-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Gallasuv dum
Jeho rodny dum, patrne z roku 1755, je zajimavym dokladem typicke
predmestske architektury te doby.
Josef Herman Agapit Gallas -
moravsky malir, lekar a spisovatel.
Josef Herman Agapit Gallas byl jednim z asi deseti deti malire a
sochare Frantiska Gallase a Magdaleny Vojtkove. Rodina zila v
Blansku, pak opet v Hranicich, kde maly Gallas navstevoval tzv.
normalni skolu. V Lipniku nad Becvou absolvoval tzv. humanisticka
studia u piaristu a odesel studovat teologii do Olomouce. Studia
financoval z prispevku rodicu, vytvarnych zakazek a kondici.
Teologii pozdeji opustil a rozhodl se pro malirskou drahu.
Po prichodu do Vidne, se zivil predevsim malovanim pokoju a
kondicemi. O Velikonocich 1783 byl prijat jako chirurgicky
praktikant Valentina Gopferta u pluku Karla Toskanskeho v
Korneuburgu (od 1784 pri chirurgicke akademii v Gumpendorfu), od
cervna 1784 do dubna 1786 pusobil jako podranhojic u pluku Jana
Josefa Khevenhullera v Unicove, pote u pluku Josefa Frantiska
Preise ve Vidni. V unoru 1788 byl jmenovan vrchnim ranhojicem u
generalniho stabu v prave vypuknuvsi valce s Osmanskou risi. V
cervnu 1789 byl prevelen k ekonomii (Monturs-Oekonomie-Komission) v
halicske Jaroslawi, kde v lednu 1791 oslepl. Po castecnem uzdraveni
byl penzionovan a v rijnu 1791 se vraci do Hranic, kde vykonaval
lekarskou praxi, venuje se malirstvi, literature a osvetovym
projektum – zaklada verejnou kostelni knihovnu; provozuje
prvni verejnou nemocnici v Hranicich; vyucuje deti zakladum
vytvarneho umeni atd.
V nacrtku sve bibliografie zminuje Gallas, ze za sveho olomouckeho
pobytu v roce 1776 slozil „nekolik idyli v jazyku moravskem,
kterez ale k ztraceni prisly“. Znovu se k beletrii vratil
zrejme az v 90. letech 18. stoleti, a to prozou i versem. Pod
vlivem theokritovsko-gessnerovske „pastyrske“ mody
vytvari nekolik svazku vesmes nepublikovanych idyl, kde vlastni
ohlasy klade vedle prekladu, viz Osudne povolani basnika k
bukolickemu peni (k tisku schvaleno 1803), Bukolicke fantazie,
pastevky a malby (1825) ad. V roce 1813 vysla Gallasova
nejslavnejsi prace – sbirka Muzy moravske dil prvni,
obsahujici na dve ste „nevinnych svetskych pisni“,
tvoricich jakysi pendant ke kostelnimu zpevniku Gallasova pritele a
zaroven editora prvniho dilu Muzy P. Tomase Frycaje. Treti svazek
Muzy moravske, dokonceny v roce 1825, ktery obsahoval mnozstvi
dalsich Gallasovych basnickych skladeb, uz publikovan nebyl.
Prozaicka idyla Tajemny dub vysla roku 1803. V roce 1825 byly jako
druhy dil Muzy moravske publikovany Gallasovy „paraboly a
paramytie“, tedy mravoucne povidky zcasti autorske, vetsinou
prelozene. Ostatni Gallasova prozaicka tvorba je roztrousena v
dobovych casopisech a ulozena v rade rukopisu. Jedna se predevsim o
zpracovani historickych nametu, mnohdy o adaptace nemeckych vzoru
ci mistnich lidovych povesti. Napr. sbirka povidek Bila pani
(1797), rozsahle soubory povesti a „obrazku“ Quodlibet
moravicum, Moravske romanticke povidky. Neprozkoumana je Gallasova
zabavni tvorba, zejm. novely Maly romanek bez R. (1828) a Ema z
Bohuslavic a Vilim z Milanova.
Nabozenskym a etickym tematum se Gallas venoval uz v 80. letech 18.
stoleti (napr. Meine Abhandlung von der Freyheit, 1782), po uvahach
a polemikach se postupne stale vic zabyva preklady, adaptacemi i
vlastni tvorbou kazani, apologii a modliteb. Krome prilezitostnych
tisku kostelnich pisni, drobne „moralni prirucky“
Zrcadlo zlate pro matky, kterez take za dar nevestam slouziti muze
(1814) a adaptace textu J. Jaise a M. Sailera v poloanonymne vydane
Svate krizove ceste (1828), je tato vyznamna cast Gallasovy tvorby
dostupna pouze v rukopisech, napr. Tyhoden svaty, to jest
Katolicko-krestanska poboznost na kazdy den tyhodni, Zrcadlo zlate
pro sluzebne devecky (1828), Muj labuti zpev a rozjimani nad hrobem
ad.
Ve sve instruktazni rovine jsou Gallasovy primarne nabozenske texty
blizke jeho pracem osvetovym, opet casto prekladum. Napr. Lucina
ruri consultrix, to jest Rada lekarska pro tehotne sprostne zeny,
pro rodicky a sestinedelky atd.
Do stejne oblasti patri texty, ktere vznikaly v souvislosti s
nejruznejsimi „vlasteneckymi“ projekty, napr.: Pobizka
vsech vernych rodilych Hranicanu k ujednani a zrizeni zvlastni
vlastenecke slavnosti v jejich otcovskem meste (1823).
Plati to o vetsine tematickych oblasti, kterym se Gallas literarne
venoval, v oblasti historickych praci je to ovsem nejmarkantnejsi
– Gallas jeste v tradici stareho kronikarstvi kombinuje
vypisy z ruznych autoru, dobove zpravodajstvi atd. s poznatky
ziskanymi z autopsie. Proto jsou jeho prace k obecnejsim
historickym tematum (napr. Jezoviti v Japonii a v Parakvaji, 1825)
dnes informacne bezcenne, samozrejme s vyjimkou mnoha textu o
rodnych Hranicich, ktere predstavuji nenahraditelny zdroj poznatku
o Gallasove soucasnosti, zejm. nekolikasvazkove Pamatky mesta
Hranic (1808–1811), Scuta nobilium civium Hranicensium atd.
Take „biograficke slovniky“ (Sbor ucenosti moravske,
1815, Sbor umelosti moravske, 1818), prukopnicke zejm. pouzitim
cestiny pro tento zanr, maji svou informacni hodnotu.
Duchovni atmosfera, ktera nasla svuj vyraz v romantismu, vytvarela
priznivou pudu pro recepci lidove slovesnosti v Gallasove autorske
tvorbe, privedla jej ovsem take primo k zaznamum lidovych pisni
(napr. Pisne narodniho dialektu prostomoravskeho, Muza betlemska),
pokusum zachytit komplex para-nabozenskych pover a praktik
(Mythicke povidky o bohoch a bohynach moravskych Slavanu, 1820),
popsat stravovaci navyky (Bromatologia Moravo rustica) ci primo k
etnografickym monografiim (Valasi v kraji prerovskem). Dnes tato
etnograficka cast Gallasovy pozustalosti patri k nejzajimavejsim,
byt nikoli k nejprobadanejsim.
Zajimave az puvabne autobiograficke poznamky se objevuji v rade
Gallasovych del, jejichz hlavni tema je zcela jine, a prirozene
take v rozsahle dochovane a dosud takrka neprozkoumane a nevydane
korespondenci. P. Tomas Frycaj, ktery pripravil k vydani Gallasovu
nejvyznamnejsi beletristickou praci Muza moravska (1813), nevahal
basnicke sbirce (resp. zpevniku) predradit pomerne obsahly Opis
zivota Jozefa Hermana Gallase, v nemz ctenare seznamuje s zivotnimi
osudy basnika od narozeni az do tehdejsi soucasnosti. Gallas sam se
k autobiograficke latce vratil nekolikrat. Za pozornost stoji
zejmena opus Ma vlastni biografie. Jeji vznik spada nekdy do let
1824–1828. Jedna se o tri dokoncene svazky (I.
1756–1788, II. 1788–1789, III. 1789–1791) a jeden
svazek nedokonceny, spise jen nacrtnuty, vymezeny puvodne pro leta
1791–1828, ale dosahuji jen zhruba k roku 1800. Jiz pred Mou
vlastni biografii sepsal Gallas dilo Me zalosti a me bolesti, ktere
zachycuje vyhradne truchlive momenty jeho zivota. Autobiograficka
tematika prevazuje i v jeho rukopisech Upamatovani na moje krevni a
jine pratele, na moje dobrodince a jine zname (1819) a Moji
pametihodnejsi snove, shromazdujici celkem 22 zapisu Gallasovych
nocnich snu – nekolik z detstvi a predchazejicich let, jadro
je z let 1827–1831 (jeden dodatek z roku 1834). V pokrocilem
stari, pristoupil Gallas zrejme naposledy k autobiograficke latce
– sepsal ctyricetistrankove Opraveni a doplneni v Muzy
moravske vydane biografie. Opravil nekolik Frycajovych omylu a
pripojil zkratkovite vyliceni svych osudu po vydani Muzy
moravske.
Na uvedenych souradnicich cache nehledejte.
Vzhledem k rozdilnym
udajum na internetu pouzijte pro vypocet souradnic udaje uvedene u
pamatne lipy !
Rok narozeni J.H.A. Gallase = A
Rok umrti J.H.A. Gallase = B
Stari Gallasovy lipy = X
Vyska Gallasovy lipy = Y
49
(X-117).(B-A)+94
017
(Y+28).(X*Y)-A+476
Cache neobsahuje tužku !
Additional Hints
(Decrypt)
mn xnzrarz