Podle povesti byla Libuš uz v dobach knezny Libuše mistem vyhlašenym chovem hus.
Jeji nazev je nekdy od knezny odvozovan, ale ve skutecnosti vznikl podle osobniho jmena libusskeho hospodare. Druhotvar toho jmena znel Libouš.
Prvni nalezena pisemna zminka o Libusi je datovana do roku 1321, kdy zdejsi tvrz dobyli staromeststi mestane. Dnes zbyla uz jen jeji sklepeni s mohutnym zdivem, ve kterem ma byt podle povesti zazdeny vchod do tajne chodby na nedaleky Novy hrad Vaclava IV. /a tudiz k další kesce :)/.
V roce 1367 tvrz a obec vlastnil Jesek Rost, v roce 1406 Mikulas z Libuse. Po husitskych valkach potvrdil vlastnictvi obce Staremu mestu cisar Zikmund. Za tricetilete valky Libus zpustla a znovu se na jejim uzemi usadili lide az pred rokem 1688. Tehdy Libus ke kunratickemu panstvi prikoupil Jan Frantisek Cebelicky ze Soutic. Libus byla jen malou vesnici, v 18. stoleti citala jen 8 domu a panskou hospodu. Stabilni katastr v roce 1843 uvadi 23 domu a 135 obyvatel.
V polovine 19. stol. se z Libuse stava znama husarska obec, ze ktere se vyvazely husy nejen na prazske trhy, ale i do zahranici. V roce 1935 bylo v Libusi pres 20 zivnosti, zabyvajicich se vykrmem a prodejem tzv. „skubanych hus“. Typicke bylo najimani sezonni vypomoci, coz byly zeny „skubacky“ hus, ktere dochazely do Libuse za touto namahavou praci i z okolnich vesnic. Vyskytovaly se zde i zivnosti zabyvajici se vykupem a obchodem s perim.
Kde jsou vsak ty doby!!!
Pred pripojenim k Praze v roce 1968 byla Libus obci, v te dobe mela necele 2 tisice obyvatel. Do roku 1930 prinalezela k sousedni 1,5 km vzdalene obci Kunratice. V soucasnosti je zde prihlaseno k trvalemu pobytu pres 9 tisic obyvatel. Praha-Libus zahrnuje nyní dve uplna katastralni uzemi, kterymi jsou Libus a Pisnice. Celkova rozloha mestske casti je 5,24 km2. Ve srovnani s Libusi je uzemi Pisnice podstatne vetsi, nicmene mensi co do poctu obyvatel.