Cache na úvodních
souradnicích samozrejme nehledejte!
Svetlo je elektromagnetické
zárení o vlnové délce viditelné
okem, obecneji elektromagnetické vlnení v
rozmezí od infracerveného po ultrafialové. V
nekterých oblastech vedy a techniky muže být
svetlem chápáno i elektromagnetické
zárení libovolné vlnové délky.
Tri základní vlastnosti svetla (a
elektromagnetického vlnení vubec) jsou
svítivost (amplituda), barva (frekvence) a polarizace
(úhel vlnení). Kvuli dualite cástice a
vlnení má svetlo vlastnosti jak vlnení, tak
cástice. Studiem svetla a jeho interakcemi s hmotou se
zabývá optika.
Bílá je barva, kterou oko vnímá v
prípade, že z daného smeru
prichází svetlo všech barev. (Jejím
nejtmavším odstínem je cerná,
která vzniká tím, že do oka
nedopadá žádné svetlo.) Dojmu
bílé barvy lze dosáhnout také
smícháním (tzv. aditivním
mícháním) základních barev
spektra (cervená, zelená, modrá), nebot
práve na tyto barvy je lidské oko
citlivé.
Tolik Wikipedie.
Barvy a jejich
vnímání popisuje Isaac Newton již v roce
1665, když vynucene pobývá mimo Cambridge ve
svém domove na venkove (Anglii tehdy sužovala
morová nákaza). Isaaca Newtona zajímalo
zejména to, jak dochází k barevnému
videní. Newton se dlouze zabýval pokusy se
sklenenými hranoly a cockami. Jako první popsal
škálu spektrálních barev: tehdy
rozdelil spektrum na sedm základních barev,
protože císlo sedm je prvocíslo s
urcitými mystickými významy (Newton se
podrobne zabýval i alchymií a gnosticismem).
K nejduležitejšímu experimentu došlo,
když umístil za sebe dva
trojúhelníkové sklenené hranoly,
jež se spojovaly základnami. Zatímco
první hranol,vrcholem vzhuru, rozložil
bílé svetlo na duhové spektrum, druhý,
ten s vrcholem dolu, rozložené barvy sloucil zase
zpátky. I když svetlo prošlo sklem,nebylo
znehodnoceno, jak se domníval Aristoteles, ale
vrátilo se ke své pruzracnosti. Díky tomuto
pokusu si Newton uvedomil, že bílé svetlo
není ve své podstate cisté, ale že
obsahuje smes všech druhu barev. Tento pokus, jimž
vyvrátil starou Aristotelovu hypotézu, Newtonovi
zároven vnukl myšlenku na postavení
nového druhu dalekohledu, kde místo cocek použil
zakriveného zrcadla.
Dále prokázal, že
barvy vzniklé rozkladem svetla se již dále
nerozkládají, což popsal pri pokusu, kdy oddelil
zelené svetlo a nechal jej projít
trojúhelníkovým hranolem.
Svetlo a jeho barva hraje
rozhodující roli i v astronomii. Studiem
barevného spektra získávají
astronomové cenné informace o
vzdálených hvezdách a
mlhovinách.
Svetlo a barvy, které
vidíme každý den kolem sebe si mužeme
predstavit jako inkousty barevné tiskárny. To, jak
barvy míchat jsme se naucili už jako malé deti.
Barvy mícháme za použití
primárních barev: cervené, žluté a
modré. Jedná se o tzv. subtrakci, tedy zpusob
založený na odcítání barev pri
odrazu bílého svetla od inkoustu.
Pridáním všech inkoustu naplno se
vytvorí cerná barva, neboli všechno svetlo je
pohlceno.
Pravým opakem jsou
napríklad monitory pocítacu a televizory,
které svetlo nepohlcují, ale vyzarují. Tento
zpusob "míchání" barev je aditivní,
tedy založený na pridávání
barevných svetel na tmavou (nesvítící)
podložku (což je práve typické pro
klasický monitor ci televizi). Pridáním
všech svetel naplno se vytvorí bílá
barva.
Latitude
Longitude
Souradnice si mužete overit
zde:
