvahu a vhodné
oblecení, mužete si ji prolézt celou, ale pro
potreby získání cílových
souradnic postací, když otevrete mikrokeš,
která se nachází vlevo pod krabicí s
oficielní turistickou návštevní
knihou.
V mikrokeši se nachází karticka s
napsanými souradnicemi. Pokud se Vám bude
zdát, že na karticce nejde nic precíst, tak to
asi bude pravda a zlomyslní skrítkové hor
Vám písmo zneviditelnili. Trochu jsem s jejich zlou
povahou pocítal a v keši se nachází i
kouzelná hulka s jejíž pomocí hrave
skretí kouzlo zlomíte. Mikrokeš
nevynášejte z jeskyne, Vše prosím
vratte a uvedte do puvodního stavu. Pamatujte, že
nevnímaví mudlové do jeskyne chodí taky
a mohli by hulku proti skretím kouzlum treba zcizit, nebo
zneužít. Tak at to tam vydrží pro
další kacery. Jestli se Vám bude chtít,
mužete udelat i civilní zápis do
turistické knihy.
Velmi lituji, ale ac small není v keši
místa pro výmenu predmetu. Pochopíte na
míste.
