Skip to content

ROPiky useku E-22 Stribro Traditional Geocache

Hidden : 2/24/2008
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Cache pripomíná jednu cást Plzenské pevnostní linie.




Lehké opevnení vzor 37

Lehké opevnení vz. 37 predstavovalo oproti vz. 36 zcela novou koncepci opevnování. Oproti objektum vz. 36, které využívaly hlavne celních paleb na neprítele, objekty vzor 37, zvané ropíky, fungovaly na principu bocních paleb, a tedy vzájemného krytí. Objekt chránil svého souseda a sám byl kryt ze sousedních pevnustek. U techto objektu byl kladen duraz na vnitrní vybavení a odolnost proti prípadným útokum z týlu. Objekty mely predsínku a vchodovou strílnu, jedny mrížové a jedny pancérové dvere s uzavíratelnou strílnou. Obrana týlové steny byla zajištena jak vchodovou strílnou, tak i granátovým skluzem. V objektu byla rovnež i nezbytná ventilace (dva vetrací otvory u strílen na nutný odtah plynu ze zbraní a rucní ventilátor v chodbicce vedle vchodové strílny s nasávacím otvorem pod vchodovou strílnou). Osádku dvoustrílnových objektu tvorilo sedm mužu (dva strelci, dva nabíjeci, dva pozorovatelé u zrcátkových periskopu vz. 37, kterí provádeli pruzkum okolí a dávali pokyny strelcum a konecne poslední voják obsluhující rucní ventilátor a vchodovou strílnu, popr. zajištující telefonické spojení), u jednostrílnových objektu 2 - 4 muži. Zbrane byly umísteny ve strílnách na speciálních lafetách, umožnujících vedení presné palby. Specialitou cs. opevnení pak byla panoramatická mapa terénu pred strílnou, která byla soucástí lafety a dovolovala strelbu i za snížené viditelnosti. Strílny bylo možno uzavrít bud úplne, nebo jen zbývající cást otvoru nad hlavní zbrane. Pozdeji se pocítalo se zrízením telefonní síte, podobne jako u TO a objekty z roku 1938 mají proto u vchodu patrné vývody pro telefonní kabel. Nejvetší nevýhodou techto pevnustek bylo velmi málo vnitrního prostoru pro osádku, na druhou stranu malá velikost krytu znacne snižovala možnost jeho zasažení delostreleckou palbou. Pevnustky byly staveny v nekolika sledech (nejcasteji ve dvou) a široká škála typu a jejich variant umožnovala postavit linii, která by pro neprítele znamenala skutecne závažnou prekážku, prakticky v jakémkoli terénu. Na místech, kde tyto objekty navazovaly a doplnovaly linii starších pevnustek vz. 36 se podarilo vykompenzovat chyby a výhody obou typu, ponevadž ropíky mohly svou palbou šestatricítky krýt a ty zároven mohly svými težkými kulomety pusobit do predpolí a narušovat tak neprátelské prípravy k útoku. Rozlišujeme pet typu A, B, C, D a E. Typy A, B a D mají krycí „ucha“, které nutily neprítele vstoupit do jejich palebného prostoru, pokud by chtel vyradit z provozu strílny. Ropíky byly budovány v péci nove vzniklých armádních sboru, samotná výstavba byla zadávána civilním stavebním firmám podobne, jako u vz. 36. Jednotlivé sbory byly rozdeleny na stavební úseky oznacované písmenem a císlem v roce 1937 (E-22 Stríbro, H-40 Sušice,...) a císlem v roce 1938 (159 Lubenec,...). Rovnež i u objektu vz. 37 byly provádeny rozlicné nestandardní úpravy. Opet v oblasti Jižní Moravy je možné videt prinejmenším hodne zvláštní objekty, na Slovensku je zase nekolik dvoupatrových ropíku. Podobných prípadu je skutecne hodne. V této souvislosti doporucuji nedávno vyšlou publikaci edice Pevnosti: Netypické objekty cs. lehkého opevnení od Ivo Vondrovského.

Typ A Tento typ má dve bocní strílny a byl staven v nejvetších poctech (85% postavených objektu). Rozlišujeme nekolik variant lišících se úhlem, který svírají bocní strílny: A-220, A-200, A-180, A-160, A-140 a A-120. Všechny varianty se stavely i v zesíleném provedení. Objekty byly vlastne zmenšeninou pechotních srubu. U typu A se uplatnuje základní rys cs. opevnení: princip bocních paleb. Vyskytovaly se i zrcadlove prevrácené varianty (A1) pro prípad, že u ácek lomených nahoru levou kasematou se muselo vstupovat vždy do horní z nich. Toto rešení je však velmi vzácné. Samozrejme se i zde vyskytovaly anomálie v podobe vchodu do spodních kasemat. Celní stena byla prodloužena do tzv. uší, aby donutila neprítele, který by chtel ohrozit strílny ropíku vstoupit do zorného pole strílny.



Typ B Je rovnež dvoustrílnovým objektem jako typ A, ovšem jedna z jeho strílen je urcena pro celní palbu. Tvorí asi 5% z celkového poctu postavených pevnustek. Nejcasteji se používal v místech prudkého zlomu pevnostní linie nebo pro uzavrení údolí a roklí. Rozlišujeme tri varianty: B1-100, B1-90 a B1-80. Objekty se stavely i jako stranove obrácené B2. Na nekterých místech byly tyto objekty šikovne umistovány do druhého sledu tak, že celní strílny objektu chránily prístupy k týlovým stenám objektu typu A v prvním sledu a mohly vést daleké palby do predpolí.



Typ C byl jednoduché kulometné hnízdo nejnižší odolnosti. Mel jedinou strílnu pro celní ci kosou palbu a jako jediný z tricetsedmicek nemel prakticky žádné vnitrní vybavení. Strop mel být z vlnitého plechu. Toto rešení se ovšem nekdy potýkalo s problémy, a proto se setkáváme s ruznými nestandardními opatreními. Objekty mužou mít 50 cm silný železobetonový strop nebo jej nemají vubec (napr. úsek D-17 Tis) a mužeme se dohadovat, jakým zpusobem by bylo zastrešení rešeno. Typ C byl urcen pro krytí hluchých ci méne duležitých prostoru a používán byl minimálne (necelé 1% objektu). Stavel se i jako stranove obrácený C2. Pozdeji byl nahrazován typem E. Pro typ C byly vyrábeny zeslabené strílny se tremi ozuby.



Typ D Byl jednostrílnový objekt. Tento ropík je vlastne polovinou typu A. Byl urcen pro vedení bocních ci kosých paleb. Vyskytuje se i jako stranove obrácený D2. Byl casto staven po dvojicích (D1 a D2) v místech, kde nebylo možné postavit typ A - v náspech železnic a silnic, v prudkých svazích ci kolem skalních výbežku.



Typ E Je rovnež jednostrílnový bunkr. Byl urcen pro celní palbu a mel krýt duležitá místa, jako napríklad údolí železnice a cesty, otevrená prostranství, hranicní prechody apod. Pudorysne se jednalo témer o ctvercový objekt s jedním zkoseným rohem. I zde se vyskytovaly zrcadlove prevrácené varianty. Duvodem tohoto pocinu mohly být pravdepodobne obavy z prílišné nápadnosti ropíku u objektu stavených bocní stranou do svahu ci náspu železnic nebo zamezení postrelování rohu s výdechem zplodin neprítelem. Každopádne u écek postavených k nepríteli z celní a bocní stranou zároven lze vypozorovat, že zkosená hrana je vždy smerem k nepríteli. Napríklad mužeme najít objekt typu E postavený zkosenou stranou ven z náspu železnicního mostu (Stríbro) a objekt postavený za stejné situace opacne (Mladkov u Králík).



Výstavba plzenské cáry

Na rozdíl od opevnení v ostatních cástech bývalého Ceskoslovenska, nebyla v prostoru západních Cech vytýcena obranná linie do bezprostrední blízkosti státní hranice. Bylo to zaprícineno krome strategických duvodu též urcitou problematicností obrany v podstate neprátelského území Sudet, osídlených prevážne nemeckým obyvatelstvem stavícím se k obrane Ceskoslovenska v lepším prípade pasivne. Uvažované hlavní obranné postavení se tedy posunulo více k východu, tvoríc tak jakýsi pulkruh, ve vzdálenosti tricet až padesát kilometru kolem mesta Plzne, zanechávajíc tak bohužel v predpolí i velké, ciste Ceské enklávy, jako napríklad Domažlicko.
V puvodních plánech na opevnování byla i v této oblasti uvažována výstavba težkých objektu, tvorících uzávery duležitých komunikací a navazující na težké opevnení Krušných hor a Šumavy. V souvislosti s vládním narízením z léta roku 1936 byla však tato výstavba posunuta až do dalších fází opevnování a tyto oblasti bylo rozhodnuto urychlene opevnit pouze lehkými kulometnými objekty vz. 36. V té dobe se také prvne objevuje výraz Plzenská cára, oznacující souhrnne opevnení na jih od kóty Zagerhau (Lišák) nad Štipoklasy na Manetínsku.
Objekty vz. 36 tedy ve druhé polovine roku vyrostly zejména kolem mesta Stríbra, podél rek Úhlavky, Mže a Úterského potoka (stavební úsek VII. stríbro jih a sever) a v oblasti od Švihova, pres Stankov až ke Kladrubum (úsek VIII. Stankov jih a sever). Na pocátku zimy však bylo další budování tohoto zastaralého typu zastaveno, aniž by byl program výstavby zcela dokoncen a zvolena zcela nová koncepce, neopírající se o ohniskový zpusob obrany jako dríve, nýbrž o ucelenou linii objektu v jednom ci více sledech, podporujících se vzájemnými palbami.
Nove navržená linie na pravém krídle navazovala na druhé postavení na severním válcišti budovaném približne na cáre Ohre - Blšanka a Strela a probíhala alespon približne v trase opevnení z roku 1936 - to znamená od Manetína, údolím Úterského potka a Mže ke Stríbru, podél Úhlavky k Jivajnum, odtud k Holýšovu a koncila nedaleko Švihova, kde navázalo opevnení Klatov a uzávery na Šumave.
Práve vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto opevnit i horské prechody na Šumave, které mely být ponechány nechránené, bylo však pri zachování uvažovaného poctu lehkých objektu pro I. sbor, nutné omezit rozsahy úseku na Plzenské cáre. V prubehu kvetna až cervence tak bylo zadáno krome pomerne celistve opevnených prostoru na Manetínsku (D-18, D-19, D-20) a Stríbrsku (E-22) i nekolik drobných - spíše uzáverových úseku po zhruba dvaceti objektech, urcených pro prehrazení duležitých komunikací a dobre pruchodných prostor (E-21, E-23, E-24 a E-25), mezi kterými zustaly zejména na jih od Stríbra pomerne rozlehlé prostory kryté pouze rídce staršími objekty z roku 1936.
Dodatecne došlo ješte k zadání nového úseku D-34, který vznikl odebrání cásti úseku D-18 stavební firme Dr. Ing. Švarc z Prahy, která se dostala do težkých organizacních a financních obtíží.
Výstavba v roce 1938 mela predevším za úkol vyplnit tyto proluky a navíc ješte zesílit úseky již postavené. Vetšina nove navržených objektu byla soustredena do strední a jižní cásti Plzenské cáry, kde byla linie nejslabší. Na sever od Stríbra stavela plzenská firma F. Holcbechr úsek 171 Úterský potok. Stríbrsko bylo posíleno úsekem 172 a na jihu mely být propojeny stávající uzávery pomocí úseku 173 Ježovy, 174 Holýšov a 175 Ježovy, který v oblasti vrchu Belec navazoval na opevnení Klatovska.
První podoba Plzenské cáry sestávala ze dvou úseku (VII. Stríbro a VIII. Stankov) v jejich rámci bylo dokonceno 128 pevnustek vz. 36 z plánovaných približne 150. V dalším roce bylo vytýceno a zadáno dalších 7 stavebních úseku, v rámci kterých se podarilo vybudovat 282 objektu lehkého opevnení vz. 37. V roce 1938 bylo zadáno dalších 326 objektu vz. 37, clenených do 5 stavebních podúseku. Vybetonovat se podarilo však jen 136 ropíku, navíc mnoho z nich se nepodarilo ani provizorne vybavit lafetací, vzduchotechnikou a dalším vnitrním zarízením, takže jejich bojová hodnota nebyla veliká.
Celkove se tedy opevnení u Plzne skládala v krizových dnech zárí osmatricátého roku ze 128 kulometných hnízd vz. 36 a 418 pevnustek vz. 37. Velká cást objektu z posledního roku výstavby však mela velmi nízkou bojovou hodnotu - chybelo vnitrní vybavení, zejména ventilátory a lafetace, mnoho ropíku nebylo stavebne dokonceno a postrádalo izolace, omítky a zemní záhozy.

Seznam objektu úseku E-22 Stríbro

ROP VEC Typ Souradnice
01 ? A-120 49°46 03.16 N 13°03 53.19 E
02 ? A-120 49°45 59.31 N 13°03 47.65 E
03 ? A-180 49°45 59.40 N 13°03 38.70 E
04 ? A-140 49°45 54.94 N 13°03 05.45 E
05 ? A-160 49°45 56.48 N 13°02 49.24 E
06 1024 A-160 49°45 58.68 N 13°02 27.06 E
07 1023 A-160 49°46 00.93 N 13°02 19.90 E
08 1022 A-180 49°46 03.38 N 13°00 27.96 E
09 1021 A-160 49°46 02.44 N 13°01 56.68 E
10 1020 A-180 49°45 58.75 N 13°01 46.70 E
11 1019 A-120 49°45 46.30 N 13°01 33.17 E
12 1016 A-160 49°45 48.37 N 13°01 22.30 E
13 1015 A-160 49°45 45.70 N 13°01 09.30 E
14 ? A-160 49°45 37.73 N 13°00 17.50 E
15 1013 B2-80 49°45 37.87 N 13°01 10.27 E
16 ? IMPROVIZ. ?
17 1012 D1 49°45 29.84 N 13°00 57.16 E
18 1010 D2 49°45 25.30 N 13°00 49.45 E
19 1009 A-120 49°45 21.00 N 13°00 44.02 E
53 1008 A-180 49°45 19.37 N 13°00 39.89 E
54 1005 A-180 49°45 06.46 N 13°00 30.40 E
20 1007 A-140 49°44 59.35 N 13°00 23.98 E
21 993 A-160 49°44 57.40 N 13°00 12.47 E
22 992 C2 49°45 00.16 N 13°00 02.84 E
23 991 A-140 49°44 56.44 N 12°59 54.53 E
24 990 A-180 49°44 53.95 N 12°59 46.95 E
25 989 A-180 49°44 51.16 N 12°59 42.23 E
56 988 A-160 49°44 46.91 N 12°59 35.07 E
26 987 A-200 49°44 42.36 N 12°59 30.25 E
27 985 A-140 49°44 35.83 N 12°59 38.35 E
57 986 A-220 49°44 38.47 N 12°59 27.44 E
28 982 E 49°44 32.73 N 12°59 53.84 E
55 980 A-160 49°44 20.63 N 12°59 43.66 E
29 979 A-120 49°44 18.82 N 12°59 43.89 E
30 976 E 49°44 15.61 N 12°59 46.97 E
31 978 D2 49°44 20.44 N 12°59 59.91 E
32 ? IMPROVIZ. ?
33 ? IMPROVIZ. ?
34 ? IMPROVIZ. ?
34a ? IMPROVIZ. ?
35 973 A-160 49°43 09.91 N 12°59 47.78 E
36 972 A-140 49°43 05.11 N 12°59 35.68 E
37 971 A-160 49°43 01.24 N 12°59 30.37 E
37a ? IMPROVIZ. ?
38 ? A-140 49°42 44.50 N 12°59 36.02 E
39 961 A-140 49°42 41.29 N 12°59 26.90 E
40 960 A-160 49°42 38.43 N 12°59 10.23 E
41 959 A-180 49°42 37.17 N 12°59 02.33 E
42 958 A-160 49°42 32.51 N 12°58 55.00 E
43 953 A-140 49°42 24.39 N 12°58 49.80 E
44 947 A-160 49°42 16.21 N 12°58 41.60 E
45 948 B1-80 49°42 10.92 N 12°58 36.66 E
46 942 A-160 49°42 06.50 N 12°58 36.41 E
47 941 A-160 49°41 53.20 N 12°58 04.91 E
48 1006 A-160 49°45 02.90 N 13°01 19.38 E
49 1000 A-160 49°44 48.32 N 13°01 13.87 E
50 999 E 49°44 40.60 N 13°00 54.79 E
51 995 A-180 49°44 28.93 N 13°00 33.84 E
52 996 A-140 49°44 18.59 N 13°00 31.57 E


Prístup doporucuji po silnici od ROPíku 23 smerem k betonárce a dále po polní ceste kolem jejího plotu.

Kdo chce vedet víc, at se podívá na stránku:ROPíky

Další Cache s podobnou tématikou v této oblasti:
Lehka opevneni vz.36 - Hracholusky
LO vz.36 Useku VII.a Stribro–jih
LO vz36 useku VII.b Stribro - sever

Navíc, doporucuji si precíst všechny "listingy", protože v každém najdete neco jiného a všechny na sebe navazují.



Additional Hints (Decrypt)

[CZ] Ceb bqybi xrfr arifghchwgr qb bowrxgh - Tenang [DE] Tenangr [EN] Unaq-teranqr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)