Cache is disabled
Zdravim lovci krabicek, tato cache je jiz delsi dobu
disablovana, nebot nebyl absolutne cas a diky jistym okolnostem i
chut se k ni vracet. Ovsem v soucasne dobe je jiz vymyslena nahrada
za ukradenou krabicku, ktera bude realizovana co nejdriv! Doprejte
mi jen chvili klidu na statnice! Mozna do te doby pamatkari konecne
opravi i posledni stage, kterou loni znicila letni boure! Diky za
Vase pochopeni a trpelivost! Tomish
Finalni kes
Souradnice finalni kes jsou zapsany ve formatu N 49°35.UVW, E 017°15.XYZ. Pro zjisteni
potrebnych cisel musite splnit ukoly ke vsem zastavenim.
Jelikoz se multicache zabyva historii a mytologii Olomouce,
chteli bychom, aby nalezci do schranky vkladali a vymenovali pokud
mozno stare ci nove pohlednice tohoto mesta! Pro FTF nalezce ceka
ve schrance na vyber nekolik novych pohledu s tematikou mesta!
Prochazka po povestech Olomouce
Na zacatek cesty po povestech olomouckych se muzete dopravit
geomobilem, ktery je ale lepsi nechat bokem centra. Doporucujeme
projizdku tramvaji ci prochazku na zastavku "U Domu". Nedaleko
odtud na vas ceka prvni stage s povesti, po ni nasleduje jeste
dalsich sest stanovist, ke kterymi se nejakym zpusobem poji dalsi z
mnoha olomouckych povesti. Trasa vas provede centrem mesta, pricemz
od finalniho bodu se rychle dostanete zpet na vychozi pozici.
Povest prvni: Proc se v domu sv. Vaclava zvoni poledne v 11
hodin
Za husitskych valek patrilo mesto Olomouc
k protivnikum husitu. Proto bylo take v cervnu roku 1432 oblehano
husitskym vojskem vedenym Prokopem Holym. Ten odhadl na jedne z
rannich valecnych porad silu olomoucke posadky a prevahu svych
vojsk a prohlasil, ze pokud nedobiji husitska vojska Olomouc do
hlasu polednich zvonu, odtahnou.
Strhla se velika bitva. V nekrutejsi vrave pred polednem se
olomoucky biskup Jan Zelezny dozvedel od zajatych husitu o slibu
Prokopa Holeho o polednich zvonech. Biskup proto dal zvonit na
zvony kostela sv.Vaclava jeste pred polednem a husitsky vudce
Prokop Holy se svym vojskem odtahl, nechteje porusit sve vlastni
slovo. Biskup tak zachranil Olomouc pred plenenim. Od te doby se
zvoni u sv.Vaclava poledne jiz v 11 hodin.
Co je na povesti Proc se v kostele sv. Vaclava zvoni poledne v
11 hodin (ne)pravdiveho?
Povest neni pravdiva. V roce 1432 husite na Morave slavili radu
valecnych uspechu, Olomouce vsak nikdy nedobyli. Dopoledni zvoneni
v olomouckem kostele sv.Vaclava je v souladu s liturgickymi
zvyklostmi, ktere se od 13.stoleti dodrzovaly v ruznych zemich
ruzne. Byvalo zvykem, ze se nejen v biskupskych, ale i kapitulnich
chramech oznamovalo, ze skoncila prvni cast knezskych modliteb,
nazyvanych modlitby breviare. Podobna povest se vztahuje k Brnu a
tyka se oblezeni mesta Svedy v roce 1645.
Cele zneni povesti si muzete precist na webu Vedecke knihovny Olomouc
Ukol k prvni povesti
U je rozdil dvou
letopoctu kdy byla stavena "nova vez" domu sv. Vaclava, ktera je
nyni po rekonstrukci. Potrebne udaje je mozne najit primo na
namesti rovnou na dvou ruznych mistech. Cislo neni sude!
Povest druha: O hastrmanech
Na Hane se strasidlum nikdy moc nedarilo,
predevsim ve mestech. Jedinymi strasidly pry byli hastrmani v
ruznych rybnicich u Olomouce.
V rybniku Nadymacku u Skrbene zil stary vodnik Vincek, dobrak a
poctivec. V rybniku Nesyt u Holice zase ulicnicky vodnicky floutek
Vojta. Tam se mu vsak prilis nedarilo a tak se prestehoval do
mlynske strouhy v Hejcine, kde provadel dalsi ulicnicke a strasici
kousky. Ty mu vodnik Vincek casto zazlival. Sam se prikladne staral
napriklad o kasnu Tritonu. Rad take vypravel ruzne pribehy o
vodnicich a nepripustil, ze by prilis ublizovali lidem. V Olomouci
byl znamy a vazeny. Po odvodneni okoli Olomouce se vodnici z mesta
vytratili.
Co je na povesti O hastrmanech (ne)pravdiveho?
Povesti o vodnicich kolovalo na Olomoucku velmi mnoho a verilo
se jim jeste v minulem stoleti, kdy kolem mesta bylo podstatne vice
ramen Moravy a ruznych mokrisek nez je dnes. Kasna Tritonu, puvodne
umistena na malem prostranstvi na rozcesti ulic Denisovy, Ztracene,
Ostruznicke a Pekarske, prenesena v roce 1890 na dnesni misto na
namesti Republiky, vznikla v roce 1709 podle navrhu olomouckeho
kamenika Vaclava Rendera, ktery zhotovil jeji nadrz. Autorem
socharske vyzdoby vsak byl cizi, pravdepodobne pocestny socharsky
tovarys, ktery sousosi dvou vodnich muzu (Tritonu) a dvou delfinu,
nesoucich musli, zhotovil pod Renderovym dozorem.
Cele zneni povesti si muzete precist na webu Vedecke knihovny Olomouc
Ukol k druhe povesti
V je pocet dvouocasych
ryb, ktere podpiraji okrasnou vanu kasny tritonu.
Povest treti: Olomoucky orloj
Na pocatku 15.stoleti zil v Olomouci
hodinarsky mistr Antonin Pohl, ktery dostal od olomoucke mestske
rady zakazku na zhotoveni velkych hodin. Dlouho se mu vsak nedarilo
nic vymyslet, az mel jednou podivny sen, kde se mu zjevila podoba
noveho orloje a jeho budouci osud. Mistr se podle snu zaridil a
orloj zhotovil.
Orloj byl hotov na jare roku 1422. Rada mesta i obyvatele
Olomouce byli orlojem nadseni a mistr byl bohate odmenen. Za par
let se ovsem na nej obratil rektor videnske univerzity s prosbou o
zhotoveni stejneho orloje ve Vidni. Olomoucti konsele mu vsak v
praci pro jine mesto chteli zabranit a pohrozili mu trestem.
Hodinar vsak vyhruzek nedbal a proto jej konsele nechali
oslepit.
Za nekolik let se hodinarsky mistr pomstil. Sel s purkmistrem k
orloji a neocekavane zastavil jeho chod tak, ze se utrhlo i zavazi
na hodinach a zabilo purkmistra. Hodinar zemrel zanedlouho po
nem.
Co je na povesti Olomoucky orloj (ne)pravdiveho?
Tato prastara povest neni puvodni, ale byla do Olomouce
prenesena z Prahy, ktera ji prevzala z Norimberka ci jinych
nemeckych mest. Nektere udaje v ni obsazene vsak maji sve
historicke jadro v Olomouci. Je to predevsim postava strujce
orloje, hodinare Pohla. Nebyl to vsak Antonin, ale Hans, orloj ale
nevybudoval na pocatku 15. stoleti, ale opravil ho v letech
1570-1575 a do Olomouce neprisel ze Saska, ale ze Slezska. Popis
orloje z povesti odpovida jeho barokni podobe. Zajimava je postava
Tomase z Ebendorfu, ktery mel podle povesti ziskat hodinare Pohla
pro zhotoveni orloje ve Vidni. Tento muz skutecne v teto dobe zil,
byl profesor teologie ve Vidni a od roku 1423 rektorem videnske
univerzity. Pro domnenku, ze orloj byl zhotoven na pocatku 15.
stoleti, nemame zadne dukazy. Prvni pisemna zprava, ktera se
bezpecne tyka orloje a ne hodin na radnicni vezi, je az z roku 1519
a prinasi ji popis orloje humanistickeho basnika Stepana Taurina.
Samotny orloj pravdepodobne vznikl nekdy na prelomu 15. a 16.
stoleti. Drive zrejme ne, protoze jinak by se o tak vyznamnem
technickem a astronomickem dile jiste dochovala aspon jedina
pisemna zminka. A kdyz ne v Olomouci, tak v jinem okolnim
meste.
Cele zneni povesti si muzete precist na webu Vedecke knihovny Olomouc
Ukol k treti povesti
Co drzi delnik na mozaice orloje ve sve ruce?
- W = olejnicku = 7
- W = kladivo = 9
- W = klic = 0
- W = kleste =
4
Povest ctvrta: O zalozeni mesta Olomouce
V davnych dobach se na uzemi pozdejsi zeme moravske nachazely
predevsim pralesy, ridce osidlene malymi osadami u rek a na
kopcich. V dobe rozkvetu rimske rise tu snad pobyvali i Germani a
Keltove. Pro rimske kupce byla vsak tato oblast velice zadana, a
proto do ni i za znacne ztizenych podminek pronikali. I diky nim
vznikaly dalsi male osady, ktere na vyznamnych krizovatkach cest
poskytovaly kupcum odpocinek. Osidleno bylo male skalnate misto u
brodu reky Moravy.
Az sem se dostala nekdy v roce 57 pred nasim letopoctem skupina
rimskych vojaku vedena pry Juliem Caesarem. Misto se mu velice
libilo, nechal ho proto vojensky opevnit. Misto bylo pote na jeho
pocest nazvano Julimontium, z nehoz se pry pozdeji vyvinulo jmeno
Olomouc.
Co je na povesti O zalozeni mesta Olomouce (ne)pravdiveho?
Nasilne polatinsteny tvar mesta Olomouce na Julimons,
Julimontium Julii mons (Juliuv vrch) v dobe humanisticke po roce
1459 misto starsiho Olomucium, dal vzniknout povesti, ze
zakladatelem mesta je G. J. Caesar. Olomoucky dejepisec Josef
Vladislav Fischer dokonce oznacil za zakladatele mesta cisare Julia
Maxima kolem roku 238 n.l. Pro oba tyto nazory neexistuji zadne
dukazy. Take uvahy o existenci stareho hradu na Michalskem navrsi,
vychazejici z nazvu Juliusberg (Juliuv hrad), nelze nicim dolozit.
Navic se tento nazev objevuje az po roce 1618 a pouzival se pro
uzemi kolem klastera a kostela sv.Michala.. Pojmenovani "Na hrade"
vytvoril Alois Vojtech Sembera, ktery prelozil roku 1841 do cestiny
nemecky nazev Juliusberg. I on pritom vychazel z mylneho nazoru
starsich historiku, ze nekde v mistech dnesni skoly staval druhy
zemepansky hrad. I kdyz si svuj omyl brzy uvedomil a snazil se o
jeho napravu, nazev "Na hrade" se pouziva dodnes. Domneleho
zakladatele mesta G. J. Caesara vsak jeste dnes pripomina v duchu
humanisticke tradice zhotovena jeho jezdecka socha. Je umistena ve
vychodni casti Horniho namesti jako dilo sochare Jana Jiriho
Schaubergera a kamenika Vaclava Rendera z roku 1725.
Cele zneni povesti si muzete precist na webu Vedecke knihovny Olomouc
Ukol k ctvrte povesti
X je pocet erbu na
venkovni strane kamenneho zabradli v patre renesancniho schodiste
vyjma olomoucke (kostkovane) orlice nize.
Povest pata: Bretislav a Jitka
Syn knizete Oldricha Bretislav, sidlici v Olomouci, se rozhodl
pojmout za nevestu slechticnu Jitku. Ta vsak byla zavrena v
klastere ve Svinibrodu. Brestislav se tedy rozhodl, ze ji unese.
Vydal se tedy s druzinou ke klasteru, kde pozadal o pristresi. Pote
vyckal prilezitosti, az sla Jitka na bohosluzby, priskocil k ni,
nasedl na kone a chtel s ni z klastera uteci. Klasterni branu
uzavrenou silnym retezem pry prekonal jedinym uderem mece. Pote
Jitku i se svou druzinou odvezl do Olomouce a nechal se s ni na
starem hrade oddat. A pro Jitku nechal casem vybudovat maly hradek
jako letni sidlo na miste dnesniho Hradiska
Co je na povesti Bretislav a Jitka (ne)pravdiveho?
Znamy pribeh o unosu slicne Jitky ze Schweinfurtu z klastera
svinibrodskeho knizetem Bretislavem I. (nar. kolem roku 1005, +
10.1.1055), lici kronikar Kosmas ve sve Kronice ceske, kdyz uvadi,
ze se Bretislav uchylil na Moravu s Jitkou, jez "co jest pod
sluncem dev, svou krasou predcila vsechny". Neuvadi vsak kam. Dalsi
kronikari a historikove povazovali za jeho sidlo Hradisko u
Olomouce. Je vsak temer jiste, ze Bretislav sidlil na hrade v
Olomouci. Jitka mu porodila 5 synu: Spytihneva, Vratislava,
Konrada, Jaromira a Otu a zemrela v roce 1058, tri roky po smrti
Bretislavove.
Cele zneni povesti si muzete precist na webu Vedecke knihovny Olomouc
Ukol k pate povesti
Latinsky napis na balkone teologicke fakulty v tesne blizkosti
kostela sv. Michala konci rimskou cislici roku dokonceni
stavby.
Y = 3 * (pocet pismen C v
cislici)
Povest sesta: Strasidlo z Jakubskeho mlyna
V polovine 18.stoleti hospodaril v Jakubskem mlyne pod hradbami
Olomouce mlynar Vit Vypinal, a take mlynaruv safar Martin se svou
zenou Lenkou. Na Silvestra Lenka nahle zemrela. Zarmouceny Martin
ji ulozil do komory, ale jiz vecer ve spolecnosti kamaradu na ni
zapomnel. V nejvetsim veseli Lenka nahle obzivla a prisla zpet za
Martinem, od nehoz se spolecnost hruzou rozutekla. Mlynu se zacali
vsichni vyhybat, i kdyz Lenka byla zpet. Zmenila se totiz. Zmenil
se proto i jeji muz, stala se z nich podivinska rodina. Za devet
let na Silvestra Lenka zemrela, devet dni nato i Martin. Opusteny
domek byl zboren, na tom miste pry i potom strasila mrtva
Lenka.
Co je na povesti Strasidlo z Jakubskeho mlyna
(ne)pravdiveho?
Na povesti jsou pravdive pouze udaje o Jakubskem mlyne. Ten se
nachazel na toku jednoho z ramen reky Moravy, nazvaneho Moravice, u
velkeho jezu pod klasterem sv.Jakuba ci Petra, cili pod budovou
filozoficke fakulty v Bezrucovych sadech, v miste, kde jsou dnes
umisteny ctyri barokni sochy. Prvni pisemni zminka o mlyne je z
roku 1213, kdy olomoucky biskup Robert venoval mlyn klasteru. Take
osoba mlynare Vita Wypinala je skutecna. Mlyn koupilo mesto Olomouc
v roce 1909 a chtelo ho zrusit. Drive, nez tak mohlo ucinit, mlyn
31.rijna 1909 vyhorel a jeho zbytky byly rozboreny a odvezeny.
Cele zneni povesti si muzete precist na webu Vedecke knihovny Olomouc
Ukol k seste povesti
Boure ze zacatku leta 2008 vyvratila v parku nekolik stromu,
jeden z nich navic zdevastoval skupinu ctyr baroknich soch! Kolik
jich na míste zbylo?
- Z = zadna socha =
2
- Z = jedna socha =
5
- Z = dve sochy = 6
- Z = tri sochy =
8
Pozor! Okoli finalky je
v poslednich dnech z duvodu nechutnosti nekterych spoluobcanu,
aroganci pejskaru a nezajmu technickych sluzeb zaneradene! Kes se
odlovit da, presto se pripravte na vsechno, snad to dest odplavi!
Keska je umistena v miste, kde riziko znecisteni schranky samotne
nehrozi.