-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato cache vás zbežne seznámí se ctyrmi velkými muži jejichž jméno je spojeno s naším mestem,Ceskými Budejovicemi.Jsou to Jan Valerián Jirsík,Vojtech Lanna,Joseph Hardtmuth(a jeho synové) a konecne Céc z Budivojovic.
Prvním z velkých mužu našeho mesta je Jan Valerián Jirsík.Pri procházce mestem nenarazíme na mnoho soch osobností. Vyjma Lanny a Žižky a nekolika bust zbývá jen jedna. V nadživotní velikosti stojí socha zdejšího významného biskupa Jana Valeriána Jirsíka pusobícího v l. 1851-83 pred Cernou veží a chrámem svatého Mikuláše. Byl další významnou osobností mesta. Ac církevní hodnostár, zasahoval i do vecí svetských a bojoval vždy za dobrou vec až do konce. Meli by mu být vdecni zejména Ceši, protože on pozvedl budejovické ceské školství na potrebnou úrovne a do jisté míry tak zabránil ponemcování zejména ceských detí a umožnil jim získat vzdelání. Velkou merou se zasloužil o zlepšení ceské národní kultury.
Po mnohaletém úsilí se stal zakladatelem prvního ceského gymnázia ve meste, které vzniklo z ceských pobocek nemeckého gymnázia piaristu. Ceské gymnázium se stále potýkalo s težkostmi a útoky ze strany Nemcu. Ucebny gymnázia byly v soukromém dome, protože v budove piaristického (nemeckého) gymnázia sídlícího v budove kláštera se pro nej údajne nenašly místnosti. S temito pomery se ovšem Jirsík nehodlal smírit a opet z jeho iniciativy byla 22. dubna 1868 zahájena výstavba budovy na rohu Kostelní a Skuherského ulice. Kámen na stavbu dodaly zdarma obce Bavorovice, Hosín, Hrdejovice a Opatovice. Stavba skoncila již 3. ríjna XXXX a ihned zacalo vyucování (pozn. budova dnešního gymnázia J.V. Jirsíka postavil roku 1903 stát a ceské gymnázium se tam prestehovalo). V prvních trech letech financoval školu ze svých prostredku sám biskup Jirsík.Jirsík se zasloužil v r. 1871 o otevrení ceské dívcí obecné školy (dívcí klášterní škola u sv. Josefa; dnes Ústav sv. Josefa v ulici Na Sadech). Roku 1873 o ceskou obecnou školu chlapeckou. I postižení obcané mu mohou dodnes dekovat, zasloužil se o vznik Ústavu pro hluchonemé, jenž funguje dodnes v Riegrove ulici (na Mariánském námestí). Stál i u zrodu Besedy ceskobudejovické.Pusobil i ve zcela svetské funkci, jakožto protektor zdejší Záložny.Zemrel 23. února 1883 a odpocívá na staromestském hrbitove. Dodnes nám ho pripomíná nacisty stržená a nyní znovuobnovená socha pred Cernou veží jejímž autorem je sám Myslbek, název gymnázia a také ulice.
U tohoto muže nás zajímá rok dostavení budovy ceského gymnázia ve formátu AB,kdy A i B jsou dvouciferná císla(napr.kdyby to byl rok 2007 tak císlo A=20 a císlo B=07)
Dalším velikánem je Vojtech Lanna.Tisíce obyvatel Ceských Budejovic denne prejíždí pres Dlouhý most. Málokdo si však všimne nenápadné staré stavby na levém brehu Vltavy pod Dlouhým mostem. Je to Lannova lodenice. Práve tady zacínaly prumyslnické aktivity Tadeáše Lanny, které dál rozvíjel jeho syn Vojtech. Práve Vojtech se stal jedním z velkých ceských podnikatelu 19. století.Na prelomu století 18. a 19. se ve meste usadili první zdejší prukopníci industrializace, mezi než patrí Tadeáš Lanna. Podobne jako bratri Hardmuthové pocházel i Lanna z nemecky mluvící zeme – z Rakouska. Tadeáš Lanna zacal se ve svých budejovických lodenicích stavbou nekolik druhu rícních lodí. Postavené lode pak dopravovaly zboží, zejména sul ze Solné komory, obilí ci tuhu do vnitrozemí, kde je Lanna rozprodal. V duchu otcova podnikaní pokracoval dál sverepý Vojtech Lanna (nemecky Adalbert), který se narodil 23. dubna 1805 ve Ctyrech Dvorech, tehdy ješte samostatné obci.Již v patnácti letech studoval Lanna na pražské polytechnice, zajímal se zejména o mechaniku a strojnictví. Kvuli sporum s profesory reditelem však nedokoncil a vrátil se do rodných Budejovic. K otci, k rodinné firme. Práce se nebál, pracoval v otcove lodenici na stavbe lodí, byl i plavcem na vorech atd.. Otec Tadeáš chtel, aby Vojtech umel všechno. To se vyplatilo. Vojtech si ve dvaceti letech sám postavil vor a vyrazil do sveta. Místo buchet si sebou vzal krumlovskou tuhu a budejovické pivo. Cestou po svete se ucil, poznával. Vedel, že po smrti otce bude pokracovat v rozširování rodinné firmy a to nejen na jihu Cech. Tak se stalo. Za svuj život Vojtech postavil nejeden most, podílel se na splavnení Vltavy, Otavy, Lužnice i cásti Labe, mel v pronájmu vodní díla na Vltave, stavel stále lode, ale i silnice a trate. Zamerme se však spíše na jeho roli v kraji. V Budejovicích mel již zminovanou lodenici, dále pak pilu u Litvínovic na rece Vltave. Pila zamestnávala cca 40 zamestnancu, kterí zpracovávali velké množství dreva, jenž pak putovalo na vorech do Lannových pražských skladu. V 60. letech 19. století pribyla i parketárna. Zasáhl také do dejin konesprežky. Práve díky jeho úsilí byla v l. 1827-8 prodloužena do dnešní Ceské ulice k Solnému skladu a roku 1837 až k zájezdnímu hostinci „U Zlaté ratolesti“, kde mel své obchodní sklady.Po roce 1832 organizoval provoz na celé konce z Budejovic do Lince.
Samozrejme že jeho úspechy znamenaly i nekolik vln odporu proti nemu. Odpor budejovických meštanu se projevil treba pri prodlužovaní konky.
Lanna nebyl typem podnikatele myslícího jen na sebe, svuj zisk. Díky svému postavení se zasloužil o nekteré verejné instituce. Založil r. 1851 Ceskobudejovický krajský hospodárský spolek, stal predsedou Obchodní a živnostenské komory, která vznikla 29. listopadu 1850. Roku 1856 stál u vzniku Mestské sporitelny.Bohužel i Vojtech Lanna mel svou nit života presne odmerenou, zemrel 15. ledna XXXX v Praze na srdecní chorobu. Je pohrben na Olšanském hrbitove. Proslul podnikáním v Ceských Budejovicích, jižních Cechách a své další aktivity rozvíjel v podstate v celých Cechách.Budejovice však na Lannu a jeho zásluhy o rozvoj mesta i kraje nezapomnely. Roku 1879 mu byl, jakožto osobe zaslouživší se o rozvoj mesta, postaven na konci Sadu u Kanovnické ulice pomník.Nejen lodenice, pomník a historie nám dodnes pripomínají Vojtecha Lannu. Zustalo po nem i notoricky známé slovo „Lannovka“, kterým všichni Budejovicáci oznacují Lannovu trídu, která je dodnes príznacne symbolem moderního rozvoje mesta a pripomínám tak dones významného muže a cestného obcana mesta Ceských Budejovic.
U Vojtecha Lanny vás bude zajímat rok úmrtí ve formátu CDEF.
Tretím z našich veikánu je Joseph Hardmuth,jehož synové prestehovali do C.Budejovic jeho továrnu na tužky.
Hardtmuth Joseph, architekt a prumyslník (*1752 v Asparnu v Dol. Rakousích†1816 ve Vídni).
Otec jeho byl truhlár.
[Hardtmuth] vyucil se zednictví u strýce. V nocních hodinách vzdelával se v kreslení. A práve jeho
kresby vzbudily znacnou pozornost; zvlášte hrncíri vyhledávali jeho vkusné a originelní vzory pro své
výrobky. I strýc sveroval mu nyní plány a výkresy. První verejnou prací jeho byl plán k nové façade
paláce Al. Liechtensteina, jehož opravu po smrti strýcove i sám vedl. Mimo jiné veškeré architektonické
zarízení komnat pochází od [Hardtmuth]-a. Jmenován byv za to knížecím Liechtensteinským architektem,
provedl vež v orientálním slohu v Lednici. Nástupce Aloisuv, kníže Jan, jmenoval [Hardtmuth]-a
reditelem stavebním a od té doby pocíná nová epocha umelecké cinnosti jeho. Velko. lepé stavby a
zarízení na knížecích panstvích jsou jeho prací. Se zdarem zabýval se i hospodárstvím. Navrhl nový
druh hvozdu, který též na knížecích statcích a mnohých soukromých byl zarízen. Rovnež vynalezl
zvláštní druh cihel, jež casem tvrdly jako kámen, a stroj k jejich hotovení. Studia mineralogická
a geognostická vzbudila v nem prání odstraniti škodnou glasuru metallickou, užívanou pri stolním nádobí.
Podarilo se mu vyrobiti príbor, jenž co do jakosti byl asi uprostred mezi porculánem a majolikou,
cistotou a tlouštkou blíže se onomu, lácí pak této. R. 1798 obdržel výsadu na svuj vynález
»vídenského kamenného zboží«, k jehož výrobe spojil se s obchodníkem Winklerem.
Pred tím již r. 1790 podarilo se mu, soucasne s Contém v Paríži, na. lézti prostredek nahraditi
drahou tuhu cumberlandskou smesí na prášek roztlucené tuhy s hlinou. R. 1804 zavedl [Hardtmuth]
výrobu nových tužek, jimiž cizí byly vytlaceny úplne. Již r. 1829 pácila se výroba na 200.000 tuctu
a vyvážely se do Nemecka, Hollandska, Ruska, Italie, ano i do Anglie. Pozdeji byla továrna rozšírena o
výrobu cervených tužek a cerné krídy. Z dalších vynálezu jest uvésti zvláštní druh zboží kamenného,
jež z hrubších látek jsouc složeno, melo hnedou, olova prostou glasuru. Užíváno bylo k retortám,
nálevkám, hmoždírum a j. lékárnickým potrebám. Roku 1810 vynalezl umelou pemzu a za rok obdržel
povolení na výrobu pružných, neznicitelných psacích tabulek. Dále získaly si jméno jeho umelá žlut
neapolská a tuše. Synové jeho Ludwig a Karl preložili továrnu r. XXXX do Ces. Budejovic, kde s pocátku
300 delníku rocne vyrábelo 1 mill. tuctu tužek. Za nynejšího majitele Františka šl. z [Hardtmuth]-u
rozesílá se rocne pres 300.000 grosu tužek do všech koncin sveta. Delníku jest pres 1100.
Rada dumyslných stroju jest rovnež nálezem nynejšího majitele. Nejnovejší marka firmy jest Koh-i-noor
o 15 gradacích. Proslulá jest i výroba kamen.(originální text je z tricátých let,proto ty dnes už prapodivné obraty).
A duležité je zjistit si rok,kdy Hardmuthovi synové prestehovali továrnu do C.Budejovic.Soucet všech císlic je císlo G.
Za posledním z budejovických velkých mužu se musíme vrátit hloubeji do dejin,a sice do 13.století.Je jím šlechtic Céc z Budivojovic.Céc z Budivojovic (nekdy se uvádí bez prídomku jako Céc a nebo jako Céc z Budejovic -
žil ve 13. století) - jihoceský šlechtic, nejvyšší cíšník Království ceského mezi
roky 1253 a 1256, a následne jeho nejvyšší sudí (dvorský i zemský) v letech 1256 - 1264.
Pripomíná se v roce 1251 jako vlastník obce Budivojovice, u vltavského brodu, která se stala
pod názvem Staré mesto soucástí královského mesta Ceské Budejovice, založeného roku 1265 králem
ceským Premyslem Otakarem II. Obec Budivojovice ležela v místech, kde dnes stojí Kostel
sv. Jana Krtitele a sv. Prokopa. Kolem roku 1260 mu král Premysl Otakar II. zastavil hrad
Hlubokou aby získal pozemek pro založení mesta Ceské Budejovice, krátce poté mu ovšem hrad
opet odnal. Roku 1263 prodává Vyšebrodskému klášteru ves Záhorcice (ležící pravdepodobne v
katastru dnešní obce Boršov nad Vltavou), a o dva roky pozdeji, roku 1265 získává jako odškodnení
za pozemek k výstavbe Ceských Budejovic velešínské panství. Céc Velešín zanedlouho prodal Benešovi
Pyšnému. Kolem 1270 prikázal vystavet kostel Všech svatých, jehož stavbu osobne rídil dekan pražské
kapituly Vít. Za manželku mel dceru mocného hornorakouského rodu Kuenringu Giselu.
Za posledními dvema císly které budete potrebovat ke získání finálních souradnic se budete muset vydat prímo na místo,kde stávaly Budivojovice.Na uvedených souradnicích stojí kostel sv.Jana Krtitele a sv.Prokopa.Na bráne je cedulka s hodinou mše v pátek a v nedeli.Vás bude zajímat hodina mše v nedeli.Hodina mše je císlo H,minuty kdy zacíná mše po této hodine je císlo I.
Nyní už máte všechny potrebné indicie,s výjimkou posledních dvou lze všechno najít na internetu.
Zbývá už jen udelat nekolik výpoctu
Z=B-D-C
Y=(H*I)/2
X=G+H
W=E-F
výsledné souradnice jsou
N48°Z.Y
E014°X.WEC
preji pekný odlov
jak jsem ted zjistil,tak podle nekterých zdroju se továrna Koh-i noor hardmuth zacala v hledaném roce stavet,podle mého zdroje sem v tomto roce byla prestehována...jako nápovedu vám uvedu,že hledaný rok je jen rok pred jistými významnými událostmi,a navíc v tomto roce zemrel Josef Jungmann
Additional Hints
(Decrypt)
wfrz m gbub an irgiv