-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(large)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
REKA METUJE
Územím obce Belovse protéká reka Metuje, pramenící v Teplických skalách. Vytvárí po dlouhé veky v kopcovitém terénu široká písecná údolí. Nedávno byl publikován výklad (35), týkající se názvu Metuje. (první písemný doklad pochází až z 12. století - super Methugiam). Má mít puvod praevropský. Presneji základem jména je indoevropský koren Medh- "prostrední" (srv. lat. medius = strední). Reka je skutecne strední vzhledem k Úpe a Orlici. Vzhledem k prokázanému osídlení Keltu ve 4 - 1. století pr.n.l. na Jaromersku a jejich chápání jména toku sice vstupuje do hry i Labe, což by z dnešního pohledu na soutok rek neodpovídalo. V minulosti však soutok Úpy a Metuje mohl být o neco výše, což podporuje i pohled na starou mapu z roku 1630 E. Sadelera. Kresby map nebyly zdaleka tak presné. Pak by se Metuje stále jevila jako strední tok.
Na vrchních pudách nivních a hnedých jsou rozsáhlé louky. Darilo se zde pestovat obilí, repu i brambory. To však vždy do té doby, dokud úrodu a usedlosti neponicila povoden. Naši predkové byli mazaní a bránili se napríklad tím, že byly obcí vymerovány jednotlivým rolníkum na kopcích úzká polícka, tzv. námerky. Velké prutrže mracen v míste nebo na Teplicku dokázaly rozvodnit Metuji a znicit vše, co vode prekáželo v ceste. Dríve neregulovaná voda pak dokázala podemlít a strhnout cesty i radu stavení. Z historických období jsou zaznamenány povodne a vichrice napríklad v létech 1581, 1655, 1732, 1752, 1755 a to i nekolikrát za sebou ve stejném roce. V breznu 1764 pak rádila vichrice nezmenšenou merou dva dny, další velká boure byla 28.6.1888 a opet 11.8. tr. s následující velkou povodní. Také prý v roce 1872 byla velká voda, jakou nikdo ze starousedlíku nepamatoval. Belovsi se nevyhnulo ani zemetresení. Velmi silné bylo v kvetnu 1883 a opakovane v létech 1901 a 1907. Vše se prý kymácelo a bylo slyšet zretelné hluboké dunení. Žádné škody tehdy zaznamenány nebyly.
V beloveské doline je do široka i do hloubky usazena vrstva písku. Pri bagrování se nacházel písek až v hloubce 7 metru a pravdepodobne dle vrtu i hloubeji. Pri stavbách domu se musely dávat pod základy smrkové nebo borovicové trámy, aby se tehdy kamenné základy nerozjely a zdi nepopraskaly. Reka dríve plynula po lukách ve volných meandrech (zákrutách) a na brezích se za slunných dnu v hojném poctu vyhrívaly vydry. V dusledku castého rozlití Metuje se obecní zastupitelstvo v roce 1921 s velkým nákladem obce a za prispení státu rozhodlo reku vyrovnat, rozšírit a brehy kameny obezdít. Ješte nedokoncenou, naprímenou trasu rícního koryta stacila povoden v roce 1922 znacne poškodit. Soucasne byly postaveny dva betonové mosty, jeden u topolu a druhý za starou hasicskou zbrojnicí, nahrazující dosluhující mosty drevené. Práce provádeli naši a italští delníci. Stavba byla provádena v soucinnosti s mestem Náchodem a soucástí stavebních akcí byla také soustava jezu. První z nich byl postaven vedle mlýna. Práce byly provádeny na etapy a poslední z nich na našem území byla dokoncena u obce Babí v roce 1929. Soucasne byla zhotovena nová drevená lávka s betonovými schudky v blízkosti ústí bezejmenného potoka z dobrošovských kopcu. U lávky se v roce 1901 utopil dle kroniky Jan Škoda. Lávka tedy existovala už dríve, ale nejsou o ní verohodné záznamy. Pametník, pan Kašpárek ríká, že lávka byla úzká, vecne rozbitá a také nízká. Každá vetší voda ji pak zle poškodila. Poslední provedení lávky s kovovou konstrukcí je ze 70. let. Po provedené regulaci se hrozba povodní skutecne velmi omezila.
Do Metuje se v Malém Porící vlévá polský potok Strela, který cástecne pri bourkách ovlivnuje prutok rekou. (Kolem roku 1517 byl zván Bystrice). V minulosti dle 6/I) byl nazýván ríckou Bystrice. Prímo Na Horním konci se do Metuje vlévá cistý potok, pramenící pod Bendovou skálou u osady Smrcina. Druhý potok, pramenící pod osadou Polsko, protéká kolem Drací díry, kolem Jiráskova statku a vlévá se do reky u lávky pres Metuji. Ten už není na vodu tak bohatý. Pod lomem je pak drobný pramen, jehož vody vcetne povrchových jsou odvádeny struhou kolem lázní pod jez(splav). Nelze zapomenout ani na potok "Žabák", tekoucí od babských luk kolem železnicní zastávky, vlévající se do tehdy klikatého koryta Metuje u Malých lázní. Ješte v roce 1938 byl v techto místech v provozu další starý most. Pro sešlost však byl zbourán, v té dobe už slepé rameno reky zasypáno šterkem z lomu a potok odveden betonovými rourami do reky tesne pod mostem a ješte pozdeji do kanalizace povrchových vod, ústících pod splavem. Není tomu tak dávno, co se v potoce líhly tisíce žab,rada lidí je chytala a žabí stehýnka dodávala jako vybranou pochoutku do náchodských restaurací. Životní prostredí však predložilo svuj úcet. Jinak by snad nebylo tolik slimáku,kterí byli naopak žabí pochoutkou.
S regulací reky souvisela ješte výstavba rícního koupalište. Pod splavem byly v roce 1932 vybetonovány na obou stranách reky velké šikmé plochy, kde se koupající mohli opalovat. Tesne pod stavidly jezu bylo kameny vyložené detské brouzdalište , které sloužilo pri prudké vode jako pevný podklad koryta. Z kovové konstrukce jezu se dalo i skákat do hluboké vody. K tomu úcelu zde byla v dané dobe instalována skákací prkna. Na louce od jezu smerem do lázenského parku bylo za prispení MUDr. Vladimíra Honla, majitele lázní, postaveno asi 40 drevených kabin pro prestrojení a sprchy pro ocistu koupajících. Zde se vybíralo vstupné. Objekt byl pro tyto úcely i oplocen. Tak se v horkých dnech kolem reky shromáždilo až 300 lidí. Po promenádní stezce nebylo pro ruch možno ani projít. Naháci leželi na dekách na louce až témer k mostu. A kdo se nechtel koupat, mohl si zapujcit lodicku a s ní zajet proti proudu až na konec vesnice.
Voda tehdy v rece byla velmi cistá. Ješte po II. svetové válce bylo možno pod splavem chytat raky. A také bylo po roce 1945 u splavu od konce kvetna až do zacátku zárí velmi rušno. Na náchodské koupalište Jericho to bylo daleko a bylo drahé. Kabiny postupne chátraly, až se rozpadly. Ješte pred tím sloužily Junákum a ruzným klukovským partám jako klubovny. V roce 1954 byly definitivne odstraneny. Postupne také ubývalo návštevníku, toužících po osvežení. Ach, jak byla ta voda cistá! Reka však dovede být i zrádná. V 50. letech se zde utopil delník Kašpárkovy truhlárny, František Nemec. Prijel celý urícený na kole, skocil do vody a už nevyplaval. V 70. letech zajel mladý chlapec nad splavem z promenádní stezky s kolem až do reky. Také se utopil. Škoda mladých životu!!
Kes je pristupna z jedne turisticke trasy, ale tento vystup nahoru bych nedoporucoval, ale kdo chce tak muze sam jsem tam vylezl. Lepsi je se vratit o par desitek metru vedle a pote vylezt po ne tak prudkem svahu.
Stastny lov!!
Additional Hints
(Decrypt)
m ve om ra qr wh wr qr yu