V KEŠI NENÍ TUŽKA! Do keše nic nevkládejte ani z ní nic neberte!
Pokud prijedete autem zastavte tak, at kryjete autem skrýš keše.
Prípady detektiva Kamila Broucka II
První jarní pondelí roku 2003 nastupoval Kamil Broucek do služby s nechutí. Musel odejít drív z oslavy 25. narozenin své sestry Kateriny. Tyhle nocní z pondelí na úterý dostával pomerne casto. Lidé se vyrádí pres víkend a zacátkem týdne je vcelku klid. Podporucík prevzal hlášení a usedl na svou židli. Kolega pri predávání složky s hlášením vytáhl jeden záznam a s neskrývaným posmeškem jej Kamilovi pristrcil pod nos. Bylo to pet minut staré oznámení o napadení nekde u Nemilan. Detektiv vedel proc se mu kolega smeje. Pravdepodobnost objasnení takového napadení je okolo peti procent. Policisté z obvodního oddelení už zajistili místo cinu a cekali na „odborníky“. Rekl si, že to zmákne rychle a vrátí se zpet.
Podle popisu v hlášení smerovala výjezdovka s detektivem Kamilem Brouckem za Nemilany. Byla už tma a tak byl majácek policejního auta zaparkovaného u místa cinu videt na stovky metru. Auto výjezdovky zastavilo vedle auta policistu. Necelých padesát metru pred sebou videl Broucek siluetu nejakého vetšího vozu kombi. Pozdravil se s policisty a zamíril prímo k autu. Byl to nový typ Reanulta Scénic s vytlucenými skly a „pomackanou“ karosérií. Vetšina sklenených kosticek z oken vozu byla uvnitr na sklopených sedadlech. Hned mu byl jasný duvod návštevy smíšené dvojice na tomto míste. Strepy potvrzovaly útok z venku auta.
Muž se ženou, kterí napadení nahlásili, potvrdili Brouckovy domnenky z ohledání místa cinu. Zdejší odbocku ze silnice využívali pomerne casto. Marie Kolárová je pres deset let vdaná za žárlivého automechanika Petra, který je na ni hrubý. Proto se již pres pul roku schází s úspešným a milým podnikatelem Adamem, se kterým se seznámila pri oprave jeho automobilu.
Popis události podala Marie Kolárová i Adam Nepustil vcelku shodne.
Asi po ctvrthodine na tomto míste, krátce po západu slunce, uslyšeli prudce zabrzdit automobil a pak už prý létalo sklo. Nic nevideli, protože si kryli rukama hlavu pred sypajícím se sklem. Než se vzpamatovali, byl útocník i s autem pryc. Nic jim nevzal a ani nijak jinak jim neublížil. Krome mnoha rezných ranek od odletujícího skla a šoku byli oba poškození v porádku. Jelikož se nechali ošetrit na míste, odmítli odvoz do nemocnice a podrobné zdravotní vyšetrení, nechal je detektiv odvést hlídkou na obvodní oddelení pro sepsání podrobné výpovedi.
Výjezdovka zatím nafotila místo cinu a cekala na odtahovku. Detektivova práce tu v podstate skoncila. Byl ovšem peclivý a tak ješte nekolikrát obkroužil auto, ale nic nenašel. Ocistil si boty v tráve u akátu a s neskrývanou otrávenou náladou špickou boty odstrcil tmavý kámen. A EJHLE! Našel suchou peneženku a v dobrém stavu. Asi zde neležela dlouho. Vzhledem k tomu, že obeti o nic neprišly, patrila s nejvetší pravdepodobností útocníkovi. Jaké bylo detektivovo prekvapení, když z peneženky vytáhl obcanský i ridicský prukaz znející na jedno jméno: PETR KOLÁR.
Lehce podnapilého a unaveného Petra už nebyl problém zajistit a primet k doznání.
Detektiv Kamil Broucek mel zase jednou možnost si vychutnat zmenu úsmevu na údiv a uznání kolegu, když ráno predával objasnený prípad.
Tak co tu ješte sedíte!? Lumpové necekají! Treba je ješte chytíte!