Rehberg Oben Traditional Geocache

HISTORIE

Svobodni sedlaci
Meli volne pravo lovu i rybolovu a svuj dobytek smeli vyhanet do knizecich lesu. Neplatili dane a nemeli vojenskou povinnost. Za sva privilegia vsak meli dulezitou povinnost, a to ochranu zemske hranice pred neprateli.
Byl-li vsak nekdo obci na skodu, mohl ho rychtar zadrzet a poslat do Pisku k potrestani. Obvykle ho pak cekala vojna na 14 let.

Zivot drevaru
Vetsina muzu ze sumavskych osad se zivila praci v lesich. Znali jen tezkou praci a dreli tvrde cely tyden. Casto odchazeli do lesa v pondeli rano a vraceli se az behem soboty.
V lesich prebyvali v prostych boudach, ktere si sami staveli. S sebou si brali jen naradi a jidlo. Denne pracovali obvykle 10 hodin.
Tvrde pracovaly i zeny drevaru, ktere se staraly o domaci hospodarstvi a casto zvysovaly rodinny rozpocet sberem lesnich plodin.
Nedele byla pro vsechny dnem odpocinku. Zdejsi lide chodili do kostela, kde se alespon potkavali se znamymi z ostatnich osad.
Brouckovy raj
Tzv. "brouckovy raj" tu nastal v letech 1868-1870, kdy uderila kurovcova kalamita a bylo treba rychle vytezit miliony kubiku dreva. Obrovsky pohyb penez tehdy rozhybal jinak klidny sumavsky kraj. Mesta i obce si braly pujcky na stavby novych cest ke svozu dreva. Stovky pil a tisice drevaru pracovaly ve dne v noci. Mnozi sedlaci si vydelali za mesic to, co dosud za cely zivot. Hospody byvaly preplnene lidmi, v obchodech se objevovalo stale nove zbozi. Zacalo se svitit petrolejkami, z levneho dreva vyrustaly nove domy.Tato idyla trvala do r. 1877. Navrat k normalnimu zivotu pak byl casto bolestny. Pujcky a lichvarske uroky znicily mnoho lidi, dvory koncily v nucenem prodeji a vzrostlo vystehovalectvi.
 

Turistika v Srni

V drivejsich pruvodcich se psavalo:

"Doporucujeme ti, poutnice, hostinec pana Vebera nebo pana Hoffmanna u kostela; nebudes tam spatne ubytovan, necinis-li si prilis velkych naroku. Skromny musis ovsem byti, nebot jsi tu na hranici obydleneho sveta, hluboko ve stare Sumave."

V minulem stoleti se to vsak brzy zmenilo...
    Prvni rekreanti jezdili do Klostermannovy chaty, kterou pak mela cela leta jako rekreacku plzenska Skodovka. Ta chata je jedna z nejstarsich na Sumave, postavil ji Klub ceskych turistu v roce 1924. Koncem ctyricatych let, ji mel v pronajmu nejaky soukromnik. Turisti zacali jezdit i do Srni. Bydleli vsude mozne, hlavne v hotelu Vydra, ve stare Sumave, nebo v privatu.

"KLOSTERMANNOVA CHALUPA"
    V mnoha turistickych pruvodcich se objevuje jedna legenda - „Klostermannova" chalupa na Srni. Spisovatel Karel Klostermann tam ale nikdy nebydlel. Jezdival k tete Schulhauserove do Kamenneho domu na Hradkach, kde je dnes penzion Monika. A taky k stryci, co bydlel kousek pod Zvoneckem, ale to staveni uz nestoji.
    Jak cela ta historie vznikla?
    Po valce si tu „Klostermannovu" chalupu zabral stavitel Dolansky ze Susice a nechal ji zapsat u Pamatkove pece. Aby o ni neprisel a nekoho mu tam nenastehovali, tak vymyslel genialni vec - ze v te chalupe drive prebyval slavny spisovatel Karel Klostermann. Pamatkari mu na to skocili a nechali na pruceli chalupy umistit pametni desku s bustou Karla Klostermanna. A legenda byla na svete! Casem se to tak vzilo, ze na pohlednicich a v pruvodcich je ta chalupa mnohdy oznacovana jako skutecna Klostermannova chalupa.

Hotel Vydra
postavily Elektrarny, aby tam mohli bydlet delnici, co staveli vodni elektrarnu na Cenkove pile. V padesatych letech tam zridili lesackou skolu, pozdeji se tam rekreovali letci a pak to zase prevzala Zapadoceska energetika. Pred lety cely hotel zrekonstruovali.
Taky sem parkrat prijel herec Stanislav Fiser, jehoz dcera ma chalupu pod hotelem Vydra. Od poloviny osmdesatych let sem pravidelne jezdil hudebni skladatel a dirigent Vaclav Zahradnik. Koupil si patrovy srub kousek od hotelu Vydra. Ten patril vdove po ing. K. Kosekovi, ktery projektoval vodni elektrarnu Cenkova pila. Ona byla Ruska a inzenyr Kosek si ji namluvil pri tazeni legionaru v Rusku v dobe prvni svetove valky.

Cerni baroni
    V padesatych letech byli umisteni v Srni take cerni baroni - vojaci, co slouzili u petepaku, neboli pracovnich pluku. Ubytovali je v "Armaturce", z ktere se odstehoval pohranicni utvar SNB. Miroslav Svandrlik v „Cernych baronech" popisuje, jak sem na Srni privezli z Janovic vojina Kefalina, ktery tu pak kratce slouzil.

Hotel Srní
    V polovine 70. let koupily Statni statky Tachov louku za kostelem, kde chtely postavit novy hotel. Mely pozemek, ale nemely penize na celou stavbu, tak se spojily s Mosteckymi uhelnymi doly. Ti, ze daji penize, a statky Tachov zase kapacitu, delniky a stavebni stroje. Tak se zacal stavet Hotel Srni.
    Napred se ale musel za kostelem zrusit srnsky hrbitov, kde se sice od 50. let nepohrbivalo a nikdo ho neudrzoval, ale byl spolecny i pro Nemce, kterych tu driv zila spis vetsina nez mensina. Nakonec prislo z Nemecka povoleni, ze se muze hrbitov zrusit. Dnes je na jeho miste park pred hotelem Srni.
    Mistni lide ze Srni vystavbu hotelu Srni moc nevitali. I kdyz se pro ne naskytla nova pracovni prilezitost, radsi meli svuj klid. Cas ale vsechno uhladil a dnes sem ty hotely patri, jako by tu staly odjakziva.

Slavna hospoda „Drevenka"
Kdyz zbourali stary hotel Sumava, mistni si oblibili hospodu, ktere rikali "Drevenka." Ten dum stoji pobliz pensionu U Jiriku, ale hospoda uz v nem neni (cislo 22)...
Obecni kasna
Tesar Stefan Bauer ji postavil v roce 1935. Obnovena byla v srpnu 2007 zasluhou p. Wimmera, tesare a truhlare. Najdete ji v centru mestecka, pred infocentrem.
(je mistem, ktere ukryvalo predchozi verzi teto cache :-)

KARMA Nove misto i provedeni se osvedcily. Zmeny neplanujeme. Z RODINNYCH DUVODU MOHU DOCASNE O TUTO CACHE PECOVAT PREVAZNE JEN V LETNIM OBDOBI. PROSIM PROTO O SHOVIVAVOST A DEKUJI ZA PRIPADNOU VYPOMOC. KEŠKY

*** DEKUJEME VAM ZA NAVSTEVU ***