Brnenské krchov
(Centrálka) /pro
nebrnáky Ústrední
hrbitov mesta Brna/
Na velkorysé ploše více
než 28 hektaru vznikl v blízkosti
Vídenské ulice v roce 1883 hrbitov, jenž
mel nahrazovat více menších brnenských
hrbitovu, které byly v jednotlivých
mestských cástech. Ve své dobe byl hrbitov
daleko za mestem, dnes jej však najdeme v tesné
blízkosti stredu mesta. Rozmach mesta jižním
smerem je nezadržitelný. Projekt na hrbitov vytvoril
Alois Prastofer (1846–1910) a jeho slavnostní
otevrení probehlo 3. listopadu 1883, kdy tam byl pohrbeno
první telo – desetiletý chovanec ústavu
hluchonemých Jirí Šimek. Již od
svého založení nese hrdý název
Ústrední hrbitov mesta Brna. Krome Židu,
kterí v té dobe mohli pohrbívat
své mrtvé na židovském hrbitove
u Nezamyslovy ulice, zde byli pohrbíváni
lidé ruzného náboženství,
sociální príslušnosti ci
rasy.
V roce 1881 vznikl také projekt
administrativních budov pri hlavním vstupu na hrbitov
z Vídenské ulice z pera téhož
autora – Aloise Prastofera, tentýž autor je
podepsán i pod projektem budov pri vstupu z ulice
Jihlavské. Jeho realizace probehla do konce 19.
století.
V roce 1907 se zacalo mluvit
o obradní síni, která hrbitovu chybela.
O vytvorení projektu na ni byl
požádán architekt František Holik. Ten
odevzdal projekt v r 1908, ale ani po následných
úpravách nakonec nebyl projekt uskutecnen.
Obradní sín, která nebyla realizována,
byla v roce 1914 nahrazena krytým prostorem mezi dvema
umrlcími komorami u jihlavské silnice
a sloužícím za nepríznivého
pocasí. Tohoto provizoria bylo využíváno
až do roku 1927, kdy byla 3. dubna slavnostne
otevrena nová obradní sín.
V roce 1919 se zacaly ozývat
první hlasy o vybudování krematoria.
V té dobe ve svete zacalo krome
pohrbívání do zeme
i zpopelnování mrtvých. V letech
1926–27 byla podle projektu arch. Bohuslava Fuchse
a arch. Josefa Poláška konecne postavena
konstruktivistická, skvele technicky vybavená
obradní sín, v roce 1928 vybudovali
i kolumbárium.
V horní cásti hrbitova bylo
v letech 1926–29 vybudováno krematorium podle
projektu Arnošta Wiesnera –
majestátní stavba podle tehdy moderního
stylu – funkcionalismu. Zákon
o pohrbívání žehem byl mimochodem
schválen v roce 1921.
V roce 1964 vznikla na brnenském
hrbitove i rozptylová loucka podle úprav
architekta Hynka Svobody z Prahy. Tento autor se podepsal
i pod dispozicemi urnového háje. První
kremace na hrbitove byla provedena 8. dubna 1930. Krematorium
a hlavne jeho technická cást prošly
v letech 1987–89 rekonstrukcí bez
jakéhokoliv narušení puvodní
stavby.
Na brnenském ústredním
hrbitove jsou pohrbeny stovky tisíc lidí, jsou zde
pohrebište ceských a také
nemeckých vojáku z doby II. svetové
války, cestné pohrebište popravených
úcastníku protifašistického odboje,
vojenské pohrebište s telesnými
pozustatky a popelem padlých vojáku
sovetské armády nebo pohrebište
rumunských vojáku padlých pri
osvobozování Brna. Najdeme zde staré
historické vojenské hrbitovy s pohrbenými
vojáky z I. svetové války i z 19.
století.
Jsou zde mmj.pohrbeni i slavní
lidé našeho kulturního života,jako
napr.:J.Mahen,R.Tesnohlídek,sochar
J.Marek,národní umelec J.Kroha,herecka
V.Fialová,architekti B.Fuchs a K.Fuchs a spousta
dalších....
Pokud jste nikdy na brnenském Ústredním
hrbitove nebyli, zkuste se tam, až bude jaro, treba vydat
na procházku. Najdete zde krome vzpomínky na historii
i spoustu krásných stromu a treba
vás poteší i roztomilé veverky,
které k brnenskému hrbitovu neodmyslitelne
patrí.