Pro úspešné odlovení této kešky budete potřebovat:
rediotelegrafický přijímač (stačí obyčejné FM rádio, třeba to v mobilu), přístup k internetu (nebo kámoše na telefonu s internetem), papír, něco na psaní a taky bud znát morseovku, nebo mít sebou tento tahák.
Jako obvykle na uvedených souradnicích keš nehledejte, koukněte se kolem dokola a uvídíte dvě díry vedle sebe, nic maličkého, asi 8x4m, vlezte do té pravé a na zdi hledejte symbol blesku, pod kterým bude cedulka s přístupovým kódem. Pro kontrolu, aby nedošlo k mýlce, v kódu jsou dvě písmenka. Tak kód máme a co s ním? Teď přichází na řadu ta část kdy je potřeba internet. Vlezte na stránku https://www.emuf.cz/morse a tam tento kód zadejte. Další instrukce se dozvíte až tam.
Pri hledání kódu ani při vyzvedávání keše není potreba nic šroubovat, odmontovávat, odlepovat, otevírat nebo rozbíjet. !PROTO TO NEDELEJTE!
Geomaniaci mohou tuto keš zaradit k cigárku GC3877Q_cigarko nebo před šumperskou šifrovačku. GC29E4N_sumperska-sifrovacka
Samuel Finley Breese Morse (1791-1872) byl puvodne malírem. Malírství studoval i v Aglii a když cestoval lodí zpátky (1832) seznámil se s fyzikem Ch. T. Jacksonem, který ho informoval o nejnovejších objevech své doby. Mimo jiného prišla rec i na telegraf. Morseho prístroj zaujal a samotného ho napadlo jak prístroj vylepšit. Vše si zaznamenal a vrátil se do New Yorku k malování. Pozdeji prestává mít na malování cas a žacíná se venovat pokusum s telegrafií, duvodem muže být i to že kongres odmítl jeho návrhy na výzdobu Kapitolu. Za finacní podpory svých bratru a s radamy od L. D. Gala a J. Henryho konstruuje svuj upravený model telegrafu (1836). Jeho abeceda mela tehdy jen deset císlic a každá císlice mela odpovídající pocet impulsu. Americký kongres chce v roce 1836 zavést sít mechanicko-optických telegrafu obdobne jakou má Evropa. O rok pozdeji vyhlašuje soutež na které Morse prezentuje svuj telegraf. Kongres je Morseových prístrojem uchvácen a mechanicko-optická sít jde stranou. Navíc od nej dostane financní podporu na jeho dokoncení.
V letech 1840-1843 vytvorí novou abecedu která je již složena z tecek i cárek. Má však porád urcité nedostatky. Obsahuje tri druhy mezer ve forme tecek, takže pri rychlejším vysílání docházelo k zámene s urcitými znaky a krátké znacky dosud nebyli prirazeny nejpoužívanejším písmenum, takže se vysílání zbytecne pro tahovalo.
Až v roce 1844 je dokoncena trasa mezi mesty Baltimore a Washington. Toho roku v kvetnu vyslal Morse svoji památnou vetu "What hath God wrought" (Bože, ono to funguje) z Washingtonu a v Baltimoru ji Vail prijal a opakoval zpátky. V roce 1847 koupila prístroj i Evropa. První byl na lince Cuxhaven - Hamburk a od roku 1849 je používán i v Rakousko-Uhersku, kde Morse dostal od císare Františka Josefa I. zlatou císarskou medaili. Ve stárí se vrací zpátky ke kreslení a v roce 1872 umírá. Pozdeji se nekteré znaky mení a dochází k sestavení mezinárodní tabulky. Poslední úpravou je Philippsnova z roku 1918, která se až na písmeno N shoduje s usporádáním cárek a tecek jaké známe dnes.
S rozvojem v oblasti rádiové komunikace prechází morseova z drátu do éteru. Až pri prenosu rádiovým prostredím byla morseovka vysílana zpusobem jaký známe dnes. Cárka je vysílána jako dlouhý tón delším pridržením telegrafního klíce a tecka jako krátký stisk. Predtím na klasickém telegrafu se cárka vysílala jako dve tecky velmi blízko u sebe. První radiové morse spojení udelal údajne Mahlon Loomis v roce 1865. Využil pritom vysoké napetí statické elektriny z mraku, které získával pomocí speciálního draka. Morseovka se na dlouhou dobu stala jediným spojením námorních lodí s pevninou. V prípade ohrožení mohl radiotelegrafista vysláním nouzového signálu informovat okolní lode a ty opet pomocí morseovky mohly organizovat záchranné práce.
Pravdepodobne i pocet obetí zkázy Titaniku by byl menší, kdyby telegrafista na nedaleké lodi nevypnul svuj prístroj a nešel spát. Morseovka zachráníla nespočet životů při jiných záchranných operací a jako první přiblížila kontinenty více k sobě.