Zamek Josefa Hlavky Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Dum architekta, stavitele a velkého mecenáše Josefa Hlávky
(1831 - 1908).
Zámek a jeho areál slouží predstavitelum ceské vedy a kultury,
vybraným studentum vysokých škol, vedení vysokých
škol, fakult a pracovišt. Odborné verejnosti je zámek
vyjímecne prístupný po dohode s prezidentem a správní radou Nadace.
Verejnosti je zamek ani jeho prilehly park
nepristupny.
Zámek
Neco z historie...
Lužany patrí k nejstarším vesnicím plzenského kraje.
První dochovaná písemná zpráva, potvrzující její existenci, je z
roku 1175. Na míste dnešního zámku stála v roce 1245 drevená
tvrz, která byla v roce 1853 prestavena v jednopatrový renesancní
zámek. Na pocátku 19. století byl renesancní zámek barokne
prestaven. Lužanský zámek, k nemuž patrilo panství s
nekolika vesnicemi a dvory, menil behem staletí casto majitele. V
roce 1886 koupil zámek i panství Josef Hlávka pro svou matku Annu a
pozdeji se sám stal jeho majitelem. Když byl Josef Hlávka
behem své dlouhé nemoci upoután na invalidní vozík, vetšinu
casu se svou první Marií trávil v lužanském zámku, jehož
tehdejší podobu zachytil Leopold Schmidt v nekolika
akvarelech, které je možno na zámku videt. Po svém uzdravení a
úmrtí milované Marie zacíná pocátkem 80. let 19. století Josef
Hlávka uvažovat o prestavbe zámku.
Zámek je situován v rovine, na levém brehu reky Úhlavy. Ze trí
stran je obklopen parkem, na který navazuje renesancní
užitková zahrada. V letech 1886 až 1887 nechal Hlávka
cást puvodní renesancne-barokní stavby (s výjimkou místností v
prízemí a puvodních sklepu) zbourat. Na jejím míste postavil
novostavbu o dvou podlažích, jejíž pudorys navrhl do
tvaru písmene Y. Z puvodní barokní veže vyla vybudována
dominantní šestipatrová velká vež s hodinami. Obytná
cást budovy je typologicky navržena severoitalská vila, v
jejímž približném stredu se nachází reprezentacní
schodište, kterým se vchází do prvého patra, kde se dodnes
nachází hlávkuv puvodní byt. V prízemí zámku je umístena expozice,
která je venována dílu a odkazu Josefa Hlávky.
Ve všech prostorách zámku se nachází rada vzácných dobových
umeleckých del, zejména portrétu Josefa Hlávky, jeho soucasníku a
prátel. Nekteré z nich jsou dílem Hlávkových hostu, zejména Václava
Hynaise, Maxe Švabinského, Josefa Václava Myslbeka a Julia
Marák. Na hlavním schodišti je umísten velký portrét
knížete Metternicha (autorem je známý anglický portrétista
Lorenz), dále podobizna v životní velikosti prorektora Nadání
a nejvyššího maršálka zemského knížete
Lobkovice (autorem je V. Hynais) a menší portrét Antonína
rytíre Randy (autorem je ceský malír Loukota). Antonín rytír Randa
se stal nástupcem Josefa Hlávky predsedy CAVU a Nadání.
Hlávkuv byt tvorí dnes modernizovaná velká kuchyne, pracovna, sál
Ceského kvarteta, malý salonek, knihovna, malá jídelna a
ložnice s koupelnou. Vnitrní interiér Hlávkova lužanského
bytu je jedním z mála a možná dokonce jediným zachovaným
obytným prostorem v Ceské republice, který má veškerý
mobiliár a štukovou výzdobu vcetne výmalby provedeny ve
slohu novorenesance. Nábytek vykazuje radu Hlávkových originálních
detailu, vcetne technické konstrukce. Dumyslnost, s jakou autor
promýšlel dispozici svého lužanského sídla, si nejlépe
uvedomíme v jeho pracovne, která se nachází v prostoru bývalé kaple
zámku. Pro dokonalé osvetlení pracovního stolu navrhl arkýr, do
kterého, krome okna v hlavním prucelí, umístil v postranních
stenách malá okénka s okenicemi sloužícími k regulaci svetla
nezbytného pro práci architekta.
Soucasne s prestavbou pristavel Josef Hlávka k zámku, jako
samostatné krídlo, jednopatrovou kapli, zasvecenou Panne Marii, sv.
Václavovi a sv. Antonínovi. Prostor kaple je navržen jako
románská centrála se strední kvadratickou cástí s mohutným
triumfálním obloukem vymezujícím prostor presbytáre. Je Josefem
Hlávkou projektována v jeho osobitém slohu s reckovýchodními prvky,
analogickém jeho stavbám v Cernovicích. Zarízení, svícny, lustry,
zvonky, mríže a vše, co tvorí neopakovatelnou
atmosférou kaple, je dílem Josefa Hlávky. Vnitrní ornamentální i
figurální výmalba je provedena Hlávkovým prítelem, vídenským
malírem Karlem Jobstem. V kapli jsou vzácné varhany, které jsou
dílem pražského mistra Karla Eisenhurta. Po vysvecení kaple v
roce 1887 složil Antonín Dvorák Mši D-dur, známou jako
„Lužanská“. Na zdi pred vchodem do kaple byla v
roce 1951 pécí Spolecnosti Antonína Dvoráka umístena žulová
deska s reliéfem skladatele z kararského mramoru od akad. sochare
Miloslava Beutlera.
V pravém krídle zámku jsou umísteny pokoje pro Hlávkovy hosty, ve
kterých pobývali Antonín Dovorák, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer,
Josef Marák, Josef Václav Myslbek, Max Švabinský, Josef Suk,
Oskar Nedbal, Antonín rytír Randa a mnozí další významní
umelci, vedci i verejní cinitelé konce 19. století.
V parku pred zámkem je umístena socha Josefa Hlávky v
nadživotní velikosti, která je dílem ceského sochare Josefa
Maratky a je zapujcena Galerií hlavního mesta Prahy. V sedmdesátých
letech 19. století zapocal Hlávka s plánovitou tvorbou zámeckého
parku. Skupoval pozemky, vetšinou neplodné mokriny,
vysušoval je, melioroval, kultivoval a vysazoval stromy tak,
aby daly základ krásnému prostredí krajinárskému parku. Celý proces
trval více než 35 let. Z té doby se v parku zachovala celá
rada vzácných drevin, dubu, olší, lip i bílých topolu. Mezi
nejvzácnejší stromy zámeckého parku patrí liliovník
tulipánokvetý, mohutný strom s krásnou stavbou koruny, príbuzný
známé magnólii. Je oblíben pro nádherné kvetenství ve tvaru
tulipánu a velmi neobvyklé listy ve tvaru lyry. Dále zde nalezneme
orešák cerný, velký strom, který dorustá až 50 metru
výšky. Stejne jako výše zmínený liliovník, pochází ze
severní Ameriky. Je sice príbuzný známého orešáku
vlašského, ale jeho plody jsou jen obtížne jedlé, mají
velmi tvrdou skorápku a stejne jako listy zvláštne voní.
Známý jinan dvoulaloký jediný druh, jediného rodu, jediné celede,
jediného rádu a jediné trídy, byl v mnoha druzích rozšíren
na Zemi do doby kamenouhelné až do tretihor. Tento druh se
dochoval jedine v Cíne, kde se dožívá veku až 2000 let. V
lužanském zámeckém parku se nachází pekný exemplár tohoto
opadavého, dvoudomého stromu s výrazne rozdílným habitem samcích a
samicích jedincu. Jeho plody jsou chutné, ale ohavne páchnou. Jinan
odolává dobre škudcum a všechny jeho cásti jsou
užívány v prírodním lécitelství. A jako poslední príklad
vzácného stromu v zámeckém parku uvádíme metasekvoj tisovcovitou,
opadavý jehlicnan s mohutným vzrustem. Je znám z fosilií, jako
hojne se vyskytující do období druhohor. Jediný tento druh byl
objeven v roce 1941 v malém údolí Šuj-sa na Žluté rece
v Cíne v poctu asi tisíc stromu. Po roce 1949 se jako velká rarita
rozšíril do botanických zahrad do celého sveta. O stromy v
parku je pecováno i v soucasnosti. Vysazují se nové stromy,
bežné i vzácné, aby byla zajištena existence parku i v
budoucnosti.
Užitková cást zámeckého areálu byla znacne poškozena
povodní v roce 2002. Znicená cást zdi a znacne poškozená
historicky chránená Preštická brána byly již opraveny.
Zbývá opravit poškozené altány. Predevším je to altán
nad starým jezem z roku 1873, dríve známý jako
„Chaloupka“, dnes pojmenovaný po Antonínu Dvorákovi.
Dále altán v pravé cásti zahrady u zámecké zdi, kde za Josefa
Hlávky vznikaly statuty Ceské akademie nebo pomerne zachovaný
„Zdencín“ v levém rohu druhé cásti zahrady, vybudovaný
na pocest druhé Hlávkovy manželky. Opraven bude i památník,
který byl podle Hlávkova návrhu postaven na míste, kde rád sedával
Julius Zeyer.
Na základe poslední vule Josefa Hlávky je zámek od roku 1908
vlastnictvím Nadání. Pécí správní rady Nadání bylzámek v posledních
letech restaurován, odborne je pecováno i o park a zahradu. V
soucasnosti se na zámku konají zasedání rídících orgánu Nadání,
predávány jsou zde ocenení nesoucí Hlávkovo jméno významným ceským
vedcu a umelcum i vynikajícím vysokoškolským studentum. Na
zámku se konají vedecké konference a semináre, jednají zde i
kolegia rektoru Univerzity Karlovy, Ceského vysokého ucení
technického, Akademie ved Ceské republiky a dalších vysokých
škol a vedeckých institucí.
Josef Hlávka
Josef Hlávka se narodil v malém západoceském meste
Prešticích. Po stredoškolských studiích vystudoval
architekturu a vídenské Akademii. Byl tam vynikajícím studentem,
získal nekolik ocenení, predevším tzv. Rímskou cenu, která
mu umožnila cestovat po Evrope a studovat ruzné
architektonické slohy. Po návratu do Vídne dostal darem od ceského
stavitele Šebka (v dobe studií pro jeho firmu pracoval)
stavební firmu, získal koncesi a stal se vídenským stavitelem.
Postupne se vypracoval na jednoho z nejžádanejších
vídenských stavitelu. Behem pouhých 13 let (1860-1873) postavil 150
významných staveb (napr. budovu Dvorní opery ve Vídni). Krome
stavitelské cinnosti se venoval i projektování vlastních staveb.
Mezi nejvýznamnejší patrí areál reckokatolické církve v
Cernovicích na Bukovine (dnes je v areálu jedna z významných
ukrajinských univerzit), Zemská porodnice v Praze, zámek v
Lužanech u Preštic, nekolik vídenských palácu a nadacní
domy v Praze, ve Vodickove a Jungmannove ulici. Jeho stavby byly
realizovány v novogotickém slohu (Cernovecký areál, Zemská
porodnice) nebo ve slohu novorenesancním (paláce, nadacní domy,
zámek v Lužanech).
V roce 1869, zrejme z prepracování, težce onemocnel (uzdravil
se po dlouhých deseti letech). V roce 1873 odešel do ústraní
a stal se bohatým soukromníkem. Venoval se odborné a teoretické
cinnosti v oboru záchrany a obnovy historických památek. Napr. v
roce 1890, po velké povodni v Praze, kdy byl stržen Karluv
most, vypracoval projekt jeho záchrany a též jej
financoval.
Josef Hlávka je v novodobé historii ceského národa nejvetším
mecenášem. Hlávkove diplomatickému umení a jeho financní
podpore vdecí za existenci „Ceská Akademie císare
Františka Josefa pro vedy, slovesnost a umení v Praze“
a pozdeji „Národohospodárský ústav“. Pro nadané, lec
nemajetné studenty postavil a studentum prostrednictvím jejich
spolku venoval „Studentské koleje ceských vysokých
škol pražských“. V posledních desetiletích 19.
století a na pocátku 20. století vynaložil Josef Hlávka nemalé
cástky na vznik a prímou podporu rady institucí i akcí, které
znamenaly prínos pro kulturní, vedeckou, umeleckou i hospodárskou
cinnost ceského národa. Stovky vedcu, významných umelcu, literátu,
hudebníku a studentu vdecili Hlávkovi za financní podporu a
stipendia, která jim zajistila potrebné sociální zázemí k práci,
tvorbe i studiu ci možnost tvorit a studovat v zahranicí. Bez
Hlávkovy pomoci by neexistovala rada institucí a ústavu, z
nichž nekteré existují dodnes. Bez Hlávkovy štedrosti
by nevznikla mohutná literární, hudební, malírská ci socharská
díla, která nás dodnes oslovují a patrí do pokladnice ceské
kultury.
Cache
Pro dohledani kesky neni potreba vstupovat na pozemky zamku a
prosim vracejte vse na sve misto.
Doporucuji nocni odlov, nebot zamek je v tuto dobu moc pekne
nasvicen a i v miste kesky nebude tak napadni.
Additional Hints
(Decrypt)
[cz] zntargvpxn
[eng] n zntargvp bar