POPIS
Archeologicky významná lokalita velkomoravského hradiska se nachází na jazykovité ostrožne vybíhající z hlavního hrebenu Chribských hrbetu s kterým je spojena jen úzkou šíjí. Z hlediska strategického velmi vhodne zvolená poloha, chránená na východe a západe horskou hradbou od kterých je však oddelena strmými svahy hlubokých údolícek. První písemná zmínka pochází z roku 1358 v listine, kterou olomoucký biskup Jan z Vlašimi potvtvrzuje, že moravský markrabe Jan daroval brnenským augustiniánum "...kapli blahoslaveného Klimenta, papeže a mucedníka v lesním zátiší blíže nového hradu Cimburka ležící, v dobách sice dávno vystavenou k uctívání téhož svatého, nyní však od mnohých let vší služby pohrešující, zároven s budovou k téže kapli priléhající, obehnanou príkopy...". Z textu listiny vyplývá, že kaple s budovou byla vystavena dávno pred rokem 1358. Archeologický pruzkum provedený v l. 1958 a 1962 potvrdil prítomnost stredohradištního, mladohradištního i stredovekého osídlení. Z pruzkumu základu kostelíka bylo možno dovodit existenci trí stavebních fází této stavby. První, nejstarší stavební fáze pochází z období velkomoravského, druhá z 11. stol, kdy byl obnovován i fortifikacní systém hradiska, a tretí, poslední stavební fáze spadající do doby po roce 1358. Slovanské hradisko plnilo pravdepodobne strážní funkci prechodu pres Chriby a podle povestí také ochranu kláštera v kterém mely být uchovávány ostatky sv. Klimenta. Po pádu Velkomoravské ríše, kdy se v 10. století Morava stala cílem castých útoku z Uher, Cech a Polska sloužilo hradisko jako útocište pro obyvatele okolních vsí. Trvale spravovali hradisko pravdepodobne jen zbytky slovanských mnichu zvaných cerní mnichové moravští. Brnenští augustiniáni se snažili v druhé polovine 14. století obnovit svatoklimentský klášter. Roku 1421 byl však zdejší klášter napaden pod vedením Bedricha ze Strážnice Husity a vypálen. Prevorovi a nekolika mnichum se podarilo uniknout do Vresovic, kde podle tradice ješte nejakou dobu žili na místní tvrzi. V dalších letech byl však rád augustiniánu postižen válecnými financními poplatky, proto k obnove kláštera již nedošlo. Místo bylo obýváno jen poustevníkem, roku 1500 se zde jako takový uvádí rytír Jirí Smetana. Tento rytír byl bezdetný, svuj majetek odkázal Protivcovi ze Zástrizl pánovi na Buchlove a sám se uchýlil do lesní samoty. Prestože místo pustlo, prece zustalo v povedomí pro mnohé poutníky. Roku 1700 popisuje svou návštevu na sv. Klimentu prerovský farár Stredovský. Díky povestem o ukrytých pokladech stalo se toto místo castým cílem jejich hledacu. Dokonce roku 1770 dali místo prokopat sami majitelé buchlovského panství Petrvaldové. O obnovu významné památky se pokoušel v 1. polovine 19. století osvetimanský farár Vavrinec Jugan, který poprvé odkryl základy zdeného kostelíka. Díky jeho kontaktum s moravským topografem G. Wolným objevila se podrobná historie sv. Klimenta ve IV. svazku jeho práce z roku 1838 Markgrafschaft Mähren (str. 176 - 178). Drevenou kaplicku se zvonicí zde nechal postavit ve stejném roce boršický farár Studeník. v l. 1885 a 1888 zkoumal hradisko a jeho okolí Vlastenecký musejní spolek v Olomouci pod vedením Jindricha Wankla. Dalším známým badatelem, který zde provádel výzkum byl František Prikryl. V l. 1903 - 1905 zde kopal také poštovní oficiál Robert Cechmánek. Povrchový pruzkum hradiska provedl roku 1915 také prední moravský archeolog I. L. Cervinka. Výzkumem zdejší lokality se zabývala roku 1930 v Brne založená Matice svatoklimentská, která byla v soucasnosti znovuobnovena. Je nutno však pripomenout, že všechny amatérské výkopové práce v minulosti lokalitu silne poškodily. Nelze než doufat, že do budoucna již bude snahám o amatérské zasahování do národne kulturní památky zamezeno. Nedaleko se nachází vydatný pramen dobré vody Gorazdova studánka.“ .
ZLATÝ SOLIT
Dukazem významu hradiska mel být nález zlaté byzantské mince - solitu císare Theofila (829-842). Dobre zachovalý solidus byl vyražen zrejme v carihradské mincovne. Na jeho lícní strane je vyobrazen císar Theofilos, zatímco rub zdobí portrét jeho otce MichalaII a Konstantina, syna císare. Podle názoru nekterých odborníku byla mince na sv. Klimentek zanesena pozdeji.“