-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
CACHE FRYSTACEK:
Souradnice vás dovedou k památníku na pocest obetem 2. svetové války. Než se dostanete k finálce budete muset projít dvema Stagemi. První stage mojí multi-mystery keše se nachází nedaleko památníku, naleznete ji pomocí nápovedy.
Fryšták
o existenci Fryštáku se objevuje v polovine 14. století za casu panování Karla IV. Lucemburského.
V písemném dokumentu z 15. ledna 1356 je uváden "... Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius ..." (CDM, XV, s.58). Puvodní osídlení Fryštácka má však koreny mnohem starší. Svedcí o tom kupríkladu archeologické nálezy z praveku. Nástupním prostorem bylo pravdepodobne rozsáhlé sídlište v lokalite Skalka nad potokem Žídelná u Rackové. Cenné jsou nálezy z doby neolitické a eneolitické ( zhruba ze 6. - 2. tisíciletí pred Kristem), stopy po prvních zemedelcích a pastevcích v Lukovecku (kultura lineární a moravská malovaná keramika), sekerky a sekeromlaty z Horní Vsi a Vítové, náznaky kultury popelnicových polí ( Lukovecek ) ci vliv germánský ( Fryšták, Vítová ).
Rozhodující vliv na další osudy Fryštácka melo slovanské osídlení a pozdeji kolonizacní vlna ve 13. století ( za panování Premysla Otakara II. a jeho kanclére a slavného olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku ). Mestský ráz "svobodného tržište" se dotvárel hlavne v souvislosti s konstituováním lukovského panství. Fryšták byl ve stredoveku ekonomickým zázemím zemepanského sídla Lukova; tento hrad se dostal spolu s panstvím do rukou mocných Šternberku, pozdeji Kunu z Kunštátu, Nekešu z Landeka, Albrechta z Valdštejna, Štepána Šmída z Freihofen, rodu Rottalu a nakonec Seilernu-Aspang.
Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba, obchod, byly tu lázne i jatka. Rychtárská pecet, cechovní postavníky, rázovitý fryštácký kroj i archiválie z dalších staletí, stejne jako pametihodnosti církevního a svetského rázu (kostel sv. Mikuláše, radnice, Hrubá hospoda, statek v Dolní Vsi, mlýny aj.) i názvy jako Hrádek, Na purku, Buchlov, Sichrov apod., dále nekdejší mestská práva, vcetne hrdelního, i jiné prameny svedcí o významu tohoto centra zemedelství, remesel, obchodu i duchovního života regionu. Název mestecka byste v písemných dokumentech našli pod jménem Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, Fryšták atd.
Strastiplná, ale i úspešná byla cesta Fryštáku, Horní a Dolní Vsi a Vítové, které dnes tvorí jeden mestský celek, v prubehu uplynulých staletí. Vzpomenme dramatické chvíle z dob necekaných vpádu, husitského hnutí, tricetileté války ci 1. a 2. svetové války, ale také na doby rozkvetu, na mistrovství fryštáckých bednáru, tkalcu a stoláru, na povestnou pracovitost rolníku, podnikavost místních obcanu, výbornou hudební a divadelní tradici, lidové zvyky a fryštácký dialekt. Vzpomenme na správce fryštácké farnosti, která má své pocátky ve 14. a 15. století. Budme hrdi na dílo našich predku, nezapomenme na obeti, lásku a odkaz všech, kdo si tento nádherný kraj zamilovali.
Od konce 19. století se vedle zemedelství dostala do popredí drevozpracující výroba (prosluly napr. firmy Jadrníckova, pozdeji Pekárkova, družstvo Valašský drevoprumysl, dílna pana Machace, Mazala a další). Po velkém požáru roku 1841 došlo k radikální prestavbe mestecka, zmizela typická drevená zástavba a postupne se vytvárel dnešní vzhled mesta, obohacený o krásnou budovu základní školy a další objekty. Velký rozmach je charakteristický pro 2. polovinu našeho století, kdy pribyly další potrebné stavby, desítky rodinných domku, byla dorešena otázka kanalizace, plynofikace, dopravy, telefonní síte a pribyly objekty Jednotného zemedelského družstva Fryšták (dnes Zemedelské družstvo vlastníku). Fryštácké námestí láká nejen svými fasádami, novým domem Penzion, ale i svežím parkem a cilým podnikatelským ruchem.
Fryšták proslavili hudební velikáni a rodáci - zasloužilí umelci prof. Jaroslav Kvapil (1892 - 1958) a Bretislav Bakala (1897 - 1958), spisovatel a etnograf PhDr. Karel Pekárek (1911 - 1966), autor knihy "Mestecko Fryšták" prof. Ludvík Jadrnícek (1863 - 1954), architekt Rudolf Jasenský (1905 - 1945), rektor brnenské techniky prof. ing. arch. Vladimír Fischer (1870 - 1947) i akademický malír Jan Pažout (1876 - 1909). Radu let tu pobýval se svou ženou Alenou i prední ceský básník, dramatik a prekladatel PhDr. Václav Renc (1911 - 1973). Cenný vklad pro život Fryštácka ve 20. století predstavuje salesiánské dílo, jehož otcem byl legendární P. Ignác Stuchlý (1869-1953).
O Fryštáku a okolí se mužete docíst hlavne v knize L. Jadrnícka "Mestecko Fryšták" (1933 a 1947), dále v díle P.J. Drábka "Dejiny mestecka Fryštáku a far, které dríve do Fryštáku náležely" (1915), z vlastivedných svazku E. Pecka a P. Kvasnicky, z obsáhlé práce "Zlínsko" kolektivu autoru ze Státní okresního archivu Zlín, Muzea jihovýchodní Moravy a dalších spolupracovníku, vydané v rámci Vlastivedy moravské v Brne (1995), dále románu našeho rodáka Františka Fryšáka - Buchlovského "Na Tesáku" (1937) a jeho dramatu ze života fryštáckých tkalcu "Prelom" (1935), z povídky Cenka Kramoliše "Pro strevícky", z románu M. J. Sousedíka "Dvorec u jezera", z povestí C. Zapletala juniora, otištených v mesícníku Fryštácké listy a ve Zlínských novinách, z vlastivedných príspevku a medailonu z pera fryštáckých autoru M. Tichácka z Lukovecka, kronikáre PhDr. C. Zapletala, bývalého kronikáre F. Bardodeje a dalších osobností.
Additional Hints
(Decrypt)
[STAGE 1:] Arwilffv
[STAGE 2:] Gnohyr
[FINAL] Avxbyv i