Lesni hrbitov Multi-Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
POZOR: 17.11.2009 probehla zmena umisteni finalni kese a zmenen vzorec vypoctu finalnich souradnic
Založení Lesního hrbitova
Jak zaznamenal znalec Zlína architekt Eduard Staša, zacala se už v prvních letech starostenství Tomáše Bati rodit myšlenka založení Lesního hrbitova. Tehdejší zlínský hrbitov nad kudlovským potokem (nad dnešní prehradou) byl už totiž hroby preplnen a v prubehu roku 1925 se rozhodovalo o jeho zrušení. Prispela k tomu i okolnost, že mestský úrad tehdy schvaloval výstavbu dvanácti domku v ulici Hluboké, avšak s podmínkou, že starý hrbitov bude do dvou let preložen. O bližších okolnostech vedoucích k založení Lesního hrbitova pretiskujeme poznatky, které pred casem publikovali M. Sladkowski a E. Staša.
Místo pro nový hrbitov
Marcel Sladkowski
Mesto Zlín vyjádrilo v cervenci 1922 vuli „zríditi nové pohrebište“ a hrozící brzké vycerpání kapacity dosavadního hrbitova vedlo mestskou správu k jednání o jeho rozšírení na prelomu let 1923-1924. Pri místním šetrení konaném 3. kvetna 1924 byla konstatována zchátralost a nevyhovující stav pohrebište vcetne znacného natesnání hrobu. Protože správa hrbitova mela napríšte prejít od rímskokatolického farního úradu do kompetence mesta, pocítal návrh také s oddelením pro nekatolíky. Již 12. kvetna 1924 apeloval uherskohradištský okresní hejtman Januštík na zlínskou mestskou radu, aby „záležitost opetne uvážila a podrobným šetrením zjistila, zda otázka zrízení hrbitova ve Zlíne nedala by se rešiti úcelneji a vhodneji vzhledem k rychlému vývoji mesta. Obávám se ... že prirozený rust mesta by si vynutil v blízké snad dobe rešení nového“. Hejtman Januštík vyjádril to, co si vedení mesta teprve zacalo uvedomovat.
Ješte behem r. 1924 zacalo mesto skutecne promýšlet úplné premístení hrbitova na pozemek firmy Bata poblíž lesa na Dílech (u Oksnerovy cihelny). V následujících letech však k realizaci nedošlo a situace na starém hrbitove byla už neúnosná. Patrne r. 1927 se zacala prosazovat myšlenka založení velkého lesního hrbitova nad mestem, jehož perspektiva by byla pres sto let. S ba?ovskou velkorysostí byla v únoru 1928 zvažována cesta mestského lékare dr. Gerbece a dr. Krále do západní Evropy, kde by se seznámili s tamními lesními hrbitovy. Zatímco mesto vstoupilo do vyjednávání s baronem Hauptem, majitelem vyhlédnutých pozemku na Vršku u Jaroslavic, byly obyvatelé Zlína seznamováni s chystanou akcí prostrednictvím tisku. Ale byly to asi vytrvalé obstrukce barona Haupta, jehož vztahy s mestem a firmou Ba?a byly práve tou dobou velmi vyostreny, které zaprícinily nerealizování hrbitova v uvedené lokalite. Na tom nic nezmenilo ani presunutí prípravných prací z Hauptova lesa na sousední rozsáhlý obecní pozemek r. 1929 a schválení výstavby hrbitova mestským zastupitelstvem v cervnu 1930.
Teprve v dubnu 1931 se podarilo vyhledat novou vhodnou lokalitu pro zrízení hrbitova, a to v lese Barabáš u silnice k Breznici poblíž katastrálních hranic Zlína, Breznice a Kudlova. Pozemek o rozloze 33 ha byl v majetku Batova podpurného fondu a mel smennou smlouvou prejít do vlastnictví mesta. Po zvážení všech okolností bylo místo ješte v dubnu 1931 Okresním úradem v Uherském Hradišti schváleno k založení hrbitova. Dne 15. kvetna 1931 byl architekt František L. Gahura mestskou radou poveren nakreslením plánu hrbitova vcetne rozmístení potrebných budov. V návrhu nemelo chybet také „rozdelení hrbitova dle náboženské príslušnosti“.
Lesní hrbitov byl cílevedome budován jako komunální, tedy prístupný všem zesnulým obcanum mesta, bez rozdílu náboženského vyznání. Bezprostrední inspirací mu byl zrejme lesní hrbitov v Boru u Ceské Lípy, který navštívili zástupci mesta již v srpnu 1929 a poté opet v cervnu 1931 a v zárí 1933. Dochované plány hrbitova svedcí o tom, že behem r. 1932 krystalizovala predstava o jeho konfesijním rozdelení. Když v zárí 1932 projednávalo mestské zastupitelstvo otázky související se zrízením hrbitova, hovorilo se o tom, že hrbitov má být rozdelen podle konfesí, pricemž jeho „pravá strana ponechává se pro pochovávání príslušníku jiných vyznání“.
Zrízení Lesního hrbitova
Eduard Staša
V prubehu r. 1929 prinesly tovární noviny Sdelení zprávu, v níž se mestu doporucuje vybudovat Lesní hrbitov. Byl vyslán mestský lékar MUDr. Rud. Gerbec s námestkem starosty Janem Slámou do Boru v severních Cechách, kde byl takový hrbitov už v provozu. Poznatky, které tam získali, byly zrejme dobré, protože v zárí 1931 už bylo rozhodnuto definitivne o vybudování Lesního hrbitova i ve Zlíne. Ale nebylo to jednoduché, když i sám Tomáš Bata musel na schuzi v sokolovne presvedcovat obcany o oprávnenosti této myšlenky. Jako nejvhodnejší místo bylo vybráno území na rozhraní zalesneného kopce mezi Zlínem a Breznicí, poblíž staré okresní silnice. Vypracováním neobvyklého projektu byl poveren mestský architekt F. L. Gahura. Na svahovitém terénním reliéfu navrhl pravoúhlou pudorysnou osnovu ulicek a rad hrobu s širokou nástupní osou, pocínaje vstupní bránou, malou obradní budovou s márnicí a s domkem pro správce hrbitova. Sám pak byl také jako sochar autorem kamenného kríže uprostred nástupní aleje.
Bylo osudovou shodou okolností, že prvním, kdo zde našel vecný odpocinek, byl syn jednoho ze zakladatelu hrbitova, student medicíny MUC. Rud. Gerbec. A nikdo tehdy netušil, že ješte pred vysvecením hrbitova zde najde své místo i zakladatel obuvnického podniku a starosta mesta Tomáš Bata. Po necekané, tragické smrti zde byl pohrben ve ctvrtek 14. cervence 1932 v odpoledních hodinách. K vysvecení nového hrbitova pak došlo o Dušickách r. 1932 a v tomtéž roce se také prestalo pohrbívat na starém hrbitove. Na novém Lesním hrbitove došlo v následujícím roce k vybudování dustojných náhrobku Tomáše Bati a pilota Jindricha Broucka. K nim pak pribyly hrobky dalších clenu Ba?ovy rodiny, jejichž pozustatky sem byly premísteny ze starého hrbitova. Vznikl tak ojedinelý soubor náhrobku podle návrhu arch. F. L. Gahury, který byl po letech na hrbitove také pohrben.
zdroj: http://www.zlinweb.cz/index.php?clanky_id=320&hid=65
Keska
Doprava: Autobusem c. 31 se lze dostat primo pred branu hrbitova.
Tato kratsi multicache vas provede po hrobech znamych osobnosti, kteri jsou pohrbeni na tomto hrbitove. Samotna cache je umistena mimo areal hrbitova. Pri dohledavani indicii prosim dorzujte pietu mista a chodte po cestach.
Oteviraci doba hrbitova:
1. listopadu - 30. dubna: 8-18h
1. kvetna - 31. rijna: 7-20h
1) Informacní tabule (N49°12.063 E017°39.760 nebo N49°12.071 E017°39.712)
Zde si mužete prohlédnout plánek hrbitova a i si udelat predstavu, která místa navštívíte a také získat první indicie.
rozloha hrbitova = 2A
pocet hrobových míst = BBCDD
kapacita hrbitova do. roku (ciferace) = E
2) Hrob Hermíny Tyrlove (N49°12.013 E017°39.822)
pocet vyobrazenych okvetnich listku na hrobe Herminy Tyrlove = F
Hermína Týrlová (11. prosince 1900 Brezové Hory - 3. kvetna 1993 Zlín)
spoluzakladatelka ceského animovaného filmu., mezi její animovanou tvorbu patrí napríklad Príhody Ferdy Mravence nebo Príhody brouka Pytlíka.
více wikipedia
3) Hrob Karla Zemana (N49°11.980 E017°39.769)
pocet pismen (vsech) titulu druhe osoby na hrobu Karla Zemana (uvazujte nglickou abecedu) = G
Karel Zeman (3. listopadu 1910 v Ostromeri, † 5. dubna 1989 v Gottwaldove)
ceský režisér, loutkár, animátor a reklamní grafik, ktery se proslavil ve filmu Cesta do praveku. Mezi jedho dalsi filmy patri Baron Prasil, Na komete nebo Vynalez zkazy.
vice wikipedia
4) Hrob Tomáše Bati (N49°11.918 E017°39.802) - sledujte šipky
Hrob Tomáše Bati a jeho choti je ohranicen dlaždicemi. Indicii H získate ciferaci poctu dlaždic kolem hrobu Tomáše Bati a jeho choti).
Tomáš Bata (3. dubna 1876 Zlín – 12. cervence 1932 Otrokovice)
byl zakladatelem obuvnické firmy Bata a jeden z nejvetších podnikatelu své doby. Pro svoji firmu dokázal vybudovat mesto Zlín.
vice wikipedia
Kes hledejte na souradnicich:
N 49°12.D(H-B)(E-B) E 017°39.(G-E+A)C(G+E-B)
Additional Hints
(Decrypt)
grzngvpxr hybmrav h iryxrub cnermh