aneb: co dnes hrají?
Tak máme tu
další barák.Tentokrát nepujde ani tak o
architektonicky zajímavou stavbu,spíše o
vzpomínku na kinematografii v Brne.
Nejprve neco málo z
historie:
Pul roku po prvním
filmovém predstavení na svete, které
porádali bratri Lummierové v kavárne Grand
Café v Paríži, objevil se tento vynález
také v Brne. Bylo to 9. srpna 1896 (dokonce o 2
mesíce dríve než v Praze), kdy kinematograf
Albert Schiller ukázal obcanum mesta Brna tzv.
"pohyblivé obrázky". Tato podívaná se
odehrála v Grand hotelu.a pro mimorádný
zájem se predstavení konala nekolikrát denne
až do 23. srpna. Mezi prvními
promítnutými filmy byly Skotský tanec, Hasici
zachranují obyvatele domu, Scéna u holice a Na
pláži.
Mezi
prvními v Brne, mužeme v návaznosti na to
zaznamenat kina:
a) Brnenské
varieté
1904-10-16
Benešova/Malinovského
námestí/Divadelní, Doretuv dvur
První stálé kino v Doretove dvore (na
míste dnešního paláce Morava), do 1926,
kdy bylo zboreno, s prestávkou let 1914-1921, od 1921
už jako Ceské varieté. Kino bylo jen jednou
z nabídek v programu.
b) Royal
1906-12-25
První samostatné brnenské kino (na rohu
Malinovského námestí a Divadelní),
od 1912-09-07 Elite, do 1930.
c) Kapitol
1930-01-28
Divadelní 1 (1931 Divadelní 1/3, 1946
Divadelní 3)/Brno-mesto 603
Tretí kino v témže bloku, od 1940-1941
Ufa-Kapitol, od 1949-01-01 Družba, od 1992 Kapitol, zaniklo
2003-2004.
Empire
1907-06-08
námestí Svobody 8/Brno-mesto 72 (1916
námestí Svobody 6 (Behounská 1)/Brno-mesto
105, 1950 námestí Svobody 5 (Rašínova
2)/Brno-mesto 103, 1976 námestí Svobody 6/8)
Od 1914-10-21 Central, 1940-1945 Ufa-Central, pak obnoveno až
1950 jako Úderka, zaniklo 1981-1984.
Brnenské biografické divadlo
1909-01-16
Dornych 37b (Cechynská) Trnitá 501
1910-07 Brnenský biograf, 1913 „Delnický
biograf (Delník)“1914 Dornych, 1919-08-03 Edison,
1941-08 Viktoria, do 1945, 1951 dum zboren.
Amerikan
1909-12-25
Cejl 115/Zábrdovice 253
Do 1910.
Moravia
1910-05-14
Cejl 58 (Radlas 1, Barvírská 2)/Zábrdovice
82
Do 1912-05/1914 (pozdeji zde už rovnež
zrušená pošta).
Urania
1910-09-09
Bratislavská 32/Zábrdovice 216
1913 Oranio, 1922 Orania, od 1945 loutkové divadlo
Radost.
Starobrnenské kino
1911-01-28
Hlinky 5 (v letech 1946-1948 Hlinky 3/5)/Staré Brno
718
„Starobrnák“?, od 1919 Loyal, asi od
1921/1922 opet Starobrnenské kino, 1925 Staré Brno,
asi od 1927? Grand, 1941 Meteor, 1949 Svoboda, 1962 zrušeno
a dum zboren v míste autobusové
zastávky (dnešní dum Hlinky 5 je
novodobý na jiném míste).
Vitagraf
1911-10-21
Štefánikova 55 (Domažlická 2,
dríve Nová 145)/Ponava 125
Od 1918 Illusion, od 1933 Elektra, od 1949 Kveten, do 1950. Lidove
„Blechárna“.
Lidový biograf
1911-11-18
Spolková 8(a)/Zábrdovice 292
1929-10-25 Lido, 1948-10 Lípa, do
Elektrique
1911-12-02
Svatopluka Cecha 35/Královo Pole 1179
Do zacátku 1912-08.
V písemných podkladech se uvádí
výslovne císlo 35. Pravdepodobne ale kino
bývalo pres ulici na Svatopluka Cecha - dodnes je tam
sál divadla Barka a Husuv sbor Církve
ceskoslovenské husitské.
Všechny však postupne
zanikly!
Tak se prihodilo, že kino Lucerna v
Žabovreskách zustalo nejstarším kinem v
Brne.
Jeho historie
zacíná dnem 25. ríjna 1913, kdy
zednický mistr a podnikatel Bartolomej Novák (nar.
29. zárí 1869 v Tucapech), spolu se svou
manželkou Perpetuou Novákovou, podal žádost
o licenci na postavení kinematografu. Predstavenstvo
Žabovresk bylo napred proti: " ... jelikož toto po
stránce výchovné postrádá
jakéhokoliv významu". Po urgenci policejní
expoziturou v Králové Poli, kam tehdy Žabovresky
patrily, byla dne 10. prosince 1913 licence doporucena.
Projekt vypracoval architekt
Bohumil Cermák, ten však nebyl schválen pro
nedostatecné východy, a také proto, že
vchod do kabiny nebyl oddelen od vchodu do prostoru, který
je urcen pro návštevníky. Dne 10. února
1914 byl projekt prepracován, dne 9. dubna 1914 pri
komisionálním jednání byl
schválen a dne 14. cervna 1914 bylo vydáno
stavební povolen.
Dne 25. listopadu 1914 dostal
Bartolomej Novák s chotí príslib licence,
která však bude udelena až po kolaudaci. Projekt
byl behem stavby nekolikrát menen, místo
puvodní zadní projekce byla provedena projekce
prední (tak, jak je to nyní) i hledište melo
rozmer 23,3 x 7,75 m a celý kinosál mel 306 sedadel.
Kolaudace byla provedena dne 28. kvetna 1915, byl povolen
zvýšený pocet míst na 312 a majiteli
bylo uloženo, aby provizorní mustek pres príkop
mezi chodníkem a ulicí zmenil na mustek
definitivní.
Druhého dne, 29. kvetna
1915, pak byl zahájen provoz kina, které dostalo
název BIO ALADIN. Prvním promítacem byl pan
Jiljí Klement. Bylo stanoveno vstupné podle
míst, a to první místa l,- K druhá
místa 0,75 haléru a tretí 50 haléru.
Deti a vojáci meli slevu a mohli si koupit vstupenky za 65,
50 nebo 35 haléru~ Poplatek za šatnu cinil 5
haléru. Predprodej vstupenek byl stanoven na dobu od 10- 12
hodin a od 15 - 21 hodin. Licence na promítání
byla udelena kinu až 9. cervna 1915. Denne se promítala
ctyri predstavení. Náklady na tato predstavení
cinily 10,80 K za plyn, 12,15 K za olej, 4,90 K za topení a
0,20 K za petrolej. Pianista a promítac za ctyri
predstavení dostali po 11,20 K, obsluha motoru pro
výrobu elektrické energie 4,80 K, uvadec 4,- K,
pokladní 4,- K, posluhovacka 2,- K, pujcovné na den
cinilo 45,-K, plakáty na film 2,- K, propagacní
letácky 4,20 K, psaní reklamy (v této dobe se
ješte netiskly plakáty s programy kin) 4; K,
vstupenky 2,60 K, dohled v kine a amortizace predpokládaly
cástku 10,- K.
Dne 9. dubna 1916 na
základe anonymního udání bylo kino
uzavreno, protože majitel Novák nemá
promítace se státní zkouškou. Proto
Bartolomej Novák sehnal nového promítace se
státní zkouškou, pana Eduarda Hamalu, aby
provoz kina mohl být opet obnoven.
Dne 27. listopadu 1916 musel
majitel kina nastoupit vojenskou službu v
Židenicích a pozdeji narukoval do války, kde v
roce 1917 padl. Po tuto dobu jej zastupovala manželka
Perpetua. Správcem nemovitosti však byl
okresním soudem stanoven JUDr. Jindrich Súcek. Dne
15. prosince 1917 koupila licenci a celé
kinematografické zarízení manželka dr.
Súcka, kino renovovala a dne 22. prosince 1917
zahájila opet provoz s novým názvem KINO
LUCERNA. V nove renovovaném sále byly zrízeny
3 lóže s 30 sedadly a pocet míst byl
zvýšen v léte na 340 a v zime, kvuli
kamnum, na 334. Licence na provoz kina však dnem 30.
listopadu 1920 skoncila a nebyla paní Súckovou
obnovena. Možnost jejího zakoupení byla
nabídnuta „Stredoškolské menze v Brne",
což tento spolek ucinil k 5. prosinci 1921.
Protože manželé Súckovi po skoncení
licence, pred zakoupením nové licence spolkem
„Stredoškolská menza“, provoz kina
neukoncili, a1e promítali bez licence, byla jim udelena
pokuta 200,- Kc nebo 14 dní vezení.
Definitivne byla pak licence
udelena spolku „Stredoškolská menza“ dne
19.ríjna 1921 a byl schválen zástupce a
správce profesor Ing. Bohuslav Holman.
Kino bylo od paní
Súckové zakoupeno za 108 000,- Kc, opravy a
úpravy pred novým zahájením
stály 35 166; Kc a na kine zustal hypotecní dluh 30
000; Kc. V kine bylo postaveno jevište a dve šatny.
Provoz byl pat zahájen 24. brezna 1922. Pro
vetší využití kina byl sál mimo
predstavení pronajímán za 200 - 300 Kc.
Dne 29. brezna 1928 v
17.°° hodin pri predvádení filmu Metropolitas
vznikl v promítací kabine požár, shorelo
celkem 9 dílu filmu, promítac Robert Rupp utrpel
popáleniny na tvári a rukou, diváci
však v klidu opustili sál. Celková
škoda cinila asi 7 000 Kc, byla ale kryta
pojištením. Pri prošetrování
požáru byla narízena prestavba sálu, ale
spolek proti tomu podal protest "protože úpravy by
státy asi 150 000,- Kc". Provedla se tedy
menší úprava kina, jevište bylo
zrušeno, hudba byla posunuta až pred plátno,
promítací kabina provedena jako ohnivzdorná,
stejne tak strop nad východovou chodbou. Pred vchodem do
budovy byla zabudována kovová zasklená
stríška, která zde byla až do roku
1962.
V únoru 1931 byly
zakoupeny nové promítací prístroje kino
Elektrik od fy. Preisler a spol. za 24 000,- Kc a dne 14.
února byl v Lucerne promítnut první
zvukový film "Cikánská láska" v
hlavní roli s Lawrencem Tibbetem - barytonistou
Metropolitní opery v New Yorku.
V léte r. 1933 bylo v kine
zabudováno ústrední topení s novou
klimatizací, kterou navrhl "Spolek
stredoškolských profesoru a studentu". Parní
topení se zvlhcovací komorou patrilo v té dobe
k nejmodemejším u nás. V dobe
promítání filmu se vhánela pára
do radiátoru, jinak byl sál vytápen
prímo teplým vzduchem vháneným ze
zahrady pres zvlhcovací komoru.
Od roku 1935 vykonával
funkci správce kina profesor Jan Kudrna, pozdeji jeho syn
Marian Kudrna. Za protektorátu patrilo kino spolku a dne 9.
cervna 1944 prešlo do správy státního
ministerstva pro Cechy a Moravu. Po válce byl opet
zahájen provoz dne 2. cervna 1945 filmem Paklíc. Po
znárodnení kinematografie patrilo kino
Ceskoslovenskému státnímu filmu. Dne 20.
listopadu 1948 byl pro kino vydán nový
aprobacní výmer, kterým se upravoval pocet
míst v sále na 318, a kino bylo zarazeno do 1.
kategorie. V této dobe všechna kina patrila pod
Ceskoslovenský státní film, který
zajišt'oval školení pracovníku -
promítacu a vedoucích kin, a také se staral o
vybavení jak strojní, tak i stavební. Pri
další reorganizaci prešla správa kin
pod národní výbory, které ve
vetších mestech vytvorily Správy
mestských kin, jež zodpovídaly za
rádný chod všech kin.
V roce 1963 se v kine
provádela výmena starých stroju za
modernejší, byla instalována nová
zvuková aparatura a i vnejší vzhled se zmenil
tím, že se zrušila stríška nad
odpocívadlem pred vstupem do kina. Další
adaptace pak probehla v roce 1967, kdy se snížil pocet
míst na 260 a zrušila se ulicka, která vedla
stredem sálu. U posledních peti rad se mírne
zvýšila podlaha a tím se zlepšila
viditelnost.
Poslední adaptace
celkového vzhledu sálu a predsálí se
uskutecnila v roce 1981, kdy bylo v kine instalováno
nové ústrední topení, zmenilo se
predsálí i samotný sál. Zlepšila
se akustika a kino bylo prebudováno na
promítání nejen klasických, ale i
širokoúhlých filmu. Pri této
úprave se zvýšila podlaha
v predsálí až o 2 metry, a tím se
zajistila dobrá viditelnost z kteréhokoliv
místa v sále. Vzdálenost mezi
jednotlivými radami se kvuli pohodlnejšímu
sezení zvetšila a pocet míst se tak
snížil na 202.
V nove opraveném kine jsme
zacali s ceskoslovenskou novinkou. Jako první a
jediné kino v Ceskoslovensku zahájilo
„Abonentní cykly" (od 19. ríjna
téhož roku zavedlo abonentní cykly
též kino v Žatci).
Zacátkem roku 1988
nastupuje do vedení Správy kin nový reditel
PhDr. Josef Jahoda. Ten se krome provozu kin ujímá
též zrizování video-pujcoven a tak v roce
1988 získává kino Lucerna televizní
prijímace, které jsou instalovány do
sálu kina a místo prestávkové hudby
pred predstavením se v sále pouští
nejnovejší videoklipy. Videomagnetofon s
televizními prijímaci byl nejvíce
používán v období sametové
revoluce. V tuto dobu se na obrazovkách objevovaly
nejcerstvejší zábery z pražských
události díky spolupráci se studenty z
Kounicových kolejí, kterí meli denne
cerstvé zprávy prinesené prímo z
Prahy.
Provoz televizních
prijímacu se pozdeji ustálil na projekci
zábavných poradu pred predstavením v 17.45, od
19.45 - 20.00 hodin mohou návštevníci sledovat
televizní noviny vcetne predpovedí pocasí na
príští den…
Dne 1. listopadu 1989
prešla Správa mestských kin pod Park kultury a
oddechu (PKO) a tím i kino Lucerna zmenilo majitele.
Bourlivé listopadové a polistopadové dny,
schuze kinaru a demonstrace na Nové radnici však
napomohly tomu, aby se kina opet osamostatnila a odtrhla od PKO.
Dne 1. brezna 1990 opet vzniká Správa
mestských kin. V roce 1995 Správa mestských
kin zaniká a jednotlivá kina
získávají nové vlastníky. Kino
Lucerna se dostalo do vlastnictví mestské
cásti Brno - Žabovresky a provozem kina byla poverena
spolecnost Lucernafilm a.s., která pozdeji zmenila
název na soucasný Bontonfilm a.s. Od 1.
zárí 1999je novým provozovatelem spolecnost
"KINO PLUS", která má zájem pokracovat v
tradici kina, pripravuje další modernizaci, aby
prežila konkurenci nových multikin.
Od roku 2004 je provozovatelem
kina firma Biograf, s.r.o
Nyní ke krabicce: nachází se na uvedených
souradnicích!!
Pro mnohé z
vás je to známé místo,kde se
nacházela jedna z (troufám si
ríct) legendárních
brnenských keší,Tato je jíž
bohužel v archivním nebi a pri hledání
vhodného úkrytu,jsem si rekl,proc ne? Jako
vzpomínka to bude dobrý!!
Nyní je to
klasická tiktakovka a obtížnost bych videl tak
na trojku,Ciste kvuli hustote provozu.
Krabicku,prosím, vracejte na stejné
místo,kde jste ji našli!!
A proc mystery?
Je to
jednoduché:do
elektronického logu,prosím napište,cože
se to v den,kdy jste krabku odlovili promítalo v
kine.
Díky a dobrý
lov!!