Tilia Cordata Traditional Geocache

Tato cache patri do serie VYZNAMNE STROMY

Z souradnic N49°19.073 a E015°04.522 je krasny vyhled na Kamenici nad Lipou kde se nachazi rada dalsich cache (napr. GC18MNE, GC16KV5, GC1579A, GC15Y8N).

Vzhled

Lipa malolista (tilia cordata) je statny opadavy listnaty strom s kosatou, vysoko klenutou korunou, ktery dorusta 30 a vice metru. Statny kmen je pokryt tenkou, tmavou a melce podelne zvrasnelou kurou. Pupeny jsou cernohnede, vejcovite. Listy jsou dlouze rapikate, nesoumerne srdcite a lyse, pouze v uhlech velkych zilek na spodni strane listu maji rezave chomacky chlupu (na rozdil od lipy velkoliste, ktera je ma belave). Kvete od cervna do cervence. Kvety jsou oboupohlavne, zlutave bile, stopka vrcholiku je temer do poloviny srostla s jazykovym blanitym listem. V dobe kvetu omamne voni. Plod je jednopouzdry kulovity orisek s tenkostennym oplodim. Bezne se krizi s lipou velkolistou (vyse uvedeny rozpoznavaci znak slouzi pouze k rozliseni cistych jedincu, existenci krizencu nezohlednuje). Krizenec se nazyva lipa obecna (Tilia x vulgaris). Ve volne prirode je celkem vzacny, casto je vsak vysazovan ve mestech a parcich.

Rozsireni

V CR dosti hojne od nizin po pahorkatiny (max. asi 900 m n.m.), v poslednich cca 300 letech vsak ponekud na ustupu vlivem zavadeni smrkovych monokultur. Celkove roste v temer cele Evrope vyjma jejich nejsevernejsich a nejjiznejsich casti (priblizne v pasu mezi 40° a 63° severni sirky), na vychode po Irtys, izolovane pak na Korsice, Krymu a Kavkaze.

Lecitelstvi

Sbira se kvet vcetne blaniteho listenu ihned po rozkvetu za sucheho pocasi. Susi se co mozna nejrychleji za teplot do 40 °C. Pres vseobecnou oblibenost lipoveho kvetu neni slozeni dodnes detailne prozkoumano, obsahuje asi 0,04% silice s farnesolem, nerolidolem a geraniolem, sliz, trisloviny, flavony (napr. rutin, hyperosid, kvercitrin, isokvercitrin, astragalin, tilirosid aj.), organické kyseliny (kyselina p-kumarova a chlorogenova), saponiny a fytosteroly.
Odvar z lipoveho kveetu pusobi potopudne, mocopudne, zlucopudne a protikrecove. Uziva se zejmena pri nachlazeni, horeckach, pri nemocech v oblasti traviciho a mocoveho ustroji nebo pri spatne funkci zlucniku. Podava se obvykle v podobe caje (1/2 cajove lzicky na salek, denne 2 až 3 salky), casteji se vsak micha do smesi.

Jedna se o pamatne stromy proto se prosim chovejte ohleduplne.