Kytinsky dub/Oak of Kytin Multi-cache
Kytinsky dub/Oak of Kytin
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Za pokladem prastareho dubu...
Na uvod trochu suche teorie.
Quercus robur - dub letni
Celed: bukovite (Fagaceae)
Lidove nazvy: kremelak, letnak
Dub letni rostouci soliterne je rozlozity strom s nepravidelnou
korunou a krivolakymi vetvemi. Soliterni stromy jsou vysoke 20 - 30
m v lesnim porostu dosahuji vysky 30 - 45 metru. Doziva se bezne
500 let, na optimalnich stanovistich muze dosahnout stari dubu pres
1000 let. Mlada borka je stribrite seda az nahnedla, leskla,
pozdeji silne rozpukana a brazdita, hnedo az cernoseda. Kratce
rapikate perenolalocne listy jsou tuhe, kozovite a u rapiku
vykrojene nebo utate. Kvety jsou jednodome, samici jsou po dvou az
peti na dlouhych stopkach v pazdi listu, maji cervene blizny a sedi
jednotlive na ciskach. Samci kvety tvori az 4 cm dlouhe ridke
previsle jehnedy, ktere se rozvijeji soucasne s listy. Pyl je
prenasen vetrem. Kvete od kvetna do cervna. Korenova soustava dubu
letniho je mohutna, kulova, stromy se tedy nevyvraceji. Plody,
zname zaludy, jsou velke jednosemenne nazky, usazene spodni casti
ve zdrevnatelych supinovitych ciskach po nekolika na dlouhych
stopkach. Semenacky a zaludy konzumuje zver, mlade rostliny trpi
okusem. Dub letni je svetlomilny, narocnejsi na svetlo nez dub
zimni, ale lepe odolava klimatickym extremum. Roste dobre na
svezich, hlinitych a vlhkych pudach a je dosti odolny vuci
imisim.
Vyskyt: Vyskytuje se temer v cele Evrope s vyjimkou
nejjiznejsich a nejsevernejsich oblasti. Na jihu chybi v Recku, na
Sicilii a v Turecku. U nas je rozsiren od nizin do podhuri v
puvodnich doubravach i smisenych lesich.
Obecne vyuziti: Dub je lesnicky vyznamny strom, ktery
poskytuje kvalitni, kruhovite porovite drevo s tmavym jadrem. Pro
svou tvrdost, odolnost a dobrou opracovatelnost se pouziva k vyrobe
nabytku, parket, dyh, prazcu, sudu apod. Je velmi vhodne pro vodni
stavby, po staleti je vysazovan napr. na hrazich rybniku. Kura se
pouziva ve veterinarnim lekarstvi, je soucasti medicinalniho lizu a
pro vysoky obsah trislovin slouzi i jako technicka surovina pri
zpracovani kuzi. Take drevo dubu obsahuje trisloviny, takze ve vode
nehnije, pouze v dusledku premeny trislovin ve flobafeny tmavne.
Zaludy obsahuji krome trislovin znacne mnozstvi skrobu, dale cukry,
bilkoviny a olej. Prazenim obsah trislovin klesa, takze zaludy jsou
pozivatelne. Jiz Dioskorides psal o jejich sviravem ucinku a
pouziti pri zaludecnich potizich, uplavici, chrleni krve a jako
protijedu pri otravach. Prazene a rozemlete zaludy byly drive
jednou z kavovin (”zaludova kava”), jez ma pocatek v
18. stol. v Prusku.
Sber kury a suseni: Nejlepe se sloupava z porazenych stromu
na jare (brezen – duben) pred vyrasenim listu. Sbira se pouze
mlada a hladka, tzv. zrcadlova kura z maximalne 15 cm silnych vetvi
nebo kmenu, ktera se susi pri teplote do 50 °C. Droga je
tvorena nanejvys 6 mm silnymi, zlabkovite nebo rourkovite stocenymi
kusy kury bez zbytku dreva. Na lomu je vlaknita, na vnitrni strane
svetle hneda az nacervenala a podelne ryhovana. Ma slaby, po
navlhceni vsak zretelny triselny pach a nahorklou, silne sviravou
chut.
Pouziti drogy: Kura se pouziva jako sviravy a protikrvacivy
prostredek a ma i protizanetlive ucinky. Dnes se zridka pije odvar
(cajova lzicka rezane kury na salek, dva az trikrat denne) pri
prujmech, zaludecnich a strevnich katarech. V lidovem lecitelstvi
se pouziva odvar zevne (500 g drogy na 3 l vody) ke koupelim pri
omrzlinach, otocich, hemoroidech, popaleninach a zejmena proti
poceni nohou.
Zajimavost: Duby byly pro svou dlouhovekost a mnohostranny
uzitek uctivany jiz od nepameti. Byly zasvecovany nejvlivnejsim
bohum – Rekove je zasvetili hromovladnemu Diovi, stari
Slovane bohu hromu a blesku Perunovi, Germani pak jeho kolegovi
Thorovi, keltsti Druidove v dubovych hajich obetovali. Dodnes je
povazovan za nemecky narodni strom a symbol nemeckeho naroda.
Dub u Kytina
Pokud vstoupime do lesu v okoli Kytina a Dobrise, hlubokych hvozdu
plnych zvere, romantickych lesnich cest, pesin a stezek, potoku,
rybniku, skal, udoli a mohutnych staletych stromu jako bychom se
vraceli do starych casu. Ranni opar se rozplyne a my muzeme
zapomenout na skutecny letopocet. Slysime dusot konskych kopyt a
rinceni kocaru, ve kterych projizdi slechta po svych panstvich. Na
mytine zni udery sekery, rytmicke susteni pily "kaprovky" a
oddechovani tezkych koni pri stahovani kmenu. V noci se lesem nesou
podivne zvuky tajemnych bytosti a divoke zvere. Vsechny tyto
pribehy, vibrace a energie, rocni období, rozmary pocasi,
svetlo a tmu, trpelive do sve pameti zapisuje den za dnem, rok za
rokem a staleti za staletim Dub u Kytina. Kolik asi lidi ho za ta
dlouha leta spatrilo, kolik poutniku odpocivalo v jeho stinu, kolik
zamilovanych si k nemu chodilo slibovat vernost. To vi jen on.
Prosel staletimi, zadny clovek ho neporazil a nerozrezal. Dnes se i
ve strednim veku tesi dobremu zdravi a ceka tu na vas.
Cache
O dubu u Kytina se mi nepodarilo zjistit mnoho uspokojivych
informaci. Bez nich vsak nalezeni pokladu neni mozne. Budete si
tedy muset dulezite udaje zjistit sami primo na miste. Pripravte si
pomucky na mereni v terenu, dendrometricka prace zacina.
STAGE1 - Uvodni souradnice
N 49°50.730´, E 014°12.408´
Na tabuli, která uzce souvisi s objektem ve vyuziti LCR
naleznete dva ctyrmistne ciselne udaje, ktere maji zasadni vyznam
pro prilehlou stavbu.
Ciferaci nizsiho z nich ziskate cislo:
A=
Ciferaci vyssiho z nich ziskate cislo:
B=
STAGE2
N= 49°50.(A+3)(B-3)(B-A)´, E=
014°12.(A-2)(A)(B-3)´
Stojite na pasece, na ktere je blizko od vas C neobvyklych,
vzrostlych jehlicnatych stromu (tvar stromu, barva jehlic).
C=
Pokud jste neobvykle stromy spocitali spravne a zadali jste do
sveho pristroje souradnice STAGE3, pak po nekolika desitkach kroku
prijdete na louku. Podivejte se ve smeru sipky a na konci u lesa
spatrite zatim celkem nenapadny listnaty strom. Postupujte zvolna
za sipkou a sledujte, jak strom ke kteremu jdete postupne "roste".
Jako by krok za krokem, rok za rokem pomalu mohutnel a vy si muzete
nyni projit cely jeho zivot az do soucasnosti.
STAGE3
N= 49°50.(B-A)(C-1)(B+C)´, E=
014°11.(B)(B)(A+C)´
Jste skoro u cile vasi cesty. Stojite kousek od kmene staleteho
dubu. Pod vasima nohama jsou koreny, kterymi cerpa ze zeme vodu a
ziviny pro svuj zivot. V duchu se zeptejte fauna stromu, zda ho
muzete vyrusit a stravit s nim nejaky cas. V pripade, ze dostanete
svoleni a ja verim ze ano, muzete zacit zjistovat potrebna
dendrometricka data.
Pracujete s pamatnym stromem. Mereni
provadejte prosim s velkou opatrnosti. Na strom v zadnem pripade
nelezte. Takove pocinani by bylo v rozporu se
zakonem.
Obvod kmene
- merte ve vycetni vysce tzn. 1,3m nad zemi a pro potreby vaseho
dalsiho postupu zaokrouhlete namereny udaj na cele metry
nahoru. Ziskate hodnotu:
O=
Zmerte nejvetsi prumer koruny
- merte svisly prumet koruny na zem ve smeru NW - SE tj. rovnobezne
s delsi stranou seniku. Zaokrouhlete na desitky metru a provedte
ciferaci. Ziskate cislo:
K=
Zmerte vysku stromu
- metodu si zvolte sami a merte prosim ze zeme. Namereny udaj
zaokrouhlete na desitky metru a provedte ciferaci. Ziskate
cislo:
V=
Odhadnete stari stromu
-dle vaseho udaje O a nasledujici tabulky. Ziskanou
hodnotu ciferujte a dostanete cislo:
S=
| Dub |
| obvod cm |
stari let |
| 400 |
300 |
| 500 |
400 |
| 600 |
500 |
| 700 |
600 |
| 800 |
800 |
Kontrolni soucet vsech cisel A+B+C+O+K+V+S=24
STAGE4
Nyni mate vsechny potrebne indicie a muzete se
v klidu posadit pod dubem nebo na louce a spocitat souradnice
pokladu.
N= 49°5(K-V).(C+O)(S)(V+S)´, E=
014°1(C).(S+V+K)(O+S)(B)´
Click To Rate This Cache
Additional Hints
(Decrypt)
[CZ]...zra rznx nmh mr enci...