Bludovska multikes

Bludov, který se poprvé neprímo pripomíná v historických pramenech k r. 1200, je situován asi 4 km jihozápadne od okresního mesta Šumperk v nejsevernejší cásti Hornomoravského úvalu. Území katastru Bludov se svažuje zhruba od severu k jihu a náleží ke trem horopisným celkum. Od severu sem zasahuje Branenská vrchovina, prevážne zalesnená od vrcholu až po 350 - 400 m n. m. Pri severní hranici katastru je jeho nejvyšší bod - vrchol Chocholíku (550 m n. m.). Níže položený zbytek území je až na výjimky bezlesý a je využíván zemedelsky. Mírne zvlnená plošina jihovýchodní cásti území patrí k Šumperské kotline. Od nivy Desné, která meandruje pri jihovýchodní hranici katastru je nápadne oddelená strmým, až 50 m vysokým, zalesneným svahem, který se táhne v délce pres 2 km nad železnicní tratí (tzv. "Bludovská strán"). Nad ním je vyvinutá akumulacní terasa se sprašovou hlínou. Jihozápadní cást katastru, v níž leží obec i lázne Bludov je zvlnena jen nepatrne a je soucástí Mohelnické brázdy. Tvorí ji niva Moravy, která pri jihozápadní hranici katastru tvorí cetné meandry a nekolik slepých ramen. V jižním cípu katastru, nedaleko soutoku Moravy a Desné, je nejnižší nadmorská výška (280 m n. m.).

Založení vesnice Bludova mužeme na základe jejího názvu a dochovaných pramenu položit nekdy na prelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markrabecího úredníka Bluda z Bludova. Príslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, meli ve svém erbu lva na trech hurkách a patrili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravdepodobne nekterým potomkem Bluda z Bludova vystaven stejnojmenný hrad. Do období 13.století mužeme také položit vznik bludovské farnosti a puvodního kostela sv. Jirí, který byl v prubehu staletí nekolikrát prestaven až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata, která panství casto dávala do zástavy. Podle tradice vystavel jeden ze zástavních držitelu Ondrej z Bludova v lese severne od obce kostel Božího Tela, lidove zvaný Kostelícek a ustanovil pri nem poustevníka. První historická zmínka o Kostelícku pochází však až z roku 1553.

Ve století patnáctém patrilo panství pánum z Kunštátu, z Vadštejna a konecne Tunklum z Brnícka. Za vlády Jirího Tunkla z Brnícka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníku, zrušená v první polovine 19.století. K dobytí a rozborení bludovského hradu došlo za cesko-uherských válek, nekdy kolem roku 1471. Zríceniny byly postupne rozebrány, zejména na stavbu staré silnice do Šumperka. Od Tunklu koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak menil bludovský statek rychle majitele. Nekdy po roce 1571 byla v obci pri tzv. Dolním dvore postavena renesancní tvrz. Poslednímu majiteli panství pred Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnum - Kastelkornum. Lichtenštejnové nechali na míste tvrze vystaven dvoukrídlý pozdne renesancní zámek, rozšírený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významne obohacen o cizokrajné dreviny.

Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. Po prodeji velkolosinského panství v roce 1802 se Bludov stal jejich hlavním rodovým sídlem. Za Františka Josefa ze Žerotína byla u nove postaveného kostela sv. Jirí zrízena žerotínská hrobka, do které byly v roce 1842 preneseny ostatky Karla staršího ze Žerotína (1564 - 1636) a jeho rodiny. V držení rodu Žerotínu zustalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludove zemrel poslední moravský Žerotín - hrabe Karel Emanuel (1850 - 1934).

Bludov byl od svého vzniku pomerne velkou a ryze ceskou obcí. Puvodní osídlení se šírilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší cást, smerem dolu podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a pocet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak mel Bludov 318 domu a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domu a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.

V 19.století byl Bludov centrem ceského národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevrena první ceská meštanská škola na šumperském okrese.
Postupne se také Bludov menil z obce zemedelské na zemedelsko-prumyslovou. V roce 1929 založil chromecský statkár Zdenek Pospíšil zdejší lécebné lázne, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky prerušil Mnichov, kdy byla tato ryze ceská obec pripojena k ríši a zejména 2.svetová válka, která si vyžádala mnoho obetí z rad bludovských obcanu.

Po osvobození 8.kvetna 1945 nastalo krátké období svobody, ukoncené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštestí ubránil centralizacním snahám o sloucení s mestem Šumperkem. Období následujících více jak ctyriceti let se negativne projevilo na vnejším vzhledu obce, stejne jako na vztahu obcanu ke své obci a k sobe navzájem. Události roku 1989 znamenaly zásadní zmenu v živote naší obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou krivd minulosti vcetne majetkových. Výrazne se zlepšilo životní prostredí díky plynofikaci. Opravy se dockaly nekteré bludovské památky, dostavena byla školní jídelna s telocvicnou, opravena Sokolovna. Nove byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací. Na prahu nového tisíciletí stojí pred Bludovem a jeho obyvateli mnoho dalších úkolu, které bude treba vyrešit, aby se stal skutecným domovem a místem, na které budou právem hrdí.

Zdroj: www.bludov.cz

Úvodní souradnice Vás zavedou na první zastavení, pred hlavní bludovskou dominantu. Postavíte li se zády k ní a celem k nedalekému rybnícku, po své pravici pak máte:

Druhé zastavení vás zavede pred památnícek jednoho velmi známého bludovského rodáka. Krome jiného je zde uvedeno i c.p. domu, ve kterém se narodil. Jsou to promenné B, C a D.

Tretí zastavení je pred další dominantou. Na vyrezávaných vstupních dverích, ve ctyrech horních výplních, spocítejte živé bytosti a odectete kone. Dostanete E.

Ctvrté zastavení Vás dovede pred hostinec. Postavíte li se k nemu zády, pred Vámi bude stát hrobka Žerotínu s ostatky Karla Staršího ze Žerotína. Spocítejte okna na celní strane. Jejich pocet pak dosadte do F.

Páté zastavení Vám poskytne pekný výhled na celou obec od sochy u cesty na Bludovecek. Krome jiného je zde letopocet G, H, I, J. Dosazením do posledních souradnic se dostanete k finální keši. Ta je na pomerne klidném míste. Presto však budte opatrní, pri jejím záverecném odlovení.
Nezapomente si z kešky poznamenat souradnice bonusové mysterky GC19FJY Bludovské panorama.

Pri hledání by Vám mohla pomoci následující tabulka: