Osídlení ceskobudejovické
kotliny je díky archeologickým nálezum doloženo v ruzných období
praveku. Lidská noha krácela po zdejší pude již v dobe kamenné – v
pozdním paleolitu a mezolitu, kdy tudy procházely dálkové
komunikace a mohly zde vzniknout první lovecké a rybárské osady.
Zemedelci se na Ceskobudejovicku usadili nekdy na pocátku 4.
tisíciletí pred naším letopoctem a ve starší dobe bronzové zacala
soustavná kolonizace cásti jižních Cech.
Od 8. století bylo Ceskobudejovicko osídleno slovanskými kmeny,
jejichž mocenskými centry byla hradište u Branišovic a pozdeji v
Doudlebech. Lidské sídlište zrejme existovalo v 11.-12. století
prímo na míste historického jádra Ceských Budejovic. Nejpozdeji
behem první poloviny 13. století vznikla na pravém brehu Vltavy,
více než kilometr severne od jejího soutoku s Malší, osada s
kostele s. Prokopa a sv. Jana Krtitele. Podle svého zakladatele
dostala jméno Budivojovice. Sídlili tu páni ze Železnice, jinak též
z Budivojovic, ve své dobe vlivný šlechtický rod.
Mocenské ambice „krále
železného a zlatého“ Premysla Otakara II. vedly k tomu, že v dobe
jeho vlády pokracovala zvýšeným tempem kolonizace ceských zemí, a
tak docházelo k posilování královských pozic. Sloužila k tomu krome
jiného velkoryse budovaná sít královských mest a hradu, na níž
panovník stavel svou politickou, vojenskou i hospodárskou moc.
Ceskými králi doposud opomíjená jižní cást zeme se dockala založení
nebo nového opevnení mest a hradu Orlíka, Zvíkova, Písku Myšence,
Protivína, Újezdce, Bechyne, Hradište a Hluboké, kláštera Zlaté
Koruny a vrcholem tohoto úsilí byl vznik královského mesta Ceských
Budejovic. Prípravné práce k jeho založení probíhaly pravdepodobne
v letech 1262-1265 a rídil je rytír Hirzo, purkrabí hradu Zvíkova.
Na jare 1265 odevzdal dominikánum vymerený prostor ke stavbe
kláštera, soucasne nechal vytycit pravoúhle se krížící ulice a
velké ctvercové námestí. Nové mesto se stalo domovem nekolika
stovek osídlencu, pocházejících z nemeckých zemí i z domácího
obyvatelstva. Jejich obživou byla predevším ruzná remesla a
živnosti.
Ceským Budejovicím
skýtali reky Vltava a Malše prirozenou ochranu, která byla ješte
posílena vykopáním tzv. Mlýnské stoky a výstavbou mestského
opevnení, dokonceného na prelomu 13. a 14. století. Útoky neprátel
na sebe nenechali dlouho cekat. Ješte pred smrtí krále Premysla
Otakara II. a krátce po ní vyplenili mesto Vítkovci, jimž patrila
velká cást jižních Cech, videli v královských Budejovicích
nevítaného soupere. Panovníkovým zástupcem zde byl rychtár, muž s
rozsáhlými pravomocemi soudními a výkonnými. Roku 1296 získal tento
výnosný úrad dedicne mincmistr Klaric, jehož potomci drželi
ceskobudejovickou rychtu až do poloviny 15. století.
Budejovictí se tešili
prízni ceského krále, který jim udeloval duležité výsady. Jedním z
nejduležitejších privilegií obdaril mesto král Karel IV. pri svém
zdejším pobytu v roce 1351 – všichni kupci na ceste z Rakouska do
Cech museli projíždet Ceskými Budejovicemi a nabídnout zde k
prodeji své zboží, dále bylo zakázáno v okruhu jedné míle kolem
mesta provozovat remesla a varit pivo. Ceští panovníci využívali
vhodnou polohu Ceských Budejovic a svolávali sem významné
diplomatické schuzky se sousedními panovníky. Kolem roku 1390 došlo
k posílení systému hradeb, jejichž pevnost Budejovictí ocenili
behem husitských válek. Mesto jako bašta katolictví a úkryt mnoha
katolických kneží bylo trnem v oku husitskému vojevudci Janu
Žižkovi z Trocnova, ale nejspíše práve kvalita zdejšího opevnení
jej odradila od dobývání. Roku 1421 král Zikmund zastavil mesto
svému nastávajícímu zeti Albrechtovi Habsburském.
S veškerou rozhodností se
Budejovictí postavili proti rozhodnutí krále Ladislava Pohrobka
postoupit mesto doživotne Jindrichovi z Rožmberka za jeho zásluhy –
poukazovali na svou vernost panovníkovi a prohlásili, že radeji své
domy zapálí a opustí, než aby se stali rožmberskými poddanými, a
pripravili se na prípadný Rožmberkuv vojenský zásah. Težko
rešitelnou situaci vyrešila náhlá Jindrichova smrt. Predstavitelé
mesta se v neklidných casech snažili neopustit pozice katolictví,
uchovat vernost ceskému panovníkovi a soucasne zustat neutrální s
ohledem na prospech obchodu a hospodárství. Okolnosti však ukázaly,
že takový postoj nebude možný. Ruznost názoru rozdelila meštany na
dva tábory, jejichž spor vyvrcholil v kvetnu 1467 zavraždením
purkmistra Ondreje Puklice, prívržence kališnického krále Jirího z
Podebrad. Budejovictí se i potom snažili udržet neutralitu, ale
papežská klatba je v roce 1468 prinutila pridat se na stranu
katolického panstva.
Od prelomu 15. a 16.
století nabylo na intenzite souperení mest se šlechtou na poli
hospodárském. Ceským Budejovicím vyvstala rada souperu z rad vyšší
i nižší šlechty, kterí zacali podnikat ve vlastní režii.
Budejovictí vsadili taktéž na vlastní podnikání a tato sázka se jim
bohate vyplatila. Kolem mesta se zaleskly hladiny mnoha nových
rybníku, jejichž výnos byl spolu s príjmy z obchodu se solí a z
varení piva nejvýznamnejším obohacením obecní pokladny. V letech
1547-1552 došlo ke splavnení Vltavy, což usnadnilo dopravu soli z
rakouských dolu pod Alpami smerem na sever. Behem ctyricátých let
16. století se krome toho slibne rozvinula také težba stríbra na
mestských pozemcích v okolí pozdejšího Rudolfova. Ze získaných
penez došlo ke stavbe honosné renesancní radnice, masných krámu a
zejména vysoké a zdaleka viditelné Cerné veže.
Pri prvním
protihabsburském odboji v roce 1547 osvedcily Ceské Budejovice
spolu s Plzní a Ústím nad Labem vernost panovníkovi a byly za to
náležite odmeneni. Habsburkové znamenali pro Ceské Budejovice
záštitu katolické víry a zpocátku také mocného spojence ve sporech
s luteránskými horníky, pozdeji však panovník uprednostnil financní
prospech ze stríbrných dolu pred náboženskou otázkou a roku 1585
dokonce Rudolf II. povýšil nedalekou hornickou osadu na svobodné
horní mesto s názvem Rudolfov. Vzácný kov, který zde havíri s
nemalými obtížemi vynášeli na povrch, se nejdríve vozil do Kutné
Hory, ale taková preprava s sebou nesla znacná rizika. Roku 1569
proto vznikla prímo v Ceských Budejovicích mincovna, kde se pak
razily peníze až do roku 1611.
V letech 1618-1619 bylo
mesto obleženo stavovským vojskem, ale pres nekteré pokusy vpustit
neprítele do mestských bran nakonec odolalo a zachovalo vernost
císari. Ferdinand II. mu pak vynahradil pretrpené strádání dalšími
privilegii. Tehdejší povstání ceských stavu rozpoutalo retez
událostí, který na tricet let privedl Evropu do válecného stavu.
Ceské Budejovice tricetiletou válku pocítili nejvíce po hospodárské
stránce. Presto si mesto udrželo postavení strategicky významného
bodu, jehož opevnení bylo dále posíleno soustavou barokních
pevnostních prvku. Ve tricátých letech 17. století se do bezpecí
mestských hradeb uchylovali nejvyšší zemští úredníci a zdejší
svatomikulášský kostel také dvakrát ukrýval ceské korunovacní
klenoty – poprvé tu byly uloženy spolu s korunním archivem v dobe
od listopadu 1631 do zárí 1633, kdy Prahu ohrožoval vpád Sasu,
podruhé mezi cervencem 1634 a cervnem 1635. Zapecetený poklad
nesmírné ceny hlídali nepretržite vojáci a ozbrojení meštané.
Horší škody na majetku
než válecné období udelal rozsáhlý požár, který vypukl v cervenci
roku 1641, jemuž podlehl také krásný pozdne gotický chrám. Obnova
mesta trvala nekolik desetiletí, nový barokní kostel sv. Mikuláše
však byl postaven vzápetí po katastrofe. Rychlá obnova mesta byla
nutná vzhledem k úpadku obchodních styku.
V prubehu dalších
desetiletí procházelo mesto barokní zmenou jak po stránce vzhledové
tak i duchovní. Prestavbou tehdy prošla napr. i radnice a nekteré
církevní objekty. Do života zdejších lidí pronikalo hloubeji
náboženství. Svou cinnost tak mohli vykonávat rády dominikánu,
kapucínu a od roku 1762 také piaristé. Príznacným znakem duchovní
kultury se staly poute a poblíž mesta vznikl na mestských pozemcích
nádherný poutní kostel Panny Marie Bolestné (dnešní Dobrá Voda) s
láznemi. Na jeho výzdobe a na výzdobe mesta se výrazne podílel
zdejší sochar Josef Dietrich. Pod jeho rukama se zrodila treba
Samsonova kašna, sochy na radnici a u kláštera ci Mariánské
sousoší.
Na podzim roku 1741 bylo
mesto obsazeno bavorským vojskem kurfirta Karla Albrechta, které
však z obavy pred Rakušany brzy odtáhlo. Neprátelská francouzská
posádka se však udržela na nedaleké Hluboké až do cervence 1742,
kdy byla ukoncena mírová jednání. Pri druhé slezské válce se mesto
na sklonku zárí 1744 dostalo do rukou Prusu, které odtud vypudil
proslulý baron Trenck se svými pandury.
Roku 1751 se Ceské
Budejovice staly strediskem nove vytvoreného Budejovického kraje,
pricemž do této doby administrativne patrili pod kraj Bechynský.
Prvním krajským Hejtmanem byl jmenován Václav Vojtech Karvinský z
Karviné. V témže století rád piaristu otevrel první latinské
gymnázium, v jehož lavicích získávali vzdelání stovky studentu. A
približne ve stejné dobe se zacalo hrát v v budejovickém mestském
divadle.
Církevní reformy císare
Josefa II. znamenaly zrušení dominikánského a kapucínského kláštera
ve meste, ale zároven i založení nového ceskobudejovického
biskupství (1785). Prvním zdejším biskupem se stal Jan Prokop
Schaaffgotsche, jenž o necelých dvacet let pozdeji založil zdejší
knežský seminár a filozofický ústav.
Devatenácté století bylo
prulomové pro podobu mesta, pricemž v pozadí zmen stála prumyslová
revoluce. V letech 1825-1832 spojila Ceské Budejovice s rakouským
Lincem konesprežná dráha (první železnice na evropském kontinente,
kterou stavel František Antonín Gerstner, podle projektu svého otce
Františka Josefa Gerstnera). Konesprežka a na ní navazující
vltavská plavba vytvorily severojižní dopravní cestu, umožnující
pomerne rychlou prepravu zboží. Plavbu po Vltave provozoval
budejovický rodák a jeden z nejúspešnejších podnikatelu tehdejší
doby Vojtech Lanna, jehož firma pozdeji splavnovala i další ceské
toky, budovala železnice a zrídila železárny na Kladne.
Dusledkem zlepšení
dopravních podmínek vzniklo v Ceských Budejovicích tehdy nekolik
významných podniku, za zmínku stojí predevším Hardtmuthova
tužkárna, cukrovar a sirkárna. V 19. století se také díky výstavbe
velkého množství firem rozšírila populace, kdy z puvodních asi 5600
lidí se Ceské Budejovice rozrostly na 39 tisíc lidí.
V revolucním roce 1848
zacaly ve meste vycházet první zdejší noviny, které zakrátko ale
byly zastaveny. Kulturní a spolecenský život se mohl naplno
rozbehnout teprve od šedesátých let 19. století po pádu
absolutismu. V národnostne rozpolceném meste se vše delalo dvojmo –
což znamenalo, že co meli Nemci museli mít i Ceši a naopak. Proto
se v Ceských Budejovicích nacházelo ceské a nemecké divadlo,
existovaly ceské a nemecké školy, ba i prumyslové podniky se
rozdelily na dve skupiny. Což melo za následek, že ve meste
vyrostly dva pivovary (nemecký meštanský pivovar Samson a ceský
akciový pivovar Budvar), stejne tak vyrostly ve meste další
duplikáty jako byla ceská a nemecká smaltovna, tužkárny a mnoho
dalších továren.
Obchod byl vždy
orientován z velké cásti na Rakousko. Když po ctyrech desítkách let
dosloužila konesprežka a mezi lety 1868 – 1874 byla postavena trat
do Plzne, Prahy a Vídne, stalo se mesto duležitým železnicním
uzlem. Po státním prevratu roku 1918 získaly Budejovice navenek
prevážne ceský ráz, což melo negativní dusledek v tom, že se
zpretrhaly tradicní obchodní vztahy s Rakouskem.
Rozvoj techniky
pokracoval i ve dvacátém století kdy v roce 1909 zacala ulicemi
jezdit první tramvaj, v letech 1909 – 1914 jezdil ulicemi i
trolejbus. Na prelomu 20. a 30. let došlo k rozsáhlé regulaci rek
Vltavy a Malše, Sokolský ostrov mezi obema rekami se zacal menit na
moderní sportovište.
Druhá svetová válka se
Budejovicum dlouho úspešne vyhýbala, avšak až do brezna roku 1945,
kdy spojenecká letadla podnikla nálet na ceskobudejovické nádraží a
zasáhla pritom i okolní obytné ctvrti.
V druhé polovine 20.
století byla potvrzena hospodárská duležitost mesta Ceských
Budejovic, kdy v roce 1949 bylo mesto povereno rízením
Ceskobudejovického kraje a od roku 2000 jsou Ceské Budejovice
sídlem obnoveného krajského úradu, spravující Jihoceský kraj. Pocet
obyvatel se zdvojnásobil a dnes se pohybuje tesne pod stotisícovou
hranicí. Nacež moderní historie pamatuje i na nejhorší povodne
našeho mesta, které postihli Ceské Budejovice roku 2002. Voda se
tehdy dostala až na ceskobudejovické námestí Premysla Otakara II.
Povesti pritom pravili, že ocitne-li se voda na tomto námestí, bude
to nicící zkáza. Zkáza to sice byla, ale dnes nám to pripomíná již
jen velké množství pametních cedulek na historických
budovách.
Tolik k historii našeho
mesta, verím, že jste si precetli listing a dozvedeli se neco
nového. Historie za nekolik staletí se samozrejme nedá popsat do
nekolika vet a tak doporucuji otevrít knihu, kterou jste si
zapujcili v knihovne a dozvedet se neco více. Pro pohodlné :) si
dojít do kina na nejaký historický film (i když o CB jich moc
nedávají), ci si dojít prohlédnout zdejší muzeum ješte jednou,
nebot je tam spousta zajímavého. A pro ty kdo nemá zájem o další
studium, doporucuji se jít protáhnout a jít si zasportovat a nebo
se jít proste odrelaxovat do divadla, ci zajít na zajímavou
výstavu. To jsou odpovedi na prípadné otázky, proc takto vybrané
cache. Chtel jsem Vám ukázat, kde se dá strávit volný cas, krome
restaurací, hospod, ci baru. V našem meste je spousta zajímavých
míst kde trávit volné vecery, ci pozdní odpoledne.
K odlovení této
mystery je zapotrebí nejdríve zodpovedet otázky na techto cache a
tudíž se seznámit se zdejší kulturou.
Budejovicka muzea
Budejovicka divadla
Budejovicka kina
Budejovicka sportoviste
Budejovicke knihovny
Budejovicke vystaviste
Pokud jste všechny cache odhalily a
našli, tak zajisté máte i otázky, které jste našli v techto
skrysich. Vsechny odpovedi naleznete ve zdejsim listingu.
Pokud i odpovedi jiz mate, tak muzete cist dalsi radky, kde vam
poodhalim jak se dostat do te finalove casti!
Soucet dvou nejvyšších
císel z cache Budejovicka muzea,
je císlo písmene A
!
Soucet všech císel z cache
Budejovicka divadla, je císlo písmene
B !
Soucet všech císel z cache
Budejovicka kina, je císlo písmene
C !
Císlo z cache Budejovicka
sportoviste, je císlo písmene
D !
Jediné nejvyšší císlo z otázky v cache
Budejovicke knihovny, je císlem písmene
E !
Soucet všech císel z cache
Budejovicke vystaviste, je císlem písmene
F !
Ted by jste meli mít výsledná císla,
takže si myslím, že mužeme pristoupit k výpoctu výsledných
souradnic!!!
K tomu Vám, zajisté poslouží následující vzorecek.
N 4E°
40+C. 0(F-A)
E 014°
(B+A+D). (E*C)-A-1
Dekuji, že jste si prošli celé naše mesto se mnou a snad se Vám
tato série i drobet líbila.
Preji Vám uspesný lov !!!
