Trebon Multi-cache

Na úvodních souradnicích mužete zaparkovat.

Pocátky mesta sahají asi do poloviny 12. století, kdy na jedné ze stezek procházejících širokým pohranicním hvozdem vznikla malá osada ci snad jen dvorec. Celé rozsáhlé území dostal od krále výsluhou první známý clen pozdeji rozvetveného rodu Vítkovcu, podnikavý Vítek z Prcic. V polovine 13. století koupili toto území bratri Pelhrim a Ojír z landštejnské vetve Vítkovcu. Kolem roku 1300 lze již v Treboni predpokládat mestské opevnení, zesílené zvencí vodním príkopem. Trebon se stala strediskem rozširujícího se panství. K roku 1341 se oznacuje jako mesto a do roku 1366 se objevuje i její ceský název vedle dosud užívaného Witigenowe a Wittingau. V roce 1366 se vlastníky Trebone a prilehlého panství stali bratri z Rožmberka, za nichž mesto nabylo na významu a bohatství. Již následujícího roku založili Rožmberkové v Treboni klášter , roku 1376 udelili mestu tzv. právo mest královských a roku 1378 mu od krále Karla IV. vymohli výsadu na dovoz soli. Koncem 14. století se už mesto opevnovalo zdenými hradbami a príkopem. Toto opevnení spolu se zesíleným hrádkem a s okolním bažinatým terénem vytvárelo z Trebone témer nedobytnou pevnost. Tak tomu bylo i v husitských válkách, kdy mesto odolalo nekolikerým útokum.

Nejvetšího rozmachu dosáhla Trebon v 16. a na pocátku 17. století , zejména za vlády posledních dvou Rožmberku, bratrí Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Nová éra budování a rozkvetu nastala postavením Jakuba Krcína z Jelcan do cela všeho rožmberského podnikání. Krcínovy hospodárské reformy zasáhly i mesto Trebon a jeho nejbližší okolí. Toto štastné období Trebone skoncilo vpády pasovských vojsk, vymrením Rožmberku a nekolika zhoubnými požáry. Další nesmírné utrpení prenesla Treboni a jejímu okolí tricetiletá válka. Roku 1660 se stali novými vlastníky trebonského panství Schwarzenbergové, v jejichž držení pak zustalo až do dvacátého století. Trebon se jen pomalu zotavovala z válecných ran a zaostávala i hospodársky. K oživení jinak poklidného života mesta došlo v polovine 19. století, kdy se Trebon stala okresním mestem. Významné zmeny v živote mesta nastaly po první svetové válce, kdy byl v rámci první pozemkové reformy všechen schwarzenberský hospodárský majetek preveden na stát. Druhá svetová válka si i v Treboni vyžádala své obeti. Po válce proniká do mesta první vetší prumysl (odevní závod a zemedelská velkovýroba). Roku 1960 byl zrušen trebonský politický okres a mesto obdrželo lázenský statut.

Východní stranu námestí uzavírá Hradecká brána, jejíž jádro pochází z let 1525 - 1527, kdy se brána stala soucástí zdokonaleného mestského opevnení.

Na souradnicích
N49° 00.263'
E14° 46.346'
zjistíte na bronzové desce pocet všech petilistých ruží a dostanete liché císlo A

Podmácený terén na východe mesta za Zlatou stokou dlouho nelákal k výstavbe. Byly zde vetšinou zahrady, chodilo se sem na letní procházky, za koupáním a chlazeným pivem. Zahradní domek blízko Hradecké brány, v nemž bydlel Josef Kajetán Tyl v dobe svého druhého pobytu krátce pred svou smrtí r. 1856, patril k jedné ze zahrad rozložených po kraji trebonských Mokrých luk. Tyl prijel do Trebone poprvé v lednu roku 1852 se sedmnácticlenným souborem. Tehdy ješte celý soubor bydlel za mírný nájem v jedné z místností domu c. 11 v Husove ulici. Život divadelní spolecnosti byl velmi tvrdý. Za svuj dvoumesícní pobyt zde herci odehráli 43 her. Pres velké nasazení hercu byla obživa špatná a Tyl prišel behem krátkého vedení divadelní spolecnosti o všechny úspory. Když se do Trebone vrátil podruhé, témer presne po ctyrech letech, byl již težce nemocný a zadlužený. Ubytování zajistil zdarma v domku na své zahrade Vojtech Zítek, kancelista okresního soudu, nadšený ochotník. Ve dvou místnustkách nad sebou, z nichž jen jedna se dala vytápet, žila Tylova kocovná spolecnost od ledna do brezna 1856. Na konci brezna vyrazili herci na další štaci do Ceských Budejovic. Pešky. Tam se Tylovi opet pritížilo a zemrel v Plzni 11. cervence. Bylo mu pouhých 48 let.

U príležitosti 80. výrocí Tylova úmrtí r. 1936 bylo v domecku zrízeno muzeum, ale následné uzavrení muzea za okupace, znamenalo také jeho konec. Snahy o znovuotevrení po válce vyšly naprázdno.

V 60. letech 19. století byly v prostoru vedle Tylova domku, za podpory vrchního správce panství Horáka, zrízeny na Zlaté stoce lázne. Mely prevlékací drevené kabinky a zvláštní ženské a mužské oddelení. Lázne existovaly necelých 20 let, ale poté je nahradila Bezpalcova plovárna na Opatovickém rybníce. O malý kousek dál, v míste dnešních lázní Berta, si ucitel Hucek zakoupil zahradu, zrídil na ní letní restauraci a pres léto ji pronajímal Obcanské Besede. Když se pozdeji na tomto míste rozhodl stavet lázenský dum, hospoda samozrejme ustoupila lázenským potrebám. Naštestí však vedle nového lázenského domu zustával hostinec p. Melichara. Lázne postupne zabraly okolní prostor a po definitivním rozhodnutí, že Tylova ulice nebude využívána jako dopravní obchvat mesta, ale cesta pro peší, stala se z ní velmi klidná príjemná ulicka.

Na souradnicích
N49° 00.316'
E14° 46.322'
zjistíte presný datum pobytu ve tvaru BB.B-BC.D 1852

V Komenského sadech v Treboni, v míste zvaném Parkány byla vysazena v r. 2004 lípa srdcitá (Tilia cordata), která byla namnožena z památné lípy u Opatovického mlýna.

Na souradnicích
N49° 00.337'
E14° 46.128'
zjistíte na desce popisující tuto lípu pocet písmen L a dostanete císlo E

Vstup do mesta streží mohutné brány. Na západním okraji se prochází Budejovickou branou, vystavenou v letech 1605 - 1611 podle návrhu Dominika Comety a Jana Lukana náhradou za zazdenou Brilickou bránu vedle zámku. V roce 18MF byla prestavena a nedlouho poté byl odbourán sloupový portik na vnejší strane brány.

Na souradnicích
N49° 00.267'
E14° 46.101'
zjistíte na desce rok prestavení brány ve tvaru 18MF

Kostel sv. Jiljí s vysokou veží dominuje souboru budov nekdejšího augustiniánského kláštera, založeného Rožmberky v roce 1367. Klášter poznamenal dejiny mesta a zaradil se k predním centrum vzdelanosti a umelecké tvorby na ceském jihu. Rožmberská nadace byla neobycejne velkorysá, jmení kanonie však rostlo i obratnou hospodárskou politikou a odkazy. Se stavbou nového konventu se zapocalo soucasne se stavbou kostela a v roce 1369 už zrejme pokrocily práce na budování ambitu. Na severní strane kostela byla zbudována i jednopatrová budova konventu ctvercového pudorysu, s krížovou chodbou uchovanou v témer neporušené podobe. Každé ze ctyr krídel ochozu má krome klenebních polí pet polí vlastních. Všechny ctyri steny obrácené do rajského dvora jsou prolomeny širokými hrotitými arkádami s úzkými parapety. Takto vzniklá okna jsou clenena tremi pruty a jejich záver je vyplnen bohatou kružbou trojího druhu. Na jižní strane nádvorí, rozkládajícího se pred konventem, postavil Petr z Rožmberka dum s kaplí v patre, která svým telem vybocovala do dvora. Byla zasvecena sv. Vincenci a je pripomínána již v roce 1380. Ostatní budovy na nádvorí kláštera jsou prevážne z období nového rozkvetu kláštera v 18. století. Kašna uprostred nádvorí pochází z konce 17. století. Zrušení kláštera v roce 1785 ukoncilo dobu jeho opetného vzestupu.

Na souradnicích
N49° 00.310'
E14° 46.151'
zjistíte nad oknem stavby sousedící s podloubím císlo (psáno arabsky) ve tvaru 1HMG
!v nocních hodinách je toto místo verejnosti neprístupné!

Vedle kašny stojí barokní Mariánský sloup, který je dílem ceskobudejovického kameníka Leopolda Hubera. Na náklady meštanu Jana a Alžbety Pilsových byla roku 1780 zhotovena socha Panny Marie na štíhlém jehlanu, jenž spocívá na masivním trojbokém podstavci se sochami sv. Josefa, sv. Vojtecha a sv. Alžbety. Nekteré prvky sousoší náleží ke klasicismu.

Na souradnicích
N49° 00.232'
E14° 46.248'
zjistíte pocet I žulových sloupku tvorící zábradlí

v soucasnosti se Mariansky sloup opravuje. Toto cislo vsak muzete vycist i ze sloupu uprostred kasny pod rozmberskou ruzi ze strany k Marianskemu sloupu ve formátu 17I1

Neodmyslitelnou soucástí Trebone je honosný renesancní zámek, rozkládající se na jihozápadní strane historického centra mesta. V techto místech stával nejdríve panský dvorec, zmenený na tvrz a pozdeji kamenný hrádek, zminovaný poprvé roku 1374. Nedlouho predtím koupili Trebon Rožmberkové, kterí mestu a jeho širokému okolí dopráli náležitý rozvoj. Opevnené mesto dvakrát obléhali husité, naštestí neúspešne. V 16. století bylo Trebonsko nejvýnosnejší cástí rožmberského dominia. Roku 1562 zachvátil mesto požár, který zasáhl i hrad. Vilém z Rožmberka proto poveril Vlachy Jana a Antonia Ericery nárocnými prestavbami starých budov na renesancní zámek. Tuto promenu dokoncil v dobe Petra Voka další významný architekt Dominik Cometa. Po smrti posledního Rožmberka (1611) zdedili zámek Švamberkové, kterí prišli o vetšinu majetku po osudové bitve na Bílé hore. Trebonské panství daroval císar Ferdinand II. Ssvé vlastní rodine, ale o snadno nabytý majetek nikdo nepecoval a záchranou pro zámek je až prechod do rukou starobylého nemeckého rodu Schwarzenbergu, kterí jej získali v roce 1660. Knížecí rod Schwarzenbergu vlastnil zámek až do roku 1940, kdy jej zabralo gestapo. Pocátkem dvacátých let, po první pozemkové reforme, Schwarzenbergové zámek opustili a poté sloužil po nekolik let jako hotelové zarízení. Po válce v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a v roce 1947 byl trebonský zámek zestátnen.

Na souradnicích
N49° 00.165'
E14° 46.181'
uprostred kašny je J lidských ocí

Jižní stranu Žižkova námestí uzavírá Svinenská brána s oblouckovými štíty a sgrafitovou výzdobou severního prucelí. Psaníckovými sgrafity je pokryta i valená klenba prujezdu.

Na souradnicích
N49° 00.156'
E14° 46.259'
pred vstupem do brány, po levé strane naleznete modré císlo popisné ve tvaru FK

Komunikace procházející branou ven z mesta ústí pri vnejším pásmu mestského opevnení do druhé brány - Novohradské, vybudované v 1. polovine 16. století. V jezd brány je ve tvaru gotického lomeného oblouku, prístup k ní je z obou stran omezen hradební zdí.

Na souradnicích
N49° 00.117'
E14° 46.266'
pri vstupu ze strany od Sveta nad branou zjistete pocet D zasklených oken (strešní nepocítej)

Nejznámejším ceským rybníkárem šestnáctého století byl Jakub Krcín z Jelcan a Sedlcan. Pocházel z Polep u Kolína, kde se 18. cervence 1535. Studoval, ale nedokoncil pražskou Karlovu universitu. V roce 1559 pusobil na hospodárství kláštera v Borovanech. O dva roky pozdeji vstoupil do služeb nejvetšího a nejmocnejšího šlechtice v zemi, Viléma z Rožmberka. Roku 1562 se Krcín stal purkrabím na krumlovském zámku, realizoval rekonstrukci pivovaru, budoval ovcíny a zacal stavet jezy. Roku 1564 zacal budovat nové rybníky na Netolicku. V petatriceti letech se stal rožmberským regentem (obdoba dnešního generálního reditele). Vilém mu za odmenu venoval panství Jelcany a Nový Leptác. Od té doby se podepisuje jako Krcín z Jelcan. V roce 1571 zahájil v blízkosti Trebone výstavbu rybníka Nevdek, dnes známého pod jménem Svet. Budování této nádrže nebylo bez problému, hráz si zacala sesedat a tak Krcín musel postavit druhou, mohutnejší hráz, která stojí dodnes

Na souradnicích
N49° 00.066'
E14° 46.300'
Na zadní strane pomníku zjistete v nápisu pocet znaku H a dostanete císlo L

Final
N48° 59.A*D*(B+H)*11+F'
E14° 46.E*M*G*I-J-L-C-1'

Jen málokterý pivovar ve strední Evrope se muže pochlubit takovou tradicí jako trebonský pivovar, který byl založen roku 1379. Historicky nejstarší zarízení na výrobu piva zde vlastnila již v roce 1367 augustiniánská reholní kanonie. V archivních záznamech se toho roku pripomíná pánev na hrade, na níž varila vrchnost pivo pro vlastní potrebu a pronajímala ji za poplatek i meštanum. Tehdejší zarízení pivovaru bylo velmi skromné a primitivní. V roce 1482 dává Vok z Rožmberka pivovar rozšírit a staví nové sklepy vedle zámku. Stoupající spotrebe piva však výroba nepostacuje a proto jsou v roce 1522 provedeny vetší prestavby zámeckého pivovaru. Další prestavba byla uskutecnena vlašskými staviteli r. 1560. Na sklonku 16. století se ocitá Trebonský pivovar mezi 19. rožmberskými pivovary s plánovanou výrobní kapacitou 100 várek rocne, tj. celkem asi 1896 hl.

Více info na www.pivovar-regent.cz

Pokracujte na souradnice
N49° 00.024'
E14° 46.449'
a po prekrocení lávky pres Zlatou stoku zahnete doleva a vratte se na vychozí souradnice. Budete mít možnost shlédnout pivovar Regent ze zadní cásti a stojí to za to.