Strossova vila
Po reprezentacni vystave ceskych Nemcu v Liberci roku 1906 vznikla nad prehradou nova komunikace pojmenovana po Heinrichu von Liebigovi, ohranicujici vilovou ctvrt vyrustajici behem prvnich tri desetileti dvacateho stoleti na svahu ke zminene prehrade. Na konci Liebiegovy tridy nechal postavit v letech 1925-1927 Franz Stross, obchodni zastupce liberecke textilni firmy S.S. Neumann, rodinou vilu s rozsahlou zahradou. Projekt vypracoval architekt Thilo Schoder z Gery a realizace byla sverena libereckemu staviteli Adolfu Burgerovi.
Architektovi se podarilo skvele vyuzit svazitosti terenu a umistit v nem rozlozitou, horizontalne resenou prizemni budovu s podkrovim a se suterenem, z nehoz se vchazelo do zahrady. Hlavni zulove schodiste je obraceno do Husovy tridy, prijezd umoznuje mirne sklonena postranni rampa. Zaoblenymi narozimi a plochou strechou, krytou medenym plechem, dostala vila podobu jakesi luxusni lodi, take se ji rikalo "ponorka".
Pri obstaravani ruznych vzacnych materialu pro interiery uplatnil Stross sve zahranicni znamosti, a to nejen k ziskani mramoru na obklad sten u vstupu a v koupelnach, z nichz kazda dostala jiny barevny odstin, ale i vzacnych exotickych drev na bohate obklady zdi. Nabytek ladil s oblozenim a mnohe kusy byly zabudovany primo do sten. Podobne jako na starych zamcich, i zde vymysleli truhlarsti mistri cetne tajne schranky v nabytku i oblozeni.
Franz Stross jako milovnik a pestitel orchideji si nechal v suterenu ve svahu k prehrade vybudovat rozsahlou zimni zahradu, peclivou zahradni upravou se vyznacovalo okoli domu. Rododendrony vysazene na jizni strani pusobily v dobe kvetu pohadkovym dojmem. V roce 1038 musel Franz Stross kvuli svemu zidovskemu puvodu uprchnout a nalezl azyl v Argentine, kde udajne postavil repliku tohoto domu.
Ale dejme jiz slovo architektu Davidu Vavrovi:
(Architekt prijizdi vilovou ctvrti ke Strossove vile. Proliname se pres tocici se buben michacky na stavenisti vily.) "Osudi osudu poradne zamichalo obsahy libereckych budov. V kostele se prodava nabytek a v byvale Strossove vile je hygienicka stanice, ktera se prave bourlive a ne zrovna pietne opravuje. Ale presto se jedna o jednu z top ten mezivalecnych vil, rok 1927, architekt Thilo Schoder z Gery. Vila byla tak jedinecna, ze si obchodni reditel Franz Stross po nucenem odchodu do Argentiny v roce 1938 dal postavit pry uplne stejnou i na jihoamerickem kontinentu. A dokonce si nechal udelat i lod se stejnou dispozici. Takze vsude si pripadal jak doma."
(Architekt v zahrade pod vilou. Utrhne jeden kvitek a vchazi do domu. Kvetem orchideje se dotyka dokonalych dochovanych detailu za zvuku hudby Bohuslava Martinu.) "Franz Stross byl milovnik a pestitel orchideji. I uvnitr je dum plny vyslechtenych ideji. Neni treba zbytecnych slov. Vune kvetin a moderni hudba nas povedou..."
"Tak to byla petihvezdickova vila. Co to rikam? Petiorchidejni."
(Vsune si orchidej do klopy saka)
Jake byly dalsi osudy vily?
Za okupace se vila stala sidlem nemecke policie, po valce slouzila zdravotnictvi. Podkrovi bylo zpocatku vyuzito k ubytovani lekaru, v prizemi nalezl umisteni Ustav pracovniho lekarstvi. Pak prevzala budovu Okresni hygienicka a epidemiologicka stanice (od 1992 Okresni, nyni Krajska hygienicka stanice). Vnitrni prostory prosly rekonstrukci. Vetsi mistnosti byly prepazeny lehkymi prickami, v suterenu vznikla laborator (na strankach Krajske hygienicke stanice se muzete podivat na fotografie dokumentujici puvodni a dnesni stav). Objekt byl napojen na dalkovy parovod. Cast zahrady u Chelcickeho ulice padla za obet rade nevzhlednych garazi. V roce 1985 byl na severni strane u hospodarske casti postaven prizemni objekt s garazi, skladem a dilnou.
(cerpano z publikace Radovan Lipus a David Vavra: Sumna mesta a z Knihy o Liberci)
Umístení cache:
Cache upravena na NANO keš s magnetem a nachazi se na relativne klidnem miste a část místních o ní určitě ví.
Dulezite upozorneni:V keši není tužka, je to NANO. Tak si prosim doneste svoji a tou se zapiste. Diky.