Třetí ze série multicaches "Manětínské hvozdy". Tentokrát je situována do prostoru severozápadně od městečka Manětín.
Město chrání od nepaměti ze severní strany Chlumská hora (651 m.n.m.)- stolová čedičová hora s přírodní rezervací na jižním svahu. Její porost tvoří buk, habr a borovice s bohatým bylinným podrostem. Minerálně bohatý a výhřevný čedičový podklad, členitý terén s rozličně orientovanými svahy a odlišné klima vytvářejí vhodné životní podmínky pro řadu rostlin a živočichů. Zoologický průzkum v r. 1980 zjistil 288 živočišných druhu. Patří mezi ně například mlok skvrnitý, čáp černý, včelojed lesní, jezevec lesní a východoasijský jelen sika. Místní raritou je jeřáb manětínský (Sorbus rhodanthera), který se nevyskytuje nikde jinde na světě než na této hoře, kde je přes 500 stromů. Doporučujeme také navštívit vzácné kosatce, které se nacházejí na západní části hory (N 50° 00.794ˈ E 013° 11.841ˈ)
Sopečná činnost, která dala vznik Chlumské hoře, byla spojená s vulkanismem nedalekých Doupovských hor ležících na Karlovarsku, probíhajícím na rozhraní oligocénu a miocénu. Stolová hora je tvořena zbytky lávových příkrovů, jenž se vylily na červeně zbarvené karbonské sedimenty. Horniny lávových příkrovů chránily měkčí permokarbonské jílovce a pískovce před odnosem. Tím vznikla výrazná vyvýšenina, která se nad okolní povrch zdvihá strmými svahy, ohraničujícími rozsáhlá plochá temena stolové hory. (Více o tomto tématu se můžete dozvědět v mladší earthcache GC1YG50)
Na jihovýchodním okraji hory na místě dnešní zděné kapličky stála šibenice, neboť město Manětín získalo v roce 1235 právo vyššího soudnictví. Poslední poprava zde byla vykonána v roce 1761. Zajímavostí také je, že hřeben původně neměl žádné stromy, a dokonce zde údajně za II. světové stálo vojenské letiště.
Jeřáb Manětínský
Mnohá místa v Cechách byla považována za místa čarodějných rejů. Jedním z nich byla i Chlumská hora. Kromě čarodějných pověstí se k Chlumské hoře váže i známá pověst o Johanitské chodbě (viz. cache GC2VD7T).
Z Chlumské hory je možné shlédnout blízké i vzdálenější vrcholky (na severu zejména Vladař a Doupovské hory, na jihozápade Kozelku, Špičák a TV vysílač Krašov, na jihu Lomskou vrchovinu). Přesto většímu rozhledu brání vzrostlý porost. Z těchto důvodu usiluje místní kulturně okrašlovací spolek (KOS), který vznikl v roce 2004, o výstavbu rozhledny, která by poskytla ucelený pohled na okolní krajinu,na městečko Manětín a která by dovolila překonat bariéru návrší kolem obce Hvozd a za dobré viditelnosti pohlédnout směrem k Plzni a vzdálené Šumavě.
Presto již dnes z místa finálních souřadnic se Vám může naskytnout při dobrém počasí nádherný výhled. Lze zahlédnout v dáli i Radyni.
Ačkoli se uvádí, že zde byla nově vystavena vyhlídková plošina pro turisty, žádná nová vyhlídka se zde nenachází, jedná se pouze o vyhlídku, která zde již byla při zakládání cache a ještě mnoho let dříve. Novou vyhlídkou se myslí zhotovení informační tabule se stolečkem na již stávajícím místě.
Parkovat lze nejlépe na manětínském náměstí.
Výpočet výsledných souřadnic :
Za následující písmena dosaďte hodnoty zjištěné a vypočítané na jednotlivých zastaveních.
N 50º AB.CDE
E 013º FG.HIJ