Masarykova vojenska nemocnice Multi-Cache
Masarykova vojenska nemocnice
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Masarykova vojenská nemocnice v Praze.
Cache byla venována kulatému výrocí 70 let existence významné nemocnice (které bylo v roce 2008), nemocnice, která se vsak dnes jmenuje trochu jinak. Puvodní pojmenování po prvním Ceskoslovenském prezidentu T.G.Masarykovi byl pozdeji zmenen na soucasný.
Ústrední vojenská nemocnice.
ÚVN Praha je spickovým nemocnicním pracovistem známým nejen vojákum, ale i spouste jiných pacientu od rodinných príslusníku vojáku, válecné veterány, politiky, pres presidenty az k bezným smrtelníkum a ostatním obcanum. Vehlas této nemocnice uz dávno presáhl hranice nasí republiky, v ÚVN jsou léceni pacienti i z krizových oblastí zasazených válecnými konflikty, deti a sirotci a pacienti s nejslozitejsími mnohacetnými, casto válecnými poraneními a nemocemi.
Tato nemocnice v dobe zalození této kese v roce 2008 oslavila výrocí 70-ti let své existence. Existence, která byla lemována bourlivými událostmi, které okolo ni probíhaly a ji bohuzel také ruzne poznamenávaly. Pojdme se proto trochu po hezcí cásti nemocnice projít a povedet si i neco málo o historii tohoto zdravotnického komplexu.
POZOR !!! V Atriu se nyní nachází i minivýstava k výrocí vzniku ÚVN, proto DOPORUCUJI odlov v dobe otevrení Atria a doporucuji tuto zajímavou výstavku shlédnout !! Stojí to za to a je to zadarmo. m.j. víte, že v nemocnici působil za 1. svetové války i MUDr. Jan Jánský, objevitel krevních skupin a ze zde byl po válce i prednostou neurologického oddělení?
Zacnu nejprve informacemi potrebnými pro nalezení kese, do dlouhého listingu a dalsích informací se pak muzete zacíst doma pri logování (doporucuji).
Jak na kesku?
Kes je mozno odlovit jako cistou popracovní bez nutnosti nejakých dodatecných informací zjistovaných predem a bez nutnosti speciálních nástroju nebo pomucek. Pro sber indicií nebudete GPS potrebovat, pro odlov finálovky asi ano :-) . Ale pozor, areál nemocnice není prístupný 24h denne! V noci je areál uzavren pod bedlivým dozorem bezpecnostní agentury a vstup je umoznen jen neodkladným prípadum na EMERGENCY príjem.
V bezných "pracovních" hodinách do nemocnice samozrejme vstoupit mozné je a to ze dvou stran. Motorizovaní nejspíse nechají auto na parkovisti pred hlavním vchodem (je mozne parkovat i vevnitr, ale vjezd je zpoplatnen), ostatní zrejme prijdou bocním vchodem - brankou prímo od tramvajové zastávky "Vojenská nemocnice". Vstup z obou stran je pochopitelne zdarma.
V kazdém prípade nedaleko obou vchodu najdete nekolik velkých tabulí s orientacním plánem nemocnice.
Prvním úkolem bude s pomocí orientacní tabule odhalit indicie A, B, a C,(indicie jsou jednociferné a jednoznacne zjistitelné z tabulí).
A = ústrední lékarsko-psychologické oddelení
B = obezitologická ambulance
C = lecebna dlouhodobe nemocných
Nejzajímavejsí cástí (z pohledu návstevníka, u pacientu mohou být názory odlisné) nemocnice je v soucasnosti komplex pavilonu A a CH. Proto Vás k nim zavedu trochu blíze.
Cestou muzete potkat dve zajimava mista. Nejprve najdete bustu generálmajora Prof. MUDr. Zdeňka KUNCE, DrSc, prvního prednosty a zakladatele Neurochirurgicke kliniky. Z tabulky opiste poslední letopočet a zciferujte jej do jedné cislice, tuto zapiste jako indicii D. o pár metrů dále pred hlavním vchodem do komplexu pavilonu CH1 a CH2 pak najdete zajímavé sousosí a na nem E postav. Sochy si muzete prohlédnout dukladne z blízké lavicky.
Az se pokocháte pohledem na sochy zajdete se podívat do zrcadla. Do jakého? Kam? Zrcadlo si muzete vybrat, je jich tu dost pro kazdého a hledat byste je meli nekde v nove vzniklém atriu v komplexu pavilonu A. Tento prostor, dríve nezastresený, po rekonstrukci celého komplexu získal na zajímavosti a treba nekdo muze obdivovat i tech FG "zrcadel", která najdete na ... (no proste se rozhlédnete, vsemi smery, zrcadla jsou kulatá a jiste je najdete). Poznámka: Pokud by bylo atrium zavrené (bohuzel, stává se to zejména v sobotu a v nedeli, kdy jsou jednotlivá oddelení komplexu s atriem zavrená), tak pokracujte na dalsí indicie a tam dopočítejte náhradním zpusobem indicii FG = KL - C
Nyní s pomocí orientacniho planku najdete jakýsi optický stred celé nemocnice. Pokud se zahledíte do orientacního plánku nemocnice (treba ten co je zde v listingu), lehce najdete nove vybudovaný odpocinkový Altán. Spocitejte počet jeho drevenych sloupu, dostanete indicii KL.
V nemocnici se v poslední době (i od publikace této kesky) hodne zmenilo. Napríklad i poloha nemocnicní kaple. Na plánku uvedená poloha D1 není pravda, kaple je nyní v bocní cásti pavilonu B. Zkuste ji najít, směrovou tabulku najdete po ceste mezi bocnim vchodem do UVN od zastávky tramvaje a jiz zmíneným Altánem (na orientacnim planu nemocnice není kaple oznacena). Ke kapli se dostanete bocním vstupem do budovy B, projít musíte hnědými dvermi (sami se otevírají), které mají vedle a nad dvermi hezkou vitráž z barevného skla. Jako indicii H si zapiste počet cástí vitráze ve svislé cásti vedle vchodu. V kazdem pripade kaple je funkcni, krásná a otevrená každému po celou dobu otevrení nemocnice. Má i příjemného vojenského kaplana, který každého rád v kapli uvítá. Takze zajdete dovnitr a v klidu se posedte a prectete si pár versů o milosrdném Samařanu.
Ale ted už hurá na keš!!!
Tak, máte všechny indicie. V prípade, že jste museli indicii z Atria dopocítávat náhradním zpusobem, tak je mi to líto a pokud budete mít príste moznost, urcite tam zajdete. Atrium je fakt pekné, je tam i malá kavárna, lékárna a pár zajímavých panelů s informacemi o historii nemocnice.
Finálovku najdete na souradnicích:
N50°05.(F)(L+G)(D-K) E014°21.(C)(B+C+E)(H-A)
(závorky se mezi sebou nenásobí)
Keš je tvorena magnetickou krabickou ukryté na míste, kam ještě poslední opravy nemocnice zatím nedorazili. Nicméne odlov je cistý, keska je ukryta v míste, kam moc lidí nezajde a měli byste být relativne neruseni. Tak dobrý odlov, pozitivní zážitky z nemocnice a pak si o ní nezapomente docíst listing (pro odlov keše níže uvedený text není nezbytný a není jej nutno tisknout)
Ústrední vojenská nemocnice Praha - promeny v case nemocnice.
Ústrední vojenská nemocnice Praha (dále jen ÚVN ) je významným lécebným zarízením Armády Ceské republiky, poskytujícím komplexní zdravotní péci a to nejen príslušníkum ACR, ale i civilním zamestnancum, rodinným príslušníkum, vojenským veteránum a ostatnímu civilnímu obyvatelstvu. Nedílnou soucástí práce nemocnice tvorí i péce o pacienty z krizových a válecných oblastí, sirotky a deti ci lécba složitých mnohacetných a casto válecných poranení.
Od roku 1994, kdy se ÚVN stala príspevkovou organizací a otevrela se i civilnímu obyvatelstvu postupne narustá pocet ošetrených pacientu a to jak ambulantních, tak i hospitalizovaných. Rozširuje se spektrum poskytovaných odborných medicínských služeb a zkvalitnuje se péce o pacienty. Nemocnice poskytuje témer kompletní spektrum zdravotnických služeb s výjimkou detského lékarství, porodnictví, kardio chirurgie, lécby infekcních choroba a popálenin.
Heliport umístený na streše pavilonu CH2 umožnuje príjem pacienta z vrtulníku prímo do haly Emergency, heliport ÚVN je zatím jediný v CR plne technologicky vybavený a uzpusobený i k nocnímu pristávání vrtulníku.
V centrálních operacních sálech byl koncem roku 2005 nainstalován prevratný robotický systém DaVinci. Operacní výkon pomocí robota tak predstavuje menší zátež a komplikace pro pacienta, zkracuje dobu rekonvalescence. Robot se využívá predevším k operacím zhoubného nádoru prostaty. Dále se využívá v gynekologii a chirurgii jater.
ÚVN prošla v uplynulých deseti letech zásadními promenami, které se týkaly predevším modernizace celého objektu. Byly zrekonstruovány a modernizovány staré budovy a otevreno nekolik nových pavilonu. Jako zatím poslední byla v léte 2004 otevrena nove zrekonstruovaná hlavní budova A. V roce 2006 se zacalo se stavbou nového neurochirurgického komplexu, kde bude propojení operacních sálu s dokonalou diagnostikou.
Na sklonku roku 1999 se management ÚVN rozhodl zahájit prípravu na mezinárodní akreditaci nemocnice spolecností Joint Commission International. Díky obrovskému nasazení pracovníku nemocnice - predevším ošetrovatelského a lékarského personálu se behem následujících ctyr let se podarilo ÚVN uspet a stala se tak první nemocnicí v CR i ve strední a východní Evrope, která získala certifikát o mezinárodní akreditaci a je tak nemocnicí s maximální možnou kvalitou péce a bezpecím pro pacienty.
Nezastupitelnou roli hraje ÚVN ve vzdelávání lékaru a personálu a v príprave a výuce vojenských lékaru a zdravotníku urcených k výkonu funkce v zahranicních misích. Zamestnanci ÚVN i príslušníci vojenské nemocnice, kterí jsou dlouhodobe prideleni na pracovište v rámci ÚVN prošli misemi v Kosovu, Afganistánu, Iráku.
Vznik a historie ÚVN Praha
Ústrední vojenská nemocnice Praha není nejstarší nemocnicí v Praze. ÚVN Praha byla založena pred 70. léty, v srpnu roku 1938. Zahájila svoji cinnost pod názvem „Masarykova vojenská nemocnice“ a teprve pozdeji byl její název zmenen na soucasný - Ústrední vojenská nemocnice Praha.
Se vznikem Ceskoslovenska v ríjnu 1918 nastala také nová etapa ve vývoji vojenského zdravotnictví. Mladá republika musela zacínat svuj rozvoj skromne a ješte bylo toto období bohužel rázne utnuto už cca 20let poté, co zacalo. V dobe když se nad Evropou zacaly stahovat mracna blížící se II.svetové války se rozbíhá cinnost chlouby cs. vojenské zdravotnické služby - novostavby Masarykovy vojenské nemocnice v Praze. Do té doby páter mírové vojenské zdravotnické služby v 1. CSR tvorila sít 12 divizních (od 2.pol. 30. let sborových) nemocnic, v pražské posádce to byla divizní nemocnice umístena v cásti zdravotnických objektu v Praze na Karlove námestí a byla hlavním vojenským zdravotnickým ústavem v republice.
Rozhodnutí o stavbe nové pražské vojenské nemocnice vzešlo v roce 1925 Melo se tak stát k jubileu 75. narozenin prezidenta republiky T.G.Masaryka. Národním shromáždením byl tak prijat zákon c. 68/1925 Sb., kterým se k "Všeobecné nemocnici v Praze pripojuje vojenská nemocnice v Praze II a zrizuje se Masarykova vojenská nemocnice".
Ministerstvu národní obrany se podarilo již v roce 1927 dohodnout koupi pozemku pro novou nemocnici v prostoru Brevnova - "Na Bateriích" o rozloze 13,60 hektaru. Bohužel díky ruzným úsporným opatrením, prutahum i dopadu celosvetové hospodárské krize 30.let výstavba nezacala, dokonce se Ministerstvo zdravotnictví zacalo orientovat na novou výstavbu všeobecné nemocnice v Motole. Vojenská správa si ponechala puvodní objekt na Karlove námestí a chtelo v nem provést adaptace, vcetne stavby nového chirurgického pavilonu.
V roce 1935 však nastal v rešení situace zásadní obrat. Vládním rozhodnutím byla v rozpoctu vyhražena cástka na stavbu nové vojenské nemocnice.
Po více jak deseti letech od prijetí zákona o zrízení Masarykovy nemocnice tak stavba zapocala. Rídila se vítezným projektem Ing. arch. B. Adámka z Prahy Dejvic z roku 1930. Jeho návrh nejlépe splnoval predstavy zadavatele o nemocnici, která vedle role moderního medicínského centra plní úkoly vojenského kasárenského objektu s reálnými mobilizacními povinnostmi (a práve tuto proverku podstoupila nemocnice velmi záhy po svém otevrení - na podzim roku 1938).
Celková výstavba nemocnice byla rozložena do 3 etap, nejvetší objem prací se soustredil do první z nich, probíhající v letech 1936 - zárí 1938. Slavnostní výkop byl na staveništi proveden dne 2. brezna 1936. V této dobe byly vybudovány hlavní nemocnicní budova s krídly chirurgického a interního oddelení, hospodárská budova, kotelna a obytné domy jižní a severní urcené pro vojenské gážisty. Celkové náklady na výstavbu v I. etape byly vycísleny cástkou 33 240 000 Kc, prímé stavební práce obnášely 11 200 000 Kc. V dalších etapách byly vybudovány pavilony pro psychiatrii a nervové oddelení (vcetne trestaneckého oddelení), objektu prosektury, infekcní pavilon, objekt pro oddelení ocní, ORL, kožní a venerické a pavilonu plicních onemocnení. Na dokoncení všech techto etap bylo vázáno uvolnení objektu v nemocnici na Karlove námestí i objektu Clam-Gallasova paláce na Hradcanech.
Po úplném dokoncení mela Masarykova nemocnice disponovat l 235 lužky normálního stavu, v mimorádné situaci mohl být celkový pocet lužek zvyšován na 1 766 (zvýšený stav) nebo až na 2 090 (nouzový stav).
Vlastní cinnost zahájila Masarykova vojenská nemocnice v srpnu roku 1938, kdy byla prestehována vetšina oddelení ze staré budovy na Karlove námestí a z odlouceného oddelení pro nemoci vnitrní z kasáren na Pohorelci.
Prolog byl však velmi krátký, do nové etapy vývoje se nerozvinul. Po tragickém prerušení vývoje cs. státnosti na jare roku 1939 se nemocnice zmocnila okupacní nemecká armáda a využila ji jako svou záložní nemocnici - Reserve Lazaret I, Prag.
II. svetovou válkou byl vývoj cs. vojenské zdravotnické služby na domácí pude prerušen. Po rozpuštení ceskoslovenské armády hledalo nemálo lékaru své místo v zahranicním i domácím odboji (zejména pusobení v organizaci Obrana národa, rada vojenských lékaru padla za obet genocide). Více než 1 100 lékaru a nejruznejších zdravotnických pracovníku pusobilo v odboji, z toho témer 800 v odboji zahranicním.
Léta II. svetové války zasáhla do sboru vojenských lékaru z povolání výrazne. Vedle prímých ztrát v zahranicním a domácím odboji se negativne projevovala odmlka v cinnosti ceských vysokých škol a skutecnost, že po rozpuštení ceskoslovenské armády v roce 1939 si vojenští lékari našli nová pusobište, která již casto nehodlali opustit a do armády se vrátit. V roce 1945 byly predepsané pocty vojenské zdravotnické služby naplneny jen na 4O procent.
Dne 8. 5. 1945 byla nemocnice nejprve obsazena pražskými povstaleckými silami, vzápetí ji prevzal od nemeckého osazenstva její poslední predválecný velitel plk. MUDr.Herman Vaniš s nekolika štábními dustojníky. Od nich prevzala budovy nemocnice Rudá armáda. Její zdravotnická služba zde pusobila až do 10. srpna 1945, poté byla nemocnice uvolnena. Mezitím se Sborová nemocnice 1 provizorne etablovala v bývalé posádkové nemocnici na Hradcanech a v objektech Uršulinských kasáren, což bylo mimo jiné spojeno s velkým pracovním nasazením pri cištení, desinfekci atd. techto objektu po nemecké armáde.
Strešovická nemocnice zacala pak naplno fungovat na podzim roku 1945, když i nadále nekterá oddelení (ocní a kožní) zustala na Hradcanech. "Vojenskou nemocnicí 1 TGM", jak se nyní nazývala, prošla také rada lékaru ze zahranicních cs. jednotek s válecnou praxí, presto se však stále nemocnice potýkala s problémy s nedostatkem personálu.
Nemocnice tak plnila, vedle hlavního úkolu lécebné cinnosti ve složitých podmínkách "dozvuku" války vlastne i úlohu školícího centra. Barákové zástavby nemocnice bylo využito pro zrízení obnovené Školy dustojníku zdravotnictva a lékárnictva v záloze, v nemocnici našla nové sídlo rovnež znovuobnovená Vojenská škola lékarská. V následujícím roce pribyla ješte i dvouletá ošetrovatelská škola pro zdravotnice, které prišly s jednotkami 1. cs. armádního sboru.
I pres nezbytnost orientace na SSSR a organizacní zmeny v armáde, kdy dochází k tomu, že skrze armádní centralismus je po dalších 40 let k rízení zdravotnické služby v armáde de facto podrízeno týlovým funkcionárum, se nemocnice dále vyvíjí.
Ústrední vojenská nemocnice (od roku 1950) predstavovala nejlépe organizované, vybavené a dotované zdravotnické zarízení celé tehdejší armáde. V prípade potreby byla využívána celostátními zdravotnickými složkami. Úspechy na poli medicínském, kvalita poskytované péce, to byly hlavní rysy Ústrední vojenské nemocnice. Zamerení na oblast medicíny, na odbornou problematiku - eliminovalo do znacné míry pokusy o ideologizaci mediciny.
Dominujícím rysem v cinnosti ÚVN je rozvoj odborné medicinské cinnosti, uplatnování nových poznatku v praktické cinnosti (to se odráží i ve zmenách v organizaci pracovišt). Je rešena problematika nových lécebných metod a postupu vcetne klinického overení. Zdravotnický výzkum vyvinul nové lécebné prostredky, prístroje, nové druhy obvazového materiálu, soupravy první pomoci apod.
Završení prvních 30-ti let existence nemocnice dostalo bohužel dramatický rámec díky okupaci tehdejšího Ceskoslovenska Sovetskou armádou. Projevy tohoto aktu, vnitropolitické dusledky, neminuly ani ÚVN, její jednotlivé pracovište. Smutným dusledkem pokusu o reformu byl i nucený odchod nekterých pracovníku z nemocnice, ci ovlivnení možností profesionálního rustu.
Také mezinárodní izolace, respektive jen jednostranná orientace (príznacná zejména pro 70. léta), ovlivnila škálu a zamerení vedeckovýzkumné a odborné cinnosti. Jedním z obecných dusledku tohoto stavu bylo opoždování za výdobytky vedy a technologického pokroku ve svetovém merítku.
Presto a to je podstatné, plnila ÚVN úlohu uznávaného centra cs. mediciny. Vysoká profesionalita a pevné odborné zamerení byly orientací, která do znacné míry preklenula snahy o zpolitizování mediciny - jevy tolik príznacné pro další oblasti života tehdejší cs. spolecnosti.
Do nové etapy svého vývoje vstoupila ÚVN v r.1989, kdy se v návaznosti na zásadní celospolecenské zmeny otevrely nové možnosti rozvoje nemocnice. Nová úloha armády v demokratické spolecnosti, proces její transformace, nové možnosti v oblasti mezinárodních profesionálních kontaktu, prístup k nejmodernejším technologiím, úsilí o vstup do spolecenství NATO, pusobení v mírových misích v konfliktních oblastech sveta, ale i úvahy o pojetí zdravotnické péce, to jsou nejduležitejší obsahove - problémové "mantinely" dalšího vývoje ÚVN. Jejich realizace je dlouhodobým procesem, jehož první zásadní plody se již dostavují.
(cerpáno z knihy Dohnal, F.: Z historie pražského vojenského zdravotnictví. 60 let Ústrední vojenské nemocnice, vydala Pražská vydavatelská spolecnost, Praha 1998, z webu www.uvn.cz a z vlastních informací)
Additional Hints
(Decrypt)
zntarg, cnencrg, yrin fgenan cbq yhksrenzv