Zazracny obraz sv. Salvatora Mystery Cache
Zazracny obraz sv. Salvatora
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na úvodních souradnicích keš nehledejte, jedná se o dum, kde došlo k prvním zázrakum. Hodnoty pro výpocet souradnic finální keše získáte, když doplníte správne údaje v následujícím vypraveni - jedná se o vynechané císlice a jména (u jmen dosadte pocet písmen ve jménu (první pád)).
Pokud navštívíte kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi (cache GCRXAY), urcite neprehlednete obraz ve stredu hlavniho oltáre. Jedná se o zazracný obraz sv. Salvátora (neboli Spasitele, tj. Ježíše Krista).
Obraz pochází pravdepodobne ze sbírek císare Rudolfa II, z nichž byl uloupen rabující švédskou armádou, když se dne 26. 7. 1648, tedy na samém sklonku 30 leté války, zmocnila Hradcan a Malé Strany. Z vozu, odvážejícího naloupenou korist, obraz upadl, byl sebrán na ulici zrízencem kteréhosi hostince a jím prodán zamestnanci, snad tajemníku košumberského Ferdinanda Viléma Slavaty. Nový vlastník obrazu pri ceste z Prahy pres Chrudim tady težce onemocnel a v dome svého známého E Pfeiffra - cp. AB/I na námestí zemrel. Pred smrtí daroval obraz svatého Salvátora svému hostiteli, kterého požádal, aby mel obraz ve velké úcte, ježto predstavuje pravou Kristovu podobu. Tak prišel obraz v srpnu roku 164C do Chrudimi.
Když téhož roku táhla švédská vojska na Moravu a blížila se k Chrudimi, opustil Pfeiffer se svou rodinou mesto a dohled nad svou domácností sveril své služebné F Skákalíkové. Do Pfeiffrovy domácnosti se nakvartýrovali ctyri švédští vojáci, z nichž jeden byl rezník, druhý kovár, dva ostatní byli pacholky. Všichni se pustili do hry v kostky, i když nebylo vlastne o co hrát. Tu kovár, který se ubytoval v menší svetnici vzadu, kde obraz visel, snal Spasitelovu podobiznu se steny se slovy "rozdelme se o toho dábla" a navrhl, aby se hrálo o obraz a na nem. Tu se objevil první zázrak. Hrácum padala stále stejná císla, takže jeden z nich ze vzteku bodl do obrazu dýkou pod levým okem Salvátorovým a druhý po obraze hodil konvicí a obraz navíc na povrchu porezali. A tu se stal další zázrak: v místech ran se objevila cerstvá krev. F Skákalíkové se podarilo zohavený obraz dostat z rukou vojáku a bezpecne jej ukrýt ve svém loži.
Když druhého dne vojáci, jimž po vcerejšku otrnulo, chteli pokracovat ve své bezbožné hre o obraz a Skákalíková tomu bránila, strhla se menší šarvátka, pri níž vojenská dýka, urcená pro Skákalíkovou, zasáhla dvere. Byl to jiste další zázrak.
Švédové z Chrudimi brzy navždy odtáhli, Pfeiffer se vrátil domu a od Skákalíkové se dozvedel, co se za jeho neprítomnosti stalo s obrazem. Aby zakryl stopy cerstvé krve na obraze, obrátil se Pfeiffer na chrudimského malíre Samuela Gindtera s výzvou, aby príslušná místa na obraze premaloval. Malíruv dvojí pokus nemel úspech, premalba odpadla, a tak v zamýšlené oprave nebylo již pokracováno. O tom všem informoval Pfeiffer jen okruh svých nejbližších známých.
Když se chrudimským dekanem stal vysokomýtský Samuel G Hattaš, dozvedel se pri návšteve v Pfeiffrove dome o zázracném obraze a jeho osudech, a nakonec vlastníka obrazu premluvil, aby jej daroval kostelu. Pfeiffer se prý k daru jen težko odhodlával s tušením, že rozloucení s obrazem bude pro neho znamenat smrt nebo aspon vážnou nehodu. Nemýlil se, ponevadž brzy na to onemocnel a zemrel.
Do hlavního chrudimského kostela se obraz dostal dne 9. 8. 167D a byl prozatímne umísten na malém oltári blízko oltáre hlavního. Dekan Hattaš se energicky ujal zjištení, jak se sebehly události v roce 164C (protokoly, sepsané v tom smeru s F Skákalíkovou, jsou dosud zachovány). Z chrudimského popudu bylo u arcibiskupské konsistore v Praze zahájeno církevní rízení, jehož výsledkem byl souhlas, aby obraz, uznaný za zázracný, byl vystaven k verejné adoraci, což se stalo na Boží hod velikonocní, dne 5. dubna 1676.
Roku 1680 zachvátil mor blízké Slatinany, zatímco Chrudim byla ušetrena. Obyvatelé Slatinan vykonali procesí k obrazu, aby požádali o záchranu pred morem. Protože dekan Hattaš se moru obával, šlo procesí ze Slatinan levém po brehu Chrudimky, zatímco procesí z Chrudimi z obrazem jim pricházelo naproti po druhém brehu po hrebenu kopce. Došlo k dalšímu zázraku, ve Slatinanech zemreli už jen dva lidé a mor otamtud zmizel.
K obrazu se konaly slavné pouti, které byly v Chrudimi nejvetší náboženskou, spolecenskou a ovšem i hospodárskou událostí celého roku. Vždyt prý v dobe moru za dobu od 16. 8. do 29. 11. 1733 prišlo do Chrudime neméne než 52 000 lidí. Obrazu byly obetovány i ruzné cenné dary a obetiny.
Pro zbožné poutníky se jako památka z pouti prodávaly kopie zázracného obrazu v poutových stáncích. Byla-li taková kopie dotýkána na originálu obrazu, což zvyšovalo její hodnotu, bylo to na kopii vyznaceno zvláštní pecetí, potvrzující dotek "Attacta in originali".
Úcta k obrazu sv. Salvátora vyvolala posun v konání chrudimské poute. Namísto 15. srpna, kdy se slaví titul arcidekanského kostela Nanebevzetí Panny Marie, je od konce 17. století dnem poute 6. srpen, tedy svátek Promenení páne, k nemuž se v katolické církvi vztahuje oslava sv. Salvátora.
Podle knihy: Charvát, J.: Stará Chrudim. Okresní muzeum Chrudim 1991.
Nejdrive se zajdete podívat na souradnice:
N49°5F.(A-D)(E+G)E
E015°4B.(C-D)DC
Kríž, který zde naleznete, oznacuje místo, z nehož byl pri moru v roce 1680 obraz ukázán procesí ze Slatinan stojícímu na protejším brehu Chrudimky. Po této události mor ze Slatinan zmizel, jak jste se mohli už docíst výše. Zde si poznamenejte den H a mesíc IJ, kdy došlo k tomuto zázraku.
Cache je ukryta na souradnicích:
N49°5F.H(A+J)(C+I)
E015°4B.(G-H)(H-I)(G-D)
Při založení byla finálka přímo u kříže, ale ztrácela se. Proto je uložena o kus dále.
Originál obrazu je uložen ve Statním okresním archivu v Chrudimi. Lze ho spatrit pri nedelní mši v dobe pouti (zacátek srpna) v kostele Nanebevzeti Panny Marie. Nekdy je v tomto kostele ukazován i v zárí na den památek.
Additional Hints
(Decrypt)
H fgebzh cbq qynmqvpv