Litožnice - krásný pozustatek vesnicky, která je níže popsaná. Pokud nekdo pozustatky objeví, prosím o zamerení a ráda pro ostatní zverejním souradnice. Nyní je od podzimu 2009 prímo u rybnícku nové parkovište, takže kdo nerad chodí, muže své geovozidlo zaparkovat tam.
Tato kratoucká multinka se nachází na východe Prahy mezi obcemi Bechovice a Dubec. Je zde chránená krajinná oblast, proto se chovejte šetrne k prírode ! Kolem trí nádherných rybníku hnízdí spousta vzácného chráneného ptactva, tak budte velmi tiší! Nedoporucuji na tuto multinku nocní lov - mužete se nekde po tme utopit a nebudete mít žádný výhled na krajinu ! Doporucuji geovozidlo nechat u silnice od Bechovic do Dubce cca ve 2/3 cesty u závory, nebo nove projet závorou a nechat auto prímo u rybníku na novém parkovišti. Je zde schudnejší cesta a projdete ke stage prímo mezi krásnýma rybníkama, kde Vám do cesty budou krásne " kvákat" žáby.V letních mesících si radeji obléknete dlouhé kalhoty, je možné, že zde bude vyšší tráva. Do budoucna bych ráda prímo k "Litožnici" dala ješte klasickou keš, ale nyní je oblast oplocena, tak to zatím nelze realizovat.
Zapomenutá vesnice Litožnice :
Dnešní pohled na Litožnici :
Fotografie ze dne 5.8.2012
Informace o Litožnici:
Litožnice, zajímavé místo poblíž cache:
Zajímavé zbytky tvrze Litožnice spolu se zaniklou vesnicí a kostelem jsou dukazem toho, že i v bezprostredním okolí hlavního mesta se stále dají objevit pekná a poutavá místa, která navíc zná jen málokdo. Litožnici najdete v soucasných mapách už jen jako název chráneného území spojujícího tri rybníky a cást údolí pri Rícanském potoce, mezi Bechovicemi a Dubcí. Zdejší tvrz se objevuje pouze sporadicky v odborné literature a, soude dle mé návštevy, o jejích zbytcích neví ani mnoho obyvatel z okolí. Presto je mužete pomerne snadno najít nedaleko od hráze velkého rybníka, pokud se vydáte po brehu Rícanského potoka; jen se nesmíte nechat odradit nekolika trnitými houštinami.
Historie
Litožnice zrejme vznikla již nekdy v první polovine 12. století, jak napovídají nekteré archeologické nálezy a také zasvecení dnes již zaniklého kostela sv. Gothardovi. První známá historická zpráva o vsi je ovšem až z roku 1351, kdy vdova po staromestském meštanu Ulmanovi prodává litožnické zboží Mikuláši Rokycanskému. Od roku 1379 se jako zdejší majitel nekolikrát uvádí Štepán Litomerický, který ves od roku 1412 pronajal své sestre Katerine. O nekolik let pozdeji již patrila Litožnice Pecmanovi z Babic a Frenclinovi z Kotvic, za nichž je také poprvé v historických pramenech poprvé výslovne doložena existence tvrze. Rozdelené zboží získal pred rokem 1476 Štepán z Novosedl, který v tomto roce zapisuje veno své manželce Ludmile „v Litožnicích na tvrzi a na poplužním dvore“. Po jeho smrti ale presto došlo mezi vdovou a dalšími zájemci o tvrz k nekolika soudním sporum a nakonec byl statek pripojen k sousední Dubci. Již roku 1506 se litožnická tvrz výslovne uvádí jako pustá a v následujících letech byla postupne opuštena i ves s kostelem a postupne zanikla.
Stavební podobu tvrze, založené pravdepodobne ve 14. století, mužeme pouze odhadovat na základe dodnes dochovaných nevelkých zbytku zdiva. Zdá se, že byla tvorena jedinou vežovitou o rozmerech nejméne 6 x 8 metru. Vzhledem k blízkosti potoka a problému se spodní vodou byla tvrz založena pomerne nezvyklým zpusobem; budova byla po dokoncení stavby zvencí zahrnuta až po úroven prvního patra zemí a kameny a její prízemí s trámovým stropem poté sloužilo jako sklep. Na rovine postavená tvrz tak budila dojem, že stojí na kopecku chráneném vnejším valem a príkopem, do kterého byla zrejme privádena voda prímo z potoka. Podobu a vybavení predpokládaných vyšších pater dnes neznáme.
Popis tvrzište
zbytky litožnické tvrze jsou dodnes v terénu dobre patrné, jsou ale ukryté v hustém porostu na brehu Rícanského potoka severne od hráze velkého rybníka. Pro prípadnou návštevu rozhodne nedoporucuji léto, kdy je celý areál nepríjemne zarostlý koprivami a trním. Na malém kopecku, kolem nejž jsou predevším na jihu ješte dochovány zbytky valu, se dodnes dochovalo severovýchodní nároží sklepní prostory bývalé tvrze, konkrétne okopaný vnitrní líc zdiva o délce nekolika metru a odhadované tlouštce asi 1,3 metru.
Informace prevzaty z www.hrady.cz (pripadne, vkládám odkaz na Litoznici (http://www.hrady.cz/index.php), kde se urcite budou behem casu objevovat nove doplnujici informace o lokalite ci fotografie.
Jeden z krásných rybníků :
Fotografováno 5.8.2012.
Rybník - pohled kousek od kešky :
Fotografováno 5.8.2012.
Cestou za keškou:
Fotografováno 5.8.2012.
Rybník s rákosím:
Fotografováno 5.8.2012.
Jak na kešku :
Po zaparkování vozidla u staré závory u hlavní silnice, nebo na uvedeném parkingu pro ty, co nechtějí po polní cestě pěšky rovnou zjistíte několik informací pro stage 1. Dale se vydate cestičkami mezi rybníky ke stage 2. Protože údajně chybí cedule s indicií, zatím přikládám foto: :
Od stage dvě vede chvílema pohodlná, chvílema trnitá, chvílema bahnitá cesta k finálce. Pokud budete pokračovat dále po cestě, dorazíte k Litožnici - viz foto v lisitngu. Cesta ale az k rujnám pak bohužel nevede, je zde zrušen i most, co býval přes vodu, takže stejnou cestou, jako jste přišli se vydejte zpět.
Stage 1 :
1) - spocítejte na inf. tabuli obrázky se zvířaty = A
2) - spocítejte na inf. tabuli obrázky s rostlinami = B
3) - spocítejte na inf. tabuli obrázky s mapkou = C
4) - zjisti celkovou rozlohu v ha = D
5) - počet rybníků, které se zde nachází (též možno spočítat po cestě)= E
Stage 2 :
Zde musíte splnit velmi jednoduchý úkol - spocítat na cihadle pocet žebríkových schudku = F
Finále :
N50°(B-C)(B+E).(A)(F-E)(F-A)
E014°(D+F+C).(F-B)(B+C)(F-C)
A ješte hodne duležitá vec, kešku dobre a citlive zamaskujte vzhledem k chránené oblasti !!! Dekuji.
Na veskeré fotografie se vztahuje autorské právo!
Fotograf: Monika Tomasicová (kromě první fotografie, ta je převzatá z odkazu v listingu)
* Poslední uprava listingu: dne 13.1.2017 - obnova fotografií listingu + doplnění stage *
