První zmínka o opevnení Chrudimi pochází z roku 1349, je ale pravdepodobné, že bylo vystaveno dríve, patrne již po vzniku mesta resp. hradište. Do soucasnosti se dochovala hradební zed, nekolik vežic, rekonstruovaná bašta Prachárna na severovýchodu, ve které se v soucasné dobe nachází expozice o mestském opevnení Chrudimi.
V zakládací listine Chrudimi jako královského mesta, jež se v originálu nezachovala, se objevuje zmínka o chrudimském hradu a o staré Chrudimi. U nove zakládaného mesta požadoval panovník jeho sílu a pevnost (stabilit at firmitata civitas), kterou mely dodat zejména mestské príkopy a hradby. Nedlouho po svém založení se stává královským "venným" mestem. Ze stavby hradu zustaly jen nepatrné zbytky. Hrad sám stával v bezprostrední blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie, ale soucasnosti je hrad témer zcela zaniklý. Zvlášte severní strana lokality ustoupila komunikaci a stavby obsahující historické hradní konstrukce byly zboreny. Jednalo se o lichobežnou dvoudílnou dispozici, kterou od vlastního mesta oddeloval príkop. Na východní strane byl areál zavázán do prubehu mestských hradeb. Zde se nacházelo první (obdélné) nádvorí. Toto obsahovalo v severovýchodním nároží ctverhrannou vež a v jihovýchodním budovu, jejíž konstrukce a ohrazení nádvorí se cástecne dochovalo v soucasném dome c.p.57. Z vnejšku je videt pouze hlava vousáce se širákem, hlava s biskupskou obradní cepicí, hlava obludy a dva štíty.
Hradní jádro melo pravdepodobne obvodovou zástavbu a v každém nároží, mírne lichobežné dispozice, zrejme stávaly ctverhranné veže. Doložena je pouze tzv. Žižkova vež, pri které se nacházela brána. Vež byla zborena - zbytecne, bez pruzkumu a dokumentace - v r. 1846. V dobe svého zániku mela v prízemí 2,25 m silné zdi, byla dvoupatrová, prístupná pouze žebríkem s nízkou šindelovou strechou. Zaniklá Žižkova vež stála podle dochovaných plánu v míste mezi záverem chrámu Nanebevzetí P. Marie a domem cp. 57/I (tzv. Stará škola). Východní strana jádra obsahovala kapli, jejíž presbyterium je dochováno ve spodní úrovni dnešního kostelního záveru. Do hradu se vstupovalo z námestí podél severní strany jádra. Procházelo se kolem záveru hradní kaple k bráne mezi kaplí a zminovanou Žižkovou veží. Puvodne byla soucástí hradního opevnení i vež Hláska, vysoká, ctverhranná, ukoncená vežickou s plechovou mestskou orlicí. Svého casu v ní bydlíval trubac neboli hlásný. Roku 1717 se zrítila a již nikdy nebyla obnovena. Hradní príkop na východní strane vedl od bašty Prachárny v tesné blízkosti kostela a pokracoval dále dnešními širokými schody. U hradu byl príkop rozšíren a opatren hradbami, takže presbytár hlavního kostela byl v klínen do techto hradebních zdí. Hradební zdi mely být vysoké 20 loket pražských (1 loket=necelých 60cm) a stejne široký mel být vyzdený príkop. O pár metru na východ byl další melcí príkop, rovnež opatren hradbou, takže na východe popr. severovýchode melo mesto dva príkopy a tri hradební zdi. Mestská zed byla asi 7,5 metru vysoká a 9 stop silná (1 stopa=necelých 30cm). Tato obranná opatrení byla provedena ze strategických duvodu, nebot z této strany nebyla Chrudim tak dobre chránena prírodními zábranami jako z jihu a západu.
Tím opevnení zdaleka nekoncilo. I ostatní ctvrti byly opatreny valy s palisádami, príkopy a branami. Z techto bran se žádná nedochovala, ale stojí za to si je pripomenout. Smerem na Sobetuchy stála brána Svatokrížská, smerem na Slatinany brána Šterbovská a smerem na Hermanuv Mestec brána Mestecká, zvaná i jako šibenicní, protože jí procházely smutné pruvody odsouzencu k poprave na chrudimských stínadlech. Smerem na Pardubice vedla z ctvrti Jánsko brána Pardubická.
Vstupy do vnitrního mesta, uzavreného príkopy a hradbami, umožnovala mezi jinými, také již nedochovanými branami na východní strane mesta Horní brána, na západní Dolní brána, na jižní Tmavá fortna (Myší díra) a na severní Stará fortna, dnes známá spíše jako Pardubská.
Horní brána se skládala se trí bran, z nichž nejmenší nemela vrata. První horní brána stála do r. 1879 u Vamberova domu c.p. 105/II, dum je oznacen deskou puvodního vlastníka. Mela zubatý štít, na nemž byl mestský znak. Prostrední horní brána ležela u tehdejšího vstupu do Bretislavovy ulice u domu c.p. 65/I a pojila se na vež Hlásku. Zborena byla r. 1801. Nejmenší horní brána byla pro obranu mesta bezvýznamná a jako taková byla zborena r. 1803.
Dolní brána (Pražská) se skládala ze trí prujezdních veží. Nejodolnejší z nich, neklenutá, byla postavena tesne u dvouobloukového mostu pres náhon reky Chrudimky. Ješte pocátkem 19. stol. mela ozdobný štít s namalovaným mestským znakem. Uzavírala se padací mríží. Druhá, prostrední dolní brána, byla ctverhranná, vysoká se silnými zdmi, úzká s nízkou klenbou, bez jakýchkoliv ozdob. Tyto dve brány byly zboreny v souvislosti s výstavbou silnice na Vysoké Mýto v r. 1822. Tretí dolní brána byla postavena z tesaných kvádru, neklenutá s padací mríží.
Tmavá fortna z r. 1439, dnes bežne oznacovaná jako Myší díra, je úzká chodba 27,5m dlouhá s valenou klenbou. Byla opatrena trojími pevnými dvermi ze silných fošen, okovaných železem. Puvodne byla tak úzká, že mohl projít pouze jediný clovek. Její dnešní stav pochází z roku 1841, kdy byla opravena, omítnuta a rozšírena. Téhož roku byly zrízeny od fortny smerem dolu schody a drevený mustek byl nahrazen kamenným.
Na severu byla vstupním místem do mesta Pardubská fortna (poprvé se zminuje v roce 1459 jako "stará fortna") ve veži, která je soucástí Ceregettiho domu.
Významným clánkem chrudimského stredovekého opevnení byly tzv. bašty. Nejzachovalejší a nove opravenou je bašta zvaná Prachárna (též Práchovna), stojící v severovýchodním nároží parkánové hradby, dnes nenápadne skrytá na zatravnené ploše za Speciálními školami na Školním námestí. Prachárna je kruhová bašta, vystupující více než tremi ctvrtinami svého pudorysu z linie parkánové hradby. Její vnitrní prumer ciní 7,25 až 7,42 m pri síle zdiva 205 až 215 cm. Historie bašty sahá do 15. století, kdy byl staven druhý (hradební) parkánový okruh kolem mesta Chrudimi.
A práve zde zacneme naši procházku po nekterých dochovalých i zaniklých prvcích chrudimského opevnení. Jak je výše uvedeno, nachází se v této bašte stálá expozice o mestském opevnení Chrudimi, ale v soucasné dobe z duvodu rekonstrukce klášterních zahrad je bašta uzavrena vcetne prilehlých prostor. K otevrení dojde zároven s otevrením Muzea Barokních soch a doufejme, že bude expozice prístupná v termínech, které byly obvyklé v letech minulých, tzn. každou první sobotu v mesíci prípadne po telefonickém objednání. Ale to není prozatím z žádných informacních zdroju zrejmé. O zmenách se samozrejme dozvíte v listingu. A ješte malé upozornení, behem procházky se mužete zastavit i na dalších keších, které jsou po ceste.
Na úvodních souradnicích stojí Bašta Prachárna. V prilehlém parcíku, mezi Baštou a vstupní brankou (myšlen je pouze tento prostor, ne prostor celého areálu klášterních zahrad počínaje lávkou), Vašim zrakum neuniknou lavicky, ale i nízké prízemní osvetlení cesticek. Pocet svítidel Vám dá A. Máte zapsáno? Pokud ano, mužete pokracovat dále.
Práve procházíte kolem místa, kde približne na souradnicích N 49°57.044 E 015°47.762 stála výše zmínená Žižkova vež. Nacházíte se u Kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde lze odlovit i keš Kostel Nanebevzeti Panny Marie (GCRXAY). Pokracujte na Žižkovo námestí. Sejdete schody (N 49°57.025 E 015°47.791), na kterých si všimnete kulatého osvetlení dvouramenného schodište (ne v prostoru pod schody), pocet lamp je B. Nalevo od schodu na souradnicích N 49°57.013 E 015°47.803 jsou v dláždení 2 obdélníky z bílých kostek, které se ješte ve dvojicích 3x opakují cestou na námestí (poslední dvojice na souradnicích N 49°57.022 E 015°47.733). Pokud jste si jich pri drívejších procházkách nebo návštevách Chrudimi nevšimli tak snad jenom proto, že jste nevedeli proc tam jsou. Jejich umístení je ale opodstatnené. Znázornují totiž místa, kde stály horní vstupní brány do mesta. Mezi každou dvojicí bílých obdélníkú bývala brána. Vaším úkolem je spocítat bílé kostky ve všech osmi obdélnících. Spoctete i kostky, které jsou z duvodu pokládky useknuty do jiného tvaru a výsledek Vám dá císlo C (pekne kulatá cifra, díky stavebním pracem nějaké kostky chybí, proto počet zaokrouhlete).
Dále pokracujte jižním okrajem námestí a z námestí k dalšímu bodu opevnení, kterým je Tmavá fortna tzv. myší díra. Nachází se v podloubí, které zacíná v levém dolním rohu námestí v dome c.p. 85. Když se postavíte pred tento dum (N 49°57.065 E 015°47.622), tak ve spodní cásti mezi oblouky podloubí je dum zdoben kamennými ornamenty ve tvaru kvetin. Pocet kvetin je D. Pak projdete fortnou a spoctete prvky osvetlení v podlaze, je jich E. Pocítejte pouze svetla, která jsou v chodbe, svetlo, které je pod schody nepocítejte. Zde mužete odlovit i keš Mysi Dira - The Mouse Hole (GCYB57).
Odtud pokracujeme pod hradbami do Široké ulice k místu, kde stály tzv. spodní brány, ale než dojdeme na místo, na kterém stála ta nejspodnejší (N 49°57.152 E 015°47.508) tak po levé strane ulice smerem dolu je zábradlí s podstavci a na nich jsou sochy. Více o sochách se dozvíte na informacní tabulce na souradnicích N 49°57.117 E 015°47.510. U této tabulky je i v poradí první socha - Pieta. Vašim úkolem je urcit, kolikátou sochou v poradí od této tabulky je socha sv. Jana Nepomuckého (sochu u tabulky nepocítejte) a máte F.
Z místa, kde stála spodní brána pokracujeme opet pod hradbami podél náhonu smerem k Pardubské fortne (N 49°57.145 E 015°47.701). Po ceste si urcite všimnete pulkruhových objektu vystupujících z hradeb. Jsou to obranné bašty na nichž jsou videt strílny. Nebojte se, strílny Vás pocítat nenechám, ale pocet techto bašt mezi dolní bránou a Pardubskou fortnou Vám dá G.
Ted už jen vyšlápnout po schodech k Pardubské fortne, které je věnována další keš k odlovení - Pardubská fortna (GCYETM) a urcit druh jejího zavírání H, který je dodnes patrný:
-dubová vrata s kováním a vnitrními závorami H = 1, nebo
-padací mríž H = 2
Tak a ted už máte veškeré indicie pro výpocet finálových souradnic (kontrolní soucet je 628) a po dosazení do vzorce:
N 49°5E.((C/G)/H+A-D+1)
E 015°4E.(A+B)(E-F-2)(D-4)
mužete vyrazit k finálním souradnicím.
Preju všem hledacum pohodový odlov. A jako vzdy budte pri rekognoskaci terénu u finálky obezretní, aby nedošlo k prozrazení skrýše a po odlovu uvedte maskování do puvodního stavu.
A ješte malé upozornení na záver. Cesta (nove vybudovná tzv. "Zlatá stezka") k finálce je díky stavebním úpravám bezpecná, ale presto dbejte na bezpecnost nejen svou, ale hlavne svých ratolestí.