Brnenská vazební veznice
se zacala stavet v roce 1953 a
první vezni se do bohunické veznice premístili
z již nevyhovujícího objektu na ulici Cejl
uprostred mesta na podzim roku 1956.
Obvinení se umístují do
cel, které jsou uzamceny. Zpravidla se obvinení
umístují po dvou na celách. Ve Vazební
veznici v Brne je celkem 246 cel, z toho je 177 cel,
urcených pro 2 osoby.
Denní náklady na
jednoho vezne dosáhly koncem roku 2006-872,27 Kc, za
mesíc 26 531,43 Kc, což predstavuje rocní
cástku ve výši 318 377,16 Kc.
Vazební
veznice Brno (dríve Útvar Sboru
nápravné výchovy) se v prubehu peti
desetiletí vyvíjela jak stavebne, tak i
personálne. Napr. v roce 1979 byly pristaveny nové
garáže mimo stávající
areál, v roce 1989 byla pristavena nová budova,
která uzavrela puvodní pudorys do ctverce.
Jestliže v minulosti bylo ve sboru pred rokem 1963
vetšina príslušníku s ukonceným
nebo dokonce s neukonceným základním
vzdeláním, dnes je jednoznacným
kvalifikacním predpokladem úplné
strední vzdelání s maturitou. V prubehu 50 let
došlo také k významnému posunu v
zacházení s veznenými osobami.
Historie
brnenského vezenství je však daleko
rozsáhlejší a zasahuje až do poloviny 17.
století, kdy byl hrad Špilberk z
významné pevnosti pasován na vezení. Do
historie brnenského vezenství se cerným
písmem zapsaly také napr. Kounicovy koleje,
které od roku 1939 využívalo nemecké
gestapo.
Ješte dodnes
používané rcení "sedí v
chládku" je známým
synonymem pro stav uveznení. Jaké byly dríve a
jaké jsou teplotní podmínky ve vezení
dnes - o tom již následující rádky
:
Brnenská historie a zejména kasematy na
Špilberku vypráví o podmínkách
veznení v 18. - 19. století. Puvod
pojmenování kasemat se pritom odvozuje z dialektu
nekterého románského jazyka, pricemž casa
= dum a matta znamená temný. Byly to tedy
tmavé prostory se svetlíky pro prístup vzduchu
a topeništi s komíny, které sloužily
nejdríve vojenským a posléze i
vezenským úcelum. Podmínky pro život
veznu však zde byly velmi tvrdé - pres den vezni
pracovali venku a na Špilberk se vraceli pouze na noc.
Bežne se teplota ve zdejších prostorách
pohybovala kolem 7 - 10 stupnu a jen za extrémne
teplého venkovního pocasí se vyšplhala
i na stupnu 14. Na noc si vezni pritápeli v kamnech z chodby
tvrdým bukovým drevem, které vozili na
Špilberk z okolních lesu. Nejtvrdší
podmínky pak panovali v tzv. "josefínských
kobkách" - drevených komurkách pro
nejtežší zlocince, odsouzené k
prikování na doživotí ve tme. Zde se
netopilo vubec a tito vezni nesmeli svou kobku opustit ani v
prípade nucených prací ani když
težce onemocneli.
Ani život ve veznici na Cejlu v Brne (1772 - 1956) neprinesl
výraznejší zmeny. Josef Kucera,
bývalý dozorce ve veznici, ješte pamatuje, jak
zde vezni v 60 letech 20. století spávali na
slamnících na zemi, které ráno
naskládali na sebe. Na zimu dostávali na celu
malá kamínka, kterým se ríkalo
kanónek a k tomu na každý den pár lopatek
uhlí. I za tech nejkrutejších mrazu
však ale kamna musela být úderem osmé
hodiny vecerní vymetena a lesknoucí se vyhaslou
cistotou. Panovala tam tehdy velká zima.
Soucasné podmínky uveznení
vychází z predpokladu, že vezen muže
být ve výkonu vazby nebo trestu podroben jen tem
omezením, která jsou nutná ke splnení
úcely vazby a trestu, tedy napr. k zachování
porádku a bezpecnosti. Vytápení cel a
ložnic je již tedy moderní samozrejmostí s
tím, že soucasné hygienické a
zdravotnické normy požadují
minimální výslednou teplotu v
ubytovacích místnostech v chladném
období roku 20 stupnu celsia. Vytápení cel a
dalších prostor je ve Vazební veznici Brno
provádeno ústredním topením.
Teplá voda je pak ohrívána v teplovodní
plynové kotelne, která je rízena
výpocetní technikou.
Soucasné vezení nejsou ale jen
mríže.
V prubehu výkonu vazby je veznice povinna podle
možností obvinenému nabídnout
úcast na preventivne výchovných,
vzdelávacích, zájmových a
sportovních programech. (Zákon o výkonu
vazby). Odborní pracovníci (psychologové,
pedagogové, sociální pracovníci,
vychovatelé) vedou speciálne výchovné
aktivity, které jsou zamereny na prevenci kriminality a
rozvoj osobnosti obvinených. Z aktivit, které mohou
obvinení ve Vazební veznici v Brne
navštevovat, mužeme jmenovat napr.
sociálne-psychologický výcvik,
skupinové poradenství pro drogove
závislé, sociálne-právní
poradenství, vzdelávání a
doucování, výtvarné kroužky a
kroužek keramický, sportovní kroužky,
videoklub, kroužek varení aj.
Také soucasný výkon trestu odnetí
svobody se podstatne liší od zažitých
predstav verejnosti o živote odsouzených ve
veznicích. I o odsouzené, se krome dozorcu
stará skupina výchovných pracovníku.
Pro každého odsouzeného je stanoven program
zacházení. Pro lepší pochopení
je možné ríci, že se jedná o komplex
aktivit, kterých je odsouzený povinen
zúcastnit se nebo které muže vykonávat.
Základním prvkem techto programu je práce a
jako nadstavba jsou to cinnosti, které se mohou v
podmínkách Vazební veznice Brno
konkrétne realizovat. Jedná se tak napr. o
kroužek spolecenských her, rukodelný,
akvaristický, varení, výuky cizích
jazyku, sportovní kroužky (stolní tenis,
posilování, šipky), divadelní nebo kurz
adaptacní.
Cache je uložena pomerne blízko veznice,ale
mužete pusobit velmi nenápadne,tak budte hodni at si
vás tam
nenechají!!