!!! P O Z O R !!!
!!V blizkosti cache se nachazi vceli hnizdo. Dbejte proto
zvysene opatrnosti!!
Popsat
udalosti, ktere se ve Mnichu odehraly v destive noci z 5. na
6. kvetna 1945 je velmi nesnadne.
Interpretace teto udalosti se postupne menily a doplnovaly, takze
dnes se da jen tezko rozlisovat fakta od ideologickeho ci jineho
„prikraslovani“. Ani tento
popis udalosti nemusi byt presny, i kdyz se o to snazi…
Dne 25. brezna
1945 vzletlo z letiste u polskeho mesta Krosmo letadlo
s 15-ti clennou skupinou partyzanskeho oddilu „Za
Prahu“. Skupine velel Ivan Ivanovic Ivanov, nacelník stabu
Josif Fomic Gil, politicky komisar
porucik cs.armady Ing. Jiri Nezval a dalsimi cleny Jurij Pavlovic
Basov (instruktor), Ivan Semjonovic Kucharenko (radista), Alexej
Leontevic Uzkij, Nikolaj Dimitrievic Maslenikov (zpravodajsky
dustojnik), Alichan Kosajeic Kosinov (radista), Alexandr
Michajlovic Koreckij, Ivan Leontjevic Kovalcuk, Boris Ivanovic
Kristjuk, Gobit Bojazitovic Zdanov, Xenija Nikolajevna Abalovova
(pruzkumnice), Alexandra Kapitonovna Poljakovova (radistka) a
zdravotnik Ivan Pavlovic Kirejev.
Mistem seskoku mel byt
severni cip lesa u osady Knizata v blizkosti vrchu Zbihovka
pobliz Kamenice nad Lipou. Navigacni chybou byla skupina vysazena o
50 km od puvodniho mista, u kopce Melechova u obce Kouty u Ledce
nad Sazavou. Skupina se rozptylila a rozdelena na tri casti se
nocnimi pochody dostala do místaplánovaného
seskoku. Zde 3. dubna 1945 zahajili svoji cinnost a pozdeji se
premistili do lesu u Stareho Bozdechova. Konec valky se blizil a kvetnu doslo k odzbrojovani nemeckych posadek
v Novem Etynku, Jarosove nad Nezarkou, Obratani, Bozdechove a
Simpachu.
V breznu 1945 se
v obci usidlila nemecka posadka citajici asi 150 muzu. Cast
byla ubytovana ve skole, ostatni v soukromych domech. Hlavni
velitelstvi bylo v dome c.23 (u Camru). Jiz behem dubna zacali
pres Mnich projizdet ustupujici nemecke jednotky.
Pripominka kvetnovych
udalosti pred domem c.23
V noci z 5. na 6.kvetna 1945 se partyzani rozhodli
tuto posadku odzbrojit. Jiz behem 5.kvetna doslo
k domluve s mistnimi usedliky, kteri v cele se starostou
Frantiskem Cabelkou prislibili pomoci.
Starosta si velmi dobre uvedomoval nebezpeci, ktere je v noci
ceka a uvedomoval si plne odpovednost, ktera na nem lezi. Cast muzu
poslal na pomoc Cernovicum, kde se
ocekaval stret s Nemci, cast mela zajistit odzbrojeni ve
Mnichu. K veceru doslo k vyjednavani mezi mistnimi muzi
a partyzany s velitelem posadky.
Ten nakonec souhlasil s tim, ze slozi zbrane a opusti vesnici.
Odzbrojovani probihalo v klidu, avsak tesne po pulnoci do
Mnichu prijela kolona nemeckych vojaku z Kamenice nad Lipou.
Dnes je tezke zjistit, zda byl jeji prujezd obci nahodny, podle
nekterych svedectvi zmenila kolona, ktera smerovala na Cernovice
smer, po upozorneni.
V temné, destive
noci nastala prestrelka. Vetsina muzu se nalezala v dome
velitelstvi (c.23), kde se branila presile.
V tomto boji zahynulo 8 mistnich
muzu, dva sovetsti a dva cesti
partyzani. Zbytek partyzanu se stahl z obce, ale ani Nemci se
nechteli poustet ve tme a pri neznalosti terenu do dalsich boju a
rano Mnich opustili. Pri odchodu z Mnichu si sve mrtve odvezli
sebou. Frantisek Dolejsi (c.2) byl
donucen na voze tazenym dvema konmi odvezt padle vojaky.
V Brciku u krizku (za Destnou, smerem na Jindrichuv Hradec) mu
ponechali jednoho kone a poslali zpet. Od neho vime, ze na voze
bylo 42 padlych vojaku.
V noci z 5. na 6. kvetna 1945 ve Mnichu padli:
Frantisek
Cabelka * 28.8.1890 z Mnichu c.45, starosta obce
- zemrel v dome
c.23 na nasledky poraneni rucnim granatem, ktery vojaci vhodili do
mistnosti.
Josef Lehky *
8.10.1915 z Mnichu c.3, ucitel, narozeny ve Starem Podlesi,
okr. Pribram
- padl na dvore
domu c. 23.
Frantisek
Skorepa *31.5.1913 z Mnichu c.44, zednik
- byl
zastrelen v prikopu pred domem
c.24.
Alois Kubu *
1.5.1906 z Rutova c.3, rolnik
- padl u zahradky se sochou sv. Jana
Nepomuckeho pred domem c.23.
Jan Semotan *
25.12.1909 z Rutova c.4, rolnik
- padl ve dvore domu
c.23
Josef Petru
*16.3.1904 z Mnichu c.35, hrobar
- zastrelen na prahu
domu c.23
Stanislav
Valenta * 26.5.1908 z Noveho Mnichu c.139
- zranil se padem
z vysky ve stodole domu c.23, byl objeven vojaky a
zastrelen
Stepan Svitak *
23.11.1900 z Noveho Mnichu c.101, chalupnik, narozen
v Rosicce c.11
- rano kolem 7 hodiny
byl zastrelen pred kostelem u c.70
Miloslav Svoboda
* 28.8.1913 z Noveho Etynku c.99, tovarni delnik, narozen v
Zirovnici
- zastrelen u vrat
domu c.23
Eduard Emr *
17.9.1919 z Noveho Etynku, tovarni delnik, narozen
v Hluboke nad Vltavou
- padl v dome
c.23
Jurij Pavlovic
Basov, clen partyzanského oddilu
„Za Prahu“
- padl v dome
c.23
Ivan Ignatevic Krilatov,
ktery uprchl z nacistickeho
vezeni a pridal se k partyzanske skupine
- padl pred domem
c.23
Mistni obyvatele meli
strach, ze se vojaci pozdeji vrati, proto cast obyvatel utekla do
sousednich vesnic. 9. kvetna 1945 dorazili vojaci Rude armady, kteri
zde jednu noc prespali. Rychly postup
Rude armady pravdepodobne zmaril nemeckou odvetu za padle, ale klid jeste nebyl.
V okoli se
potulovali nemecti vojaci, snazici se dostat na zapad. V nedeli 13. kvetna odpoledne byl na louce Ve
Spalenistich zastrelen
KarelBehounek (* 17.12.1912) z Noveho Mnichu
c.124 a o nekolik dni pozdeji, 18.
kvetna byl pri procesavani lesu v Bukovce zastrelenhajny
Frantisek Podlaha (*8.11.1888) z Chvalkova c.14. Jeho
smrt byla okamzite pomstena – pri kratke prestrelce utocnika
zastrelil Vojtech Napranik z Vlkosovic, ktery byl opodal.
Za misto jejich
posledniho odpocinku byla vybrana severni strana obce,
pri rozcesti na Boretin a Chvalkov, kam
se mel puvodne premistovat mnichovsky hrbitov. Padli byli pohrbeni
do spolecneho hrobu a spolu s nimi i Karel Behounek a
Frantisek Podlaha. 27. kvetna 1945 probehla u hrobu tryzna a byla
slouzena mse.
Posledni misto
odpocinku zde nasel i Ing. Feodor Stancl, stavitel
z Jugoslavskeho Sarajeva, ktery utekl z nemeckeho zajeti
a pridal se k partyzanum. Padl pobliz Cernovic 6.5.1945 a byl
pohrben 5.5.1946. V breznu 1946 si
rodina odvezla ostatky Josefa Lehkeho, který byl pohrben
v Pribrami.
19. kvetna 1946 za ucasti asi 15 000 obcanu mezi nimiz
byl ministr narodní obrany general
Ludvik Svoboda a sovetsky velvyslance
V.Zorin slavnostne polozen zakladni kamen k Pamatniku
slovanskeho bratrstvi.
O rok pozdeji, 18.
kvetna 1947 byl pamatnik
slavnostne odhalen za pritomnosti ministra zahranicnich veci Jana
Masaryka. Na tomto aktu se pres spatne pocasi seslo 10 000 osob.
Pamatnik slovanskeho bratrstvi
je mohyla se sousosim umirajiciho
partyzana, sovetskeho a ceskoslovenskeho vojaka. Autorem
byl akademicky sochar Jan Prerovsky
z Tabora. Bocni strany pomniku jsou osazeny deskami se jmeny
1842 muzu a zen, kteri polozili v Jihoceskem kraji svuj zivot.
V letech 1979 - 1994 byl pamatnik
narodni kulturni pamatkou, v soucasne dobe ma statut kulturni
pamatky.
Památník slovanského bratrství kolem roku
1970 (pohlednice)