V okolí Trince bylo dostatek zdroju pro výrobu železa (zdroje rudy, vápence, stavebního kamene, hlíny na cihly, husté lesy a dravá reka Olza) bylo v roce 1836 rozhodnuto o výstavbe první drevouhelné pece. Ta byla zafoukana 1.Dubna 1839, soucasne bylo uvedeno do provozu i prvních 16 milíru pro pálení dreveneho uhlí, jejichž pocet pozdeji sptoupnul na 25. Vzhledem k tomu, že železo z místních rud melo malý obsah manganu a hodilo se výborne k odléváni byla v roce 1842 uvedena do provozu slévarna. Drevouhelná pec byla v provozu až do roku 1902 a v roce 1904 byla zbourana.
V létech 1872 - 74 byly postavene vysoké pece I a II, které už byl na koks. Další zvýšování výroby znamenalo v roce 1898 rozhodnutí o výstavbe vysoké pece c. III, která byla uvedena do provozu v roce 1900. V dalším období probíhaly hlavne modernizace výroby, v roce 1910 byly jejich výtahy elektrifikovány, byly vybudované kychtovací plošinou. Slibný rozvoj prerušila svetová válka, behem niž se investovalo do provozu vyrábejících pro válecne úcely. Poválecné tahanice taky moc rozvoji železáren neprospelo, až teprve rozhodnutí Nejvyšší spojenecké rady ve Spa o rozdelení Tešínského Slezska byla vyrešena státní príslušnost, a dvere pro další rozvoj byly otevrene. Vedení pristoupilo k dalším investicím a modernizacím, díky cemuž se železárny staly nejmodernejším závodem ve strední evrope. V roce 1924 dyla postavena vysoká pec c. IV.
Po napadení polska v roce 1939 byl Trinec pripojen k tretí ríši a železárny se staly soucásti válecné ekonomiky nemecka a investice byly omezeny pouze na udržení válecné výroby, ale i presto byla v roce 1943 zahájena výstavba vysoké pece c. V, jenže její stavba byla o rok pozdeji z úsporných duvodu zastavena.
Po válce byly železárny v ubohém stavu jen z velkými težkostmi se obnovovala výroba. Uvažovalo se o likvidaci VP c. II pro její žalostný technický stav. Nakonec bylo rozhodnuto o dostavbe VP c V, k níž neexistovala žádna dokumentace a o výstavbe VP c. VI.
V šedesátých létech bylo pri rekonstrukcích rozhodnuto o zvýšení objemu u VP IV a VI, aby se mohly odstavit pece I - III, po jejichž likvidaci výroba neklesla. Okolo roku 1989 byla VP V prevedena do studené zálohy a pozdeji zcela zbourana. Pri vetšine modernizací pecí se používaly nové prukopnické technologie, napríklad VP VI, která byla nedávno generálkova se stala prototypem pece pro 21. století. Dnesta v trinci stojí už pouze pece c. IV a VI.
Generálka pece c IV
Foto www.trz.cz - Odpich
Foto - www.trz.cz - Odpich
Foto www.hcwerk.cz - Školení nového vysokopecare.
Pozor zmena, dopravce premaloval všechny zastávky na žluto!
Na uvedených souradnicích najdete parkovište, když se otocíte celem k vysokým pecím butete mít pred sebou autobusové zastávky, opište císla z tech úplne na pravo (smer Trinec) - nižší císlo A, vyšší císlo B.
Cache najdete na souradnicích:
N 49°40.XY0
E 018°39.0XY
X = B +A + A
Y = B - A - A