Letmé zmínky o vinicích v Chrudimi jsou již ze 60. let 15. století, ale pravý rozvoj chrudimských vinic nastal až v roce 1537, kdy orgány mesta daly povolení. Nejprve byla osázena Vlcí hora, pozdeji v roce 1555 také Pumberka a Na Skrivánkách. Vinné hrozny se lisovaly v Presích, kde lisy vlastnily jen nekterí vinari a ostatním je za poplatek pronajímali. Další lis stál Na Skrivánkách (pod budovou dnešní strojnické prumyslovky), pozdeji se z nej stal hostinec nazvaný Presy, který byl ješte ve druhé polovine 19. století oblíbeným výletním místem chrudimských obcanu.
Skutecnou katastrofou pro Chrudimské vinarství byly politické události po Bílé Hore, které vedly k hromadné emigraci. Vinice nedostatkem péce a všeobecným zpustnutím prišly prakticky vnivec. Italský lékar Pietro Domenico Bartoloni di Empoli, který v roce 1717 vydal chvalozpev na víno melnické, otrel se v nem také o chrudimské víno citací nemeckého úsloví: "Chrudimer Wein macht weynen die Kinderlein" (Po chrudimském víne deticky plácou). Chrudimské vinarství postupne upadávalo.
Existenci chrudimského vinarství se pokusil zachránit až janderovský mlynár a dlouholetý chrudimský starosta Josef Klimeš, který roku 1869 založil v Janderove novou vinici. V roce 1879 získal ve Vídni za své výborné chrudimské víno cestný diplom. Stejne úspešný byl i v roce 1880 na výstave v západonemeckém Geisenheimu. Pestování tohoto vína skoncilo pravdepodobne pred Klimešovou smrtí v roce 1900. Památku na chrudimské vinarství predstavuje svatováclavský sloup se sochou sv. Václava.
Puvodne to byl sloup Umucení Páne. Sloup má plastickou výzdobu s vinnými listy a hrozny. Stál totiž nad vinohrady, založenými na svazích nad Podkopanickým mlýnem (pak zde sídlila firma Drevovýroba Ficek), které odtud sahaly až na Pumberka. Zacátkem 18. století dala dcera puvodního stavebníka na vrchol sloupu postavit sochu sv. Václava, jak o tom svedcí nápis umístený na podstavci sochy.
Takže tolik z historie a nyní pár informací k získání indicií pro výpocet souradnic, kde je uložena finální cache.
Na úvodních souradnicích stojíte pred vinicním sloupem, který je poslední známkou toho, že v Chrudimi vubec nekdy byly vinice.
- Na informacní cedulce a na podstavci sloupu se dozvíte letopocet ABCD, kdy dala dcera puvodního stavebníka na vrchol sloupu postavit sochu sv. Václava.
- Na vrcholu sloupu pod sochou sv. Václava si prectete letopocet EFGH.
- Verím, že nekterí z cacheru tyto letopocty zjistí již pred návštevou tohoto místa a proto pridávám korekcní otázku, abyste si skutecne sloup prohlédli: Spocítejte, kolik „sazenic vína“ roste po sloupu ve šroubovicích smerem vzhuru. Výsledek Vám dá císlo I.
Zjištená císla dosadte do vzorce:
N 49° 56.(A+I)(I-D-E)(F+H)
E 015° 48.(I-C-D)(G+I)(B)
Pokud máte spocteno gratuluji. A ted hurá pro finálku, která je ukrytá do 15-ti minut od úvodních souradnic.
V okolí finálky se mohou necekane rychle vyskytnout mudlové. Proto se dobre rozhlédnete než zacnete rekognoskovat terén, aby nedošlo k prozrazení skrýše. Stejnou pozornost venujte i pri zpetném ukrývání keše na místo a zkontrolujte, že není odnikud videt. Zvlášte ted v zimním období, kdy jsou stromy bez listí, je na místo uložení keše videt z více úrovní.
Preji Vám hodne štestí pri lovu.