Červená hora
Ač sopky Nízkého Jeseníku rozhodně nepatří mezi ty nejznámější vulkány České republiky, Červená hora je snad tou nejvíce zapomenutou sopkou. A snad právě Červená hora může nabídnout nejvíce turistických atraktivit že všech zdejších vulkánu.
Červená hora 749 mn.m. je relativně plochý útvar, který i přes svou nevýraznost zůstává zároveň nejvyšším bodem Domašovské vrchoviny a také nejvyšším místem okresu Opava. Samotný kopec není vulkanického původu, ale je tvořen mladoprvohoními kulmskými břidlicemi.
Dominantu hory tvoří zdaleka viditelný telekomunikační převaděč a na samém vrcholu pak meteorologická stanice, jinak téměř skrytá v lesním porostu. Stanice zde zahájila svou činnost v roce 1952 v souvislosti s blízkým vojenským výcvikovým prostorem, kde sloužila potřebám dělostřelectva. Dřívějším počinem na tomto vrcholu byla ocelová letecká naváděcí věž sloužící během druhé světové války německé Luftwaffe. Ocelová konstrukce zde stála až do poloviny devadesátých let, kdy byla v souvislosti s vibracemi a rušením zdejších přístrojů odstraněna. Ostatně, tyto a další zajímavosti, včetně fotografie a popisu měřícího zařízení je možno shlédnout na informační tabuli CHMÚ, umístěné přímo před meteorologickou stanicí.
Zlatá lípa
Západně od vrcholu se nachází Zlatá lípa, místo kde po vítězném boji nad pruskými vojsky odpočíval generál Gideon Ernst von Laudon. Rakouský generál v roce 1758 v bitvě u nedalekých Guntramovic přepadl a zničil pruskou zásobovací kolonu, čímž znemožnil Prusům obléhání Olomouce, kteří byli následně nuceni od města odtáhnout. Tak jako kdysi on, i dnes je možno spočinout ve stínu dávné lípy na zbudovaném odpočívadle. Zdejší informační tabule návštěvníka informuje nejen o této bitvě, ale přikládá i několik zdejších pověstí. V roce 1998 byla Zlatá lípa zařazena mezi památné stromy ČR.
Keška je umístěna u lípy v odpočívadle.
Zdroj informací i