INDIANA JONES, tajemstvi veku
Multi je dlouha asi 1.5 km. Teren je misty obtizny, doporucujeme chodit vyslapanymi stezkami. Cestou hledejte indicie. Ty jsou ukryty v ne zcela beznych skrysich. V kazde skrysi se nachazeji souradnice k te dalsi (ci posun na souradnice) a to ve znamem tvaru, nejsou sifrovane. Snazte se je pak zase dobre zamaskovat.
Prosime, neodnasejte ze skrysi zadne predmety, ani je nevymenujte!
Nezverejnujte prosim v logu fotografie, ktere by cokoli prozrazovaly .
Upozorneni: Listing je dobre mit vytisteny s sebou!
Bylo chladne podzimni odpoledne. Indy stal u okna, byl zarazeny a smutny. Tolik roku uz uplynulo od jeho posledni vypravy. Chybelo mu dobrodruzstvi, dalky, exoticke kraje a take to napeti pri hledani pokladu. Venku zacalo prset a docela se setmelo.Kapky bubnovaly do parapetu, ale Indy se zatim nepohnul. Hlavou mu behalo tolik myslenek. Kde je vlastne Marcus? Uz tu mel byt pred hodinou. Ze by zase zabloudil ve vlastnim muzeu? Dvere klaply. Indy odstoupil od okna a zadival se na stul. Bylo tam neco, ceho si predtim nevsiml. Lezel tam dopis. Vzal ho do ruky, byl docela tezky. Do mistnosti vstoupil Marcus. “Promin, zdrzel jsem se v muzeu.Co to mas?“. “Nevim. Ted jsem to nasel na stole.“ Rozlepil obalku a vytahl dost nevabny papir. Preletl ho pohledem a najednou se zaradoval. “To je od Jedelha.“ “Coze?“ vykrikl udivem Marcus. “Toho jsem nevidel roky“ “Ja o nem uz taky dlouho neslysel“, odpovedel Indy. “Co pise?.“ “No tak Marcusi nebud tak zvedavy !“ Podival se znovu na dopis a zacal cist:
Drahy priteli,
Nebudes tomu verit, ale jsem zase o krok dal ve svem patrani. Objevily se jiste stopy, ktere me dovedly uz jen krucek k tomu, abych to nasel. Jenze potrebuji tvou pomoc, sam to nezvladnu. Jsou tu jiste okolnosti, ktere asi sam nevyresim. Proto te zadam, aby si za mnou prijel. Prikladam ti mapku s vyznacenym mistem, kde se ma hledat. Sejdeme se za tyden na tomto miste N50°12.802 E014°48.218. Proboha uz musim koncit, myslim, ze me nekdo sleduje. Na brzkou shledanou Jedelh
Indy se nevericne podival na Marcuse a pokrcil rameny. Vyndal z obalky druhy papir s mapkou. Pozorne si ho prohledl a zacal se smat. Marcus se na nej dival zamracene.“Cemu se smejes? To je ta mapka k smichu?“ “Ano to je. Predstav si, ze je na ni poklad oznacen krizkem.“ “No a co?“ divil se Marcus. “ Proboha Marcusi, poklad preci nikdy neoznacujeme pismenem X“. Jeste jednou zakroutil hlavou nad mapou a hodil ji do kose. “ Co to delas? Ty tam nepojedes?““To vis ze pojedu, ale ta mapa je nesmysl. Jestli jsou Jedelhova slova pravdiva, byl by to objev stoleti. Vzdyt po tomto pokladu touzi cele lidstvo uz veky.“ Nevahal ani vterinu a sel balit. “ Kde mam proboha svuj klobouk?“ Marcus stal zatim nehnute. Jeste se z toho nevzpamatoval. Porad si mumlal :“To nemuze byt pravda. Preci nemohl najit stopu. Kdyby to objevil, znamenalo by to ....“Marcus sebou trhl“ Indy pockej jedu s tebou“.“Ne Marcusi, tentokrat ne.Potrebuji, abys mne zastoupil na univerzite. Mam nasmlouvane prednaskya nemuzu je zrusit.Co kdyz to nenejdem? Byl bych kazdemu pro smich, musel bych rict kam jedu, a to se mi nezda jako dobry napad“. Marcus byl zdrcen, ale vedel, ze Indy sva rozhodnuti nemeni.
Cesta probehla celkem dobre. Nekolikrat zapochyboval, jestli udelal dobre, ze vyrazil sam. Premyslel, kdo by mohl Jedelha sledovat. Bylo to opravdu vazne nebo byl Jedelh jen paranoidni. Kazdopadne se to uz brzy dozvi. K mistu setkani zbyvalo uz jen par metru.
„To snad ne, co to je, proc se to stalo?“ Indy padl na kolena a hlavu si dal do dlani. Kdo to udelal a proc? Ze by to byla pravda a Jedelh se dostal opravdu tak blizko?
Kdyz se uklidnil, zadival se pozorne na misto, kde se mel s pritelem setkat a najednou mu to doslo! “To je indicie!“ vykrikl. “Alespon vim, kam mam jit“.Ztezka se zvedl, narazil si klobouk vic do cela a vyrazil. Hlavou se mu honily vzpominky na Jedelha, tolik toho spolu prozili, hlavne na studiich. Byl to takovy duverivy dobrak. Indy mu tolikrat rikal: “Nikdy nikomu never“. Pak si ale vzpomel, ze na svych vypravach vzdycky nekomu nalitl. Hlavne zenskym. Ale to je fuk, on se vzdycky z te slamastiky dostal. Nejvic si vzpominal na tu zpevacku Wily byli spolu v Indii v Pankotskem palaci zkazy. Tam byla ta hrozna hostina s opicima mozeckama, zivymi hady a polevkou s ocima - fuj ta ale vyvadela!!.
Byl na miste. Zde mel neco hledat, ale co? Porad se nemohl zbavit te myslenky na hostinu. Co to tam jeste podavali? Nemohl si na to vypomenout. Vedel jen, ze se mu z toho taky zvedal zaludek. “A uz vim“........
„Ze by dalsi klic k pokladu? Ano jiste musim pokracovat dal.“ Za nim se ozvalo prasknuti vetve. Nekdo tam byl. Nekdo ho sleduje. Rychle si zapsal indicie a rozbehl se pryc. Stale se otacel a najednou ho uvidel. Stin nejakeho muze se propletal mezi stromy a stale bliz k nemu. Nebylo pochyb. Nekdo ho sleduje. Indy utikal, klickoval mezi parezy a srdce mu rychle tlouklo. Musi neco vymyslet! Sahl k opasku a vzal do ruky svuj bic. Rychle s nim svihl a on se omotal kolem vetve stromu. Indy se vyhoupl nahoru. Byl ticho jako myska. Pronasledovatel se blizil , najednou se zastavil a rozhlizel se kolem . Nemohl pochopit kam se mohl ten clovek tak rychle ztratit. Indy nevahal, seskocil dolu primo na vetrelce a srazil ho k zemi. “ Kdo jsi, a proc me sledujes?“ “Jmenuji se Kelim doktore Jonesi a tajemstvi toho co hledas se uchovavalo vice nez tisic let. Po celou tu dobu bylo bratrstvo krizackeho mece schopno ucinit jakykoliv skutek, aby se tajemstvi uchovalo. Ptejte se sam sebe, pane Jonesi, proc hledate tento poklad . Pro jeho slavu, nebo pro vasi??“
Indy se zamyslel, ale vhodnou odpoved se mu nalezt nepodarilo, proto radeji mlcel. Privazal Kelima pevne ke stromu. Zadival se znovu na svou druhou indicii a zajasal. “Aspon trochu stesti“ vydechl si. Rozhledl se a zachvili nasel to, co hledal. Bohuzel tam byl zase jen postup jak najit dalsi klic. Byl unaveny a sam. Moc mu chybela spolecnost, ale uvedomoval si, jak je tato vyprava nebezpecna, proto bylo rozumne Marcuse nebrat s sebou.
Dorazil na misto, kam ho dovedl treti klic. Na miste vidi stat jen ceduli. Indy sahl do kapsy a vytahl nejaky papir . „ Ze by to byla sifra? Jeste ze tu mam tu kodovaci tabulku,“chvili jen tak zira a krouti hlavou. „Hm neni to tak jednoduche. Tuhle sifru jsem uz dlouho nepouzil“. Po nejake dobe: „Aha, mam nekoho najit, ale koho? Jo, toho koho mam najit mi ma vyjit v te sifre. Musim se poprat s tou S p e c i a l i t o u:
6,1; 2,5; 0,6; 6,1; 1,2; 0,4; 10,6; 1,7; 5,1; 7,4; 1,4; 2,5; 0,6; 0,7; 15,1; 1,6; 10,4
Tak fajn. Jenze kde ho mam hledat? Nekde tu musi byt jeste schranka!! A v ni jeste jedna indicie. Aaa tady to je .“ Indy pokracoval dal. Byl prekvapen koho ze to ma potkat? Docela se tesil, ze si s nekym popovida. Jenze cesta nebyla tak prijemna jak dosud. Stromy zhoustly a jen tezko se kolem nich dalo protahnout. „ Mam to obejit? Je hele cesticka“ rikal si pro sebe. Vydal se po ni, ale stejne se to moc nezlepsilo.
Znovu byl u cile. Indy prekvapenim zalapal po dechu. Zamrkal, zatrasl hlavou a potom se stipl do ruky, jestli se mu to nezda.
S osobou si velmi rozumel, prozradila mu, ze dalsi indicii najde v korenovem systemu stareho stromu. Jen tezko se s ni loucil. Jeste mu na rozloucenou poradila, kudy se ma dat (N 50° 12.628 E 014° 48.465), protoze nedaleko stoji jedno obydli, ktere je lepsi obejit. Rvalo mu to srdce, ale touha po pokladu byla vetsi. Setrel pot z cela, prohrabl si rukou vlasy a klobouk si nasadil pevneji. Vyrazil tedy na dalsi stage.
„To se rekne korenovy system, ale co tu mam hledat? Je to tu sama potvora a paraziti. Jeste ze tu nejsou hadi ty k smrti nenavidim. Ha tady to je.“ Indy mel opravdu radost „ Ty jsi mi dala zabrat.“ Indy znovu vytahl svuj zapisnik a zapsal si dalsi klic.
Indy pokracoval dal. Tusil, ze se uz blizi k onomu mistu. Sel tise a opatrne naslapoval. Vedel, ze dalsi napoveda muze byt kdekoliv. Cestou mu pod nohama krupali velci svabi. "Je jich tu podezrele mnoho... To je ono!" Indy se rozhledl. "Mam ho! Jeste ze nebyl na zemi, to by byl muj konec." Indy si zhluboka oddechl. Uz mu zase srdce prudce tlouklo, ale ne strachem. Tentokrat to bylo vzrusenim. Byl u cile. Stacilo dojit jen kousek a bude to mit. Bude prvni !! Ta myslenka ho hnala kupredu. Uz skoro bezel, uz uz tam bude a dozvi se, zda jeho vyprava byla uspesna.
„Coze ??? No to snad neni pravda ! Delate si ze me srandu? Vzdyt uz jsem jednou rikal, ze poklad se...........“
Pokud se vam zadarilo jako Indymu, blahoprejeme. Doporucujeme precist navod k pouziti toho, co jste nasli.
Prosime, nic z cache neodnasejte a ani nevkladejte! Muze to byt pro GC a TB nebezpecne.
Na finale z krabice vyndejte jen co musite. Nerozebirejte krabici. Nic jineho v ni neni. Vse ostatni je jen dekorace. Neodlupujte samolepky, nic nerozsroubovavejte. Pouzivejte silu batolete. Zadne nasili.
Dekujeme Vam
