Druha trolejbusova Mystery Cache

Kdo chtel pokracování? Ááááno, tady je ;) Výchozí souradnice jsou zamereny do areálu další brnenské trolejbusové vozovny, v Husovicích.

Vozovna Husovice je trolejbusovou vozovnou v Brne v cásti Husovice. Dríve byla tramvajová, na prelomu roku 1972 a 1973 se z ní stala trolejbusová. V soucasnosti (leden 2008) se ve vozovne Husovice nachází 38 trolebusu, které jsou urceny pro osobní dopravu.
Jedná se o vozy typu Škoda 14Tr (a modifikace), kloubové Škoda 15Tr (a modifikace) a nove také kloubové nízkopodlažní Škoda 25Tr Irisbus. Vozovna je vybavená mycí linkou, halou lehké a težké údržby a pracovištem denního ošetrení.

Kes se nenachazi v blizkosti. Je dostupna trolejbusem (25, 26), v blízkosti zastávky a je u ni docela provoz ;) Nejen trolejbusu, ale i mudlu. Ale je umistena tak, ze "je jasne kde je" a neni problem ji odlovit nenapadne. Tak hurá do pocítání.

30. a 40. léta
O zavedení trolejbusové dopravy ve meste se uvažovalo již na konci 30. let 20. století. Nakonec ale vzhledem k vypuknutí druhé svetové války nebyl tento projekt vubec realizován. Cerná Pole byla za války s centrem spojena tramvajovou tratí vedoucí nove proraženou ulicí (dnešní ulice Milady Horákové). Po válce byly úvahy o trolejbusech v Brne oživeny. Bylo navrženo šest tratí, ale projekty techto úseku byly o dva roky odloženy. Až v roce 1948 byly schváleny tri trate (Komárov – Turany, Hlavní nádraží – Slatina, námestí Rudé armády (dnes konecná Ceská) – Královo Pole). Ihned poté bylo skutecne zapocato s výstavbou všech úseku. Poprvé se cestující trolejbusem mohli svézt 30. cervence 1949 na trati od hlavního nádraží do Slatiny na Premyslovo námestí. Ješte na podzim téhož roku, 6. listopadu, byla otevrena i druhá linka z tehdejšího námestí Rudé armády do Králova Pole (po ulicích Jana Babáka, Dobrovského a Vodova). 31. prosince 1949 byla zprovoznena i tretí trat vedoucí z Komárova do Turan (smycka pred kostelem). Pro trolejbusy byla vyhrazena cást tramvajové vozovny v Husovicích, která se nacházela velmi daleko od všech trí linek. Proto bylo nutné postavit velké množství manipulacních tratí.
50. a 60. léta
V roce 1954 byl postaven mezimestský úsek ze Slatiny do Šlapanic, na jehož stavbe se podíleli i místní obyvatelé. O ctyri roky pozdeji byla dokoncena nová tramvajová vozovna v Medlánkách (tehdy oznacovaná jako vozovna Královo Pole), ve které bylo také pocítáno s trolejbusy. Pro ne byla vyhrazena jedna hala. Dusledkem toho ale také vzrostla délka manipulacních tratí (napojením vozovny na královopolskou trat). Roku 1959 byla prodloužena i turanská linka od kostela až na konec zástavby. V roce 1961 probehla prestavba trati do Králova Pole. V souvislosti s výstavbou zdejší tramvajové trati byla ta trolejbusová preložena; trolejbusy od té doby jezdí Botanickou, Chodskou, Charvátskou a Srbskou ulicí. Ve druhé polovine 60. let, v období všeobecného útlumu trolejbusových systému, byla v Brne uzavrena jedna ze trí tehdejších tratí. Doprava na turanské lince byla omezována již v roce 1967, trolejbusový provoz zde byl zrušen o rok pozdeji (trolejové vedení bylo paradoxne sneseno až v roce 1972, v dobe opetovného rozvoje trolejbusové dopravy). Duvodem se stalo její nevhodné ukoncení v Komárove a nutnost prestupu na linky tramvajové dopravy.
70. léta
První sídlište, které bylo obslouženo trolejbusy, bylo menší sídlište Žabovresky. Puvodne sem mela vést tramvajová trat, ale kvuli nedostatku financí dostaly prednost trolejbusy. Nove vystavený úsek odbocoval z trate královopolské na križovatce dnešních ulic Kounicova – Zahradníkova – Nerudova. Nová trat pokracovala dále po Kounicove a ulicemi Tábor a dnešní Zborovskou se dostala do Žabovresk. Protože ale ješte nebyla dostavena komunikace vedoucí prostredkem sídlište, vedla trat po jeho okraji (na hranici mezi starou a novou zástavbou) po ulici Lucní až k ulici Topolky, kde byla umístena smycka. Provoz zde byl slavnostne zahájen v srpnu 1971. Ješte v témže roce byla zahájena doprava na další trati do Žabovresk. Ta odbocovala z o pul roku starší trate a pokracovala z Kounicovy ulice dále dnešními ulicemi Jana Babáka, Purkynovou, Skácelovou a Královopolskou na ulici Vychodilovu v západní cásti sídlište. Na konci této ulice byla vystavena smycka. O rok pozdeji (1972) byly všechny tramvaje z husovické vozovny (tehdy zde již byly pouze historické vozy) presunuty do Medlánek, celá vozovna od té doby tedy slouží již pouze trolejbusum. Na zacátku roku 1974 byl zprovoznen úsek po Rípské ulici ve Slatine podél nových skladu a podniku. Do Kohoutovic jezdí trolejbusy od konce roku 1975. Nová trat byla postavena v trase Mendlovo námestí – Hlinky – Antonína Procházky – Libušina trída. Trolejbusy se otácely prímo na silnici poblíž u ulice Voríškovy. Prodloužení se Kohoutovice dockaly v roce 1979, kdy byla zprovoznena trat až na dnešní smycku Jírovcova. Zajímavostí je, že tento úsek byl vystaven již v roce 1978, domy okolo prodlouženého úseku ale ješte nebyly dokonceny, proto zustala trat více jak rok bez využití. Na pocátku roku 1976 byla zprovoznena další trolejbusová trat, tentokrát do menšího sídlište Komín. V roce 1979 byl zahájen provoz na trati z Pisárek do Nového Lískovce, trolejbusy se otácely na autobusové smycce umístené poblíž dnešní zastávky Raisova. Trat byla prodloužena již o pul roku pozdeji (1980). Nový úsek vedl z Nového Lískovce po dnešní ulici Kamenice k zadní cásti bohunické nemocnice (konecná Bohunice, Chirana).
80. léta
1. kvetna 1981 byla prodloužena trat z Mendlova námestí po ulicích Úvoz a dnešní Údolní na Komenského námestí. O nekolik mesícu pozdeji byl zprovoznen další nový úsek. Trat vycházela z ulice Úvoz a po ulicích Tvrdého a Barvicove se trolejbusy dostaly do Masarykovy ctvrti, kde byla umístena smycka. Na konci téhož roku se trolejbusy objevily i v Bystrci. Nový úsek vycházel z komínské trati, smycka se nacházela na Cerného ulici poblíž dnešní zastávky Filipova. Také v roce 1982 pribývaly nové trate. Nejprve byl v zárí zprovoznen krátký úsek v Novém Lískovci do sídlište k ulici Koniklecové, který byl vystaven již o dva roky dríve. V roce 1983 byly vystavena nová trat na okraj sídlište ve Starém Lískovci do smycky Labská (tehdy Kalininova). V roce 1984 byla zprovoznena odstavná plocha pro trolejbusy ve Slatine nacházející se vedle autobusové vozovny. Dalších nových trolejbusových tratí se Brno dockalo v roce 1987. Na pocátku roku zacaly trolejbusy jezdit od Janáckova divadla ve stredu mesta kolem Lužánek do dnešní Štefánikovy ctvrti. Tato trat byla torzem zamýšlené trate do sídlište Lesná. Linka, která na ní jezdila, byla pouze minimálne využívaná (z nekolika duvodu), a proto byla celá trat již o ctyri roky pozdeji zrušena. Dalším novým úsekem v roce 1987 se stala trat ze Židenic (ze Staré osady) do práve staveného sídlište Vinohrady na Pálavské námestí. Na konci roku pak byla zprovoznena spojka tratí v Žabovreskách. V roce 1988 byla prodloužena trat na Vinohradech: z Pálavského námestí ve stredu sídlište vedl nový úsek do smycky Novolíšenská. Tato smycka mela být pouze provizorní, pocítalo se s tratí až do zastávky Jírova v Líšni. Toto provizorium ale trvá již témer 20 let a smycka kapacitne nepostacuje.
90. léta a pocátek 21. století
První zmenou (pokud nepocítáme manipulacní trate) se stalo v roce 1991 zrušení témer nevyužívané trate od Janáckova divadla do Štefánikovy ctvrti. V roce 1992 se jedinou zmenou v síti brnenských trolejbusu stalo prodloužení o približne 500 m z Nového Lískovce do sídlište Kamenný Vrch. Roku 1993 také došlo k jediné zmene: koncový úsek trate ve Starém Lískovci do smycky Labská (na okraji sídlište) byl preložen do stredu sídlište na konecnou Osová, kde je možnost prestupu na tramvaj. Následující rok byla zprozovnena polookružní trat Stará osada – Tomkovo námestí – Provazníkova – Úvoz, kde byla napojena na úsek z Komenského námestí. Nová trat z velké cásti vedla po již dríve postavených manipulacních úsecích. Ve stejný den (1. ríjna 1994) byl zrušen málo využívaný koncový úsek za bohunickou nemocnicí v úseku Netroufalky – Chirana, trolejové vedení bylo sneseno až v roce 2007. Další zmena v trolejbusové síti se odehrála o dva roky pozdeji, v roce 1997. Tehdy byla slavnostne uvedena do provozu nová, moderní a dlouho ocekávaná vozovna v Komíne. Základní kámen této budovy položen v roce 1994. Trat od nové vozovny pres Jundrov po Veslarské ulici do Pisárek byla zprovoznena na konci roku 1999. V lednu 2001 byla vzhledem v oprave ulice Antonína Procházky zprovoznena trat spojující smycky Kohoutovice, Jírovcova a Kamenný Vrch. Také byla pro umožnení otácení vozu zatrolejována krátká odbocka v Kohoutovicích do smycky u hájenky. Po devíti mesících se trolejbusy vrátily do svých puvodních tras, ale nove postavená trat zrušena nebyla. Zatím poslední (k zárí 2007) zmenou v síti brnenských trolejbusu je výstavba terminálu a nové manipulacní smycky v zastávce Nemocnice Bohunice.
budoucnost?
I v budoucnu se v brnenské MHD pocítá s trolejbusy jako s vhodným doplnkem páterní tramvajové síte. Již témer 20 let se chystá výstavba prodloužení trate z nevyhovující provizorní konecné Novolíšenská do smycky Líšen, Jírova. Vše ale závisí na financích. Velké rozšírení by mohlo brnenské trolejbusy potkat v prípade presunu hlavního brnenského železnicního nádraží. Studie pocítá s trolejbusovými trate k novému nádraží ze smeru od bohunické nemocnice, z Mendlova námestí a z Krenové ulice.