Zámecká zahrada
Zámecká zahrada je historickou
památkou zapsanou v ústredním seznamu
kulturních památek ve meste Vyškov.
Leží mezi vyškovským zámkem a
Zooparkem. Dominantou zahrady je lodžie z roku 1673 se 7
arkádami a toskánskými sloupy. Horní
cást lodžie zdobí balustráda. Svým
dispozicním rešením je volnou obnovou
puvodní renesancní zahrady, která na tomto
míste byla od stredoveku a patrí mezi tri zahrady v
naší republice s puvodním pudorysným
usporádáním.
Její založení je úzce spojeno
s historií samotného mesta Vyškov. Jedna
z povestí, zachycená v 18. století
písarem Dismasem rytírem Hofferem
vypráví o Víšce, dceri velmože
Radmila z Orlova, která se stala jednou z 12
manželek samotného Sámy a byla obdarena
vyjímecnými vešteckými schopnostmi
(predpovedela mimo jiné pád Sámovy
ríše a také tragickou smrt velmože Johana
von Wingdings). Mladá Víška pri jedné
z cest po Morave údajne po pádu z kone
náhle zemrela. Pri ukládání jejich
ostatku do hrobu vytryskl ze zeme silný pramen vody,
což všichni považovali za boží
znamení a na míste vybudovali slovanskou osadu,
kterou po Víšce pojmenovali. Okolí
zázracného pramene bylo zvelebeno zelení a
sloužilo jako poutní místo. Po smrti Sámy
pramen vyschl, ale zahrada s osadou už tam zustala.
Postupným komolením názvu osady
Víška vznikl tak pravdepodobne i dnešní
název mesta - Vyškov. Pravdivost této povesti
se však nikdy nepodarilo historicky dokázat.
V lonském roce zahrada prošla
rozsáhlou rekonstrukcí. Stavari tu vybudovali novou
kašnu, opravili cesty i osvetlení, založili
nové trávníky a vysadili aleje. Byla opravena
i barokní lodžie zámku, která nyní
slouží jako vyhlídková terasa.
Práve pri hloubení nové
kašny byla nalezena medená schránka
s ukrytými písemnostmi. Mezi dokumenty,
pocházející z období kolem roku
1700, byla také dobová kresba Vyškova. I
když byla z velké cásti poškozena,
zjistilo se, že jde o kopii veduty mesta, doplnenou
symbolickým písmem a poznámkami, pravdepodobne
od samotného autora kresby. Jeho totožnost ani smysl
poznámek se však urcit nepodarilo.
Zahrada je v soucasné dobe
prístupná verejnosti pouze v
návštevních hodinách.