Souhvezdi (Constallations) – oblast na obloze s presne vymezenymi hranicemi. Casto se souhvezdi rika i zdanlivemu utvaru na obloze (alignementu), ktery je tvoren spojnicemi nekolika nejjasnejsich hvezd. Tyto v davnych dobach lidem pripominaly ruzne bohy, zvirata apod., podle kterych je pak pojmenovali. V kazde civilizaci byl system souhvezdi jiny.
Na nebi bylo Mezinarodni astronomickou unii (v roce 1925) nakonec ustaveno prave 88 souhvezdi. Z nich 48 nese pojmenovani jeste z antickych dob, ale recka civilizace pravdepodobne cast souhvezdi prevzala z Mezopotamie. Jednotlive tvary vsak mohly byt znamy uz mnohem drive (napriklad obraz souhvezdi Oriona byl nalezen i na kosti pochazejici z doby kamenne).Nazvy techto 48 souhvezdi se vztahuji k reckym mytum. Pokryvaji predevsim severni nebeskou klenbu. Jsou to treba Byk, Velka medvedice, Orion, Andromeda a dalsi. Souhvezdi jizni oblohy vznikla pozdeji. Autory jejich nazvu i tvaru jsou moreplavci (nekdy vedci), kteri krome dalekych cest na jizni polokouli, kde mohli poprve tato souhvezdi pozorovat, vyuzivali souhvezdi k orientaci. Vznikly tak: Trojuhelnik, Mikroskop, Vyveva, Rajka a podobne.
Souhvezdi i dnes pomahaji pri orientaci na obloze. Zijeme-li na severni polokouli, pak muzeme behem roku pozorovat souhvezdi severni, zatimco jizni nam zustanou z velke casti skryta. Je to dano tim, ze zemska osa se v prostoru temer nepohybuje a vuci vzdalenym hvezdam zustava v klidu (miri stale k Polarce neboli Severce). Jizni souhvezdi jsou pak bez ustani zakryta zemskym telesem.
To neplati pro pozorovatele stojiciho blizko rovniku. Ten by behem jednoho dne mohl teoreticky spatrit cele nebe i se vsemi hvezdami. Polarku by neustale videl tesne nad horizontem.
Prakticky k tomu vsak nikdy nedojde, nebot ve dne hvezdy pozorovat nemuzeme a cela jedna polovina nebe, ve ktere se nachazi Slunce, je skryta v jeho zari. Musime si pockat mnoho mesicu, nez se Zeme na sve draze kolem Slunce posune. Tak se nam otevre vyhled na souhvezdi do teto chvile skryta. Prave proto se casto hovori o jarni, letni, podzimni a zimni obloze.
Pozor, na nebi nad Kunratickym lesem v Praze se objevilo nove souhvezdi, kteremu se v odbornych kruzich rika "Blue Mystery" (cesky prelozeno jako "Modry GeoOtaznik"). Toto souhvezdi je v hvezdnych mapach zakresleno pomoci nize uvedenych souradnic, proto nevahejte a podivejte se na mapu!
Blizenci(N50 01.674 E14 28.577) jsou jednim ze souhvezdi zverokruhu a jsou tedy umisteny na severni obloze. Souhvezdi Blizencu lezi castecne v Mlecne draze. Je nejlepe pozorovatelne na zimni obloze a lze ho nalezt mezi souhvezdim Byka, ktere lezi vychodne, a Raka, lezicim zapadne od Blizencu.e souhvezdi na severni obloze.
Andromeda(N50 02.261 E14 28.438) je souhvezdi na severni obloze. Toto souhvezdi je pojmenovano po princezne Andromede (recky ochrance lidi), postave v recke mytologii. Souhvezdi se nachazi pobliz souhvezdi Pegasa. Je asi nejvice zname tim, ze se v nem nachazi znama galaxie v Andromede, oznacovana jako Messieruv objekt M31. V anglictine je nekdy nazyvana „Pripoutana divka“ („The Chained Maiden“).
Cassiopea(N50 01.992 E14 28.124) je cirkumpolarni souhvezdi na severni obloze. Toto souhvezdi znazornuje etiopskou kralovnu na trune. S jejim manzelem Kefeem meli dceru Andromedu, ktera si pozdeji vzala Persea. Vsichni ctyri se dostali jako souhvezdi na oblohu. Kassiopeia byla velmi krasna a pysnila se, ze jeji krasa predci i vodni nymfy Nereidy. Jeji pocinani rozhnevalo boha more Poseidona (protoze jeho manzelka byla take Nereida) tak, ze poslal morskou priseru na kralovstvi Cefea. Podle rad vestcu byl jediny zpusob jak zachranit risi nechat Andromedu na pospas prisere. Ale statecny Perseus Andromedu vysvobodil a ozenil se s ni. Po smrti Kassiopeia dostala prezdivku, hvezdna etiopska kralovna. Jeji nepritelkyne Nereidy dosahly alespon toho ze je Cassiopea blizko polu a musi travit polovinu noci hlavou dolu, aby se odnaucila vychloubacnosti.
Stir(N50 02.027 E14 27.599) je souhvezdi na jizni obloze.Toto souhvezdi predstavuje stira, ktereho poslala bohyne Artemis na lovce Oriona, pote co na ni lovec zautocil. Jina povest pravi, ze je to stir, ktereho poslala matka Zeme na Oriona pote, co prohlasil, ze vybije vsechna zvirata.
Rak(N50 01.764 E14 27.904) je souhvezdi na severni obloze, patri mezi trinact znameni zverokruhu. Jedna se o male a neprilis jasne souhvezdi, mnozi v jeho tvaru raka vubec nedokazou rozpoznat. Lezi zapadne od souhvezdi Blizencu, vychodne od Lva, jizne od Rysa a na sever od Maleho psa a Hydry.
Labut(N50 01.362 E14 28.409) je souhvezdi na severni obloze. Patrila do seznamu 48 souhvezdi, ktere sepsal Ptolemaios, a je take jednim z 88 souhvezdi rozeznavanych na nebi v dnesni dobe. Diky tomu, ze hvezdy tohoto souhvezdi v podstate tvori kriz, oznacuje se nekdy jako Severni kriz (jako paralela k souhvezdi Jizni kriz). Labut rozpina sva kridla pres Mlecnou drahu a zda se, ze leti na jih.
Orion(N50 01.345 E14 28.133) je jedno z nejvyraznejsich souhvezdi zimni oblohy. Souhvezdi se nachazi na nebeskem rovniku (vetsi cast na severni polokouli), je viditelne z celeho sveta, a snad i proto patri mezi nejznamejsi souhvezdi vubec. Na severni polokouli ho muzeme pozorovat od listopadu do dubna.
Jizni kriz(N50 01.171 E14 28.674) je souhvezdi na jizni obloze. Sousedi se souhvezdim Kentaurus a Moucha.Souhvezdi pochazi az ze 16. stoleti, kdy jej zacali pouzivat portugalsti moreplavci jako navigacni pomucku pri cestach jiznim smerem. Puvodne byl soucasti souhvezdi Kentaura, protoze se nachazi pod jeho brichem a zadnima nohama. Existuje take tzv. „nepravy jizni kriz“. Shluk hvezd, ktere pripominaji jizni kriz, lezi na rozhrani souhvezdi Plachet a Lodniho kylu.
Býk(N50 01.561 E14 28.829) je zviretnikove souhvezdi na severni obloze. Podle povesti mel jisty fenicky kral prekrasnou dceru Europu. Na ni dostal zalusk vladce bohu Zeus. Promenil se v krasneho, bileho a pritulneho byka a upoutal tim zajem Europy. Ta se po case rozhodla si na byckovi vyjet, ale Zeus toho vyuzil, a unesl ji na Kretu. Kdyz na Kretu plavali byla videt jen byci hlava, ktera je vyobrazena v tomto souhvezdi.
Pegas(N50 01.413 E14 28.639) je souhvezdi na severni obloze, ktere je pojmenovano podle legendarniho Pegasose. Jedna se o jedno z 88 novych souhvezdi
Mala napoveda: Nazvy jednotlivych souradnic byly vybrany nahodne a uvedeny strucny popis techto znamych souhvezdi je zde uveden pouze pro zajimavost a neni voditkem k vylusteni teto mystery cache.
Jsme cleny klubu "Geo Modrany" jejiz soucasti se muzes stat i ty a pomoci treba pri tvorbe zajimavych eventu a kesi... Staci si nas jen pridat do pratel..