Povest o trutnovském draku je zasazena do období vlády knížete Oldricha. Ten prý poslal do pohranicních hvozdu svého vazala, pana Albrechta z Trautenberga, aby zde založil nové mesto a celil loupeživým tlupám. Dva zedníci z jeho remeslnické družiny, jakýsi Paul Firnera, Nikolaus Schlofsky, se pri hledání skalního lomu dostali do hlubokého lesa. Po dlouhém bloudení zaslechli silný havraní krik. Zpocátku si ptacího hlasu nevšímali, ale krákání neustávalo. Muži šli za krikem a ten je privedl k divoké rokli, nad níž stála stará lípa. Zvedave pátrali, co se skrývá v temné strži. K svému prekvapení spatrili patnáct loktu dlouhého plaza, tlouštky dosti silného stromu. Jeho široká tlama byla otevrena, oci sršely ohnem, ocas se šroubovite vzpínal a telo mel pokryto velkými rohovitými šupinami. Prekvapení a vylekaní zedníci utekli, neopomneli si však cestu znacit záseky do stromu. Rytír Trautenberg se nejprve svedectví strachem polomrtvých remeslníku vysmál. Když se však pred ním dlouze zaprísahali, rozhodl se, že záležitost prozkoumá sám. Narídil celedi vzít sebou pevné retezy a lana. Upevnili je pak kolem stromu na pahorku, jenž byl od toho casu nazýván Ležícím vrchem (Liegenhügel), což bylo pozdeji zkomoleno na Lživý vrch (Lügenhügel). Na druhý konec provazu upoutali jehne a spustili dolu, aby je plaz pohltil. Pokus se zdaril, nestvura vylezla ven, chytla se na návnadu a byla pomocí retezu a lan vytažena z doupete. Aby nemohla uniknout, byla pevne privázána ke stromum. Nyní musel být plaz zabit. Rychle proto zhotovili silnou drevenou mríž se železnými špicemi, kterou nechali pomocí lan na zvíre padnout tak, že se nemohlo hýbat. Potom naházeli na mríž velké kameny, jednu hromadu na hlavu a druhou na ocas. Zároven kolem rozdelali ohen. Kamenné bríme zvíre zamácklo, žár ho schvátil a vysílil a smolný kour ho nakonec zadusil. Když plaz zcepenel, rytír Trautenberg prikázal, at stáhnou jeho kuži. Ostatní cásti tela lidé zakopali. Potom kuži na slunci vysušili a vystavili ji k obdivu všech nahore na staré zámecké veži.
Na míste, kde ted stojíte, naleznete historicky nejstarší vyobrazení trutnovského draka, cache tu však nehledejte. Pro nalezení cache budete muset zjistit nekolik zajímavých informací o trutnovském draku, které možná ani netušíte.
Mezi nejstarší vyobrazení trutnovského draka patrí po plastice v zádverí hradní vinárny, kde práve stojíte, bezpochyby trutnovské pecete z 15. stol. Zpravidla bývají rozdelovány na malé a velké, kde na malých je pouze trutnovský drak, zatímco na velkých celý mestský znak. Prohlédnout si je mužeme v Eichlerove sbírce v Národním muzeu v Praze a je jich A.
Jedna z nejstarších papíren v cechách, byla již od roku 1505 v Trutnove, a draka, respektive mestský znak užívala na vyrobených papírech coby malou prusvitnou kresbu.
Nejznámejší podobou draka je však, pomineme-li toho ve drací ulicce, kde si mužete ulovit stejnojmennou cache Drací ulicka, ten z bílého pískovce od kameníka Maye, který byl od roku B sto let dominantou drací studny na trutnovském námestí (na námestí zacíná multicache Trutnov a je tu i webcam cache Krakonošovo námestí). Odtud ustoupil soše Krakonoše do stredu záhonu mestského parku, kde však bylo rok po velké obnove parku, v roce 1903, vybudováno jezírko s fontánou a drak musel ustoupit kousek stranou do míst, kde si ho jiste pamatujete z detství. Do stredu dolní cásti parku byl opet presunut v roce C, a stojí tu nyní jako tzv. drací fontána. pozn. V roce 1903 tu sice fontána vybudována byla, ale nikoli drací, jednalo se pouze o fontanku bez draka.
Vratme se ale zpet do minulosti, do minulosti kdy trutnovský drak nekolikrát proslavil mesto Trutnov.
Nejznámejší je asi povestné darování vycpaného draka 1. kvetna v roce D mestu Brnu jak zminuje treba tento úryvek z brnenské povesti:
Vo krokóšovi z rathausu
Jak to s tym našim krokodýlem, s tó našó potvoró bylo, to ani žádné porádne negóme. Jistý je, že ho mázli ke stropu do Rathausu, ale jak to probehlo v reálu, tak to moc nekórím, pré to bylo asi nák tak:
V nákéch oltecovéch dobách, kdesi v Trutnove, hážó do placu, že krokóša sejmuli v jeho béváku mukli jakýhosi kalóska, kerýmu hókali Trut. Bylo to kolem járu deset kol, když dávali štatl do placu. Náké jár po tym cajzlovská véška – kníža Olda hodil zvadlo na glgacku do Štatlu, na kerý chcel všem natlacit do budky, že jeho synátor bude moravské markab. Vo tym žádná, že na tak solidní potlach doklapalo hafo borcu, protože už ted se jim klepaly haluze – bylo jim jasný, že probehne burcáková smršt.
Na své suprové hajtre dohrnul i správné mlatar Albert Trut s celé svó sajtnó a Oldovi dovalil vycpanýho krokóša. Olda mel nédrív fédry, co s tím, ale Trut furt delal machra, že ho sejmul sám a furt tlacil, aby ho mázl do rathausu. A tak slovo dalo slovo, burcák promile a za chvílu už se krokóš hópal na E retazách, aby každé videl, jaké je Trut borec.
Mesto Trutnov za to pozdeji dostalo darem od brnenských meštanu zvony, a zvyk zvonit na ne se ve meste dlouho zachovával. Zajímavá je souvislost pohranicního Trutnova s Moravou vubec a s Brnem zvlášte. Nejde tu jen o mýtického draka, ale i o historicky doloženou vládu moravského rodu Švábenicu v úpské krajine což potvrzuje i zrícenina hradu Rechenburg, kde naleznete cache Rechenburg.
Zajímavé je, že zmínka o trutnovském puvodu draka byla do báne radnicní veže v Brne vložena až pri její oprave v roce F což je o približne 700let pozdeji!
Je zde také vhodno zmínit, že Trut, jak se uvádí v nekterých povestech, nikdy neexistoval. Je to jen smyšlená postava, která se objevila až v romantickém padelku v tzv. Zelenohorském rukopise „nalezeném“ v roce 1818, a ani Albrecht z Trautenbergu jakožto postava spojovaná se založením mesta není reálný. Akt zabití draka však mají spolecný s tím rozdílem, že Albrecht na draka spustil mríž s hroty a na ní naházel dve hromady kamení, zatímco Trut draka uveznil v jeho jeskyni.
Mnohem méne známé, ale o to zajímavejší je použití trutnovské povesti o drakovi v Národním divadle v Praze, kde Mikoláš Aleš v letech 1880-1881 znázornuje ve G. lunetách z cyklu Vlast výjevy z ceských dejin.
Další zmínku nalezneme i v jedné básni od Jaroslava Vrchlického. Název básne budete muset zjistit sami, a poté už snadno zjistíte ve které sloce Trutova dlan skolila besnící san. To bude naše císlo H.
V literature se Trut objevuje v mnoha dílech. Za zmínku stojí urcite také Klicperova divadelní národní báchorka „Ceská Melusina“, kde autor spojil zdánlive nespojitelné (svet krestanský s pohanským, postavu Truta s Krakonošem a dokonce i s Metodejem, který ho údajne pokrtil).
V roce 1971 inspiroval trutnovský znak Josefa Hercíka k vytvorení sedesátihalérové poštovní známky ceskoslovenska.
V poslední zmínce o trutnovském draku se podíváme až do USA, kde krome nemecky mluvících zemí pusobila organizace Rádu trutnovské Gigantey. Zde vás bude zajímat, kolikrát se na celém znaku rádu vyskytuje drak I.
Pozor: 7.7.2009 došlo ke zmene vzorce a premístení cache!
Ted už máte vše potrebné k získání finálních souradnic. Ty naleznete na:
N: 50° 33.674 - C + B + A + A - E
E: 15° 54.749 - B + F + G - H - I
Hodne štestí
zdroj: internet, kdybych dal presné odkazy, tak byste to meli moc jednoduché ;)