Tato cache Vás
zavede na další z mnoha zajímavých
míst Brna skrytých pod povrchem mestkých ulic
a parku, která jsou spjatá s historií
našeho mesta, která je mnohokráte hluboce
zapomenuta. Protože jsou to zajímavá
místa i historie, bylo by opravdu škoda, si je
nepripomenout.
Sklepní chodba pod Behounskou ulicí (obr. 1) byla objevena v srpnu 1999.
Šachtou provedenou v chodníku a štolou
v délce asi peti metru byla nalezena ctyri metry pod
vozovkou masivní kamenná zed. Po jejím
proražení bylo možno vstoupit do
polozasypané chodby, která po vytežení
navážky merí témer 80
m (obr. 2,
3). Západní
konec se nachází v úrovni vstupu do kina
Scala a východní koncí šikmou stenou
pred pruchodem v ohbí Behounské ulice. Ve
východní tretine chodby byla pod nánosem
hlíny a bahna nalezena šachta smerující
do kanalizacní stoky (obr.
4). Stoka má smer
objevené chodby a leží ctyri metry pod
její hlinenou podlahou. Tento nález ale nebyl
poslední. Po proražení šikmé steny
pod pruchodem do parku byla ve zvýšené
úrovni jednoho metru objevena pruchozí
štola (obr.
5). Její
východní cást v délce asi 90 m
smeruje pod parkem k Janáckovu divadlu,
západní úsek se stácí ve smeru
Behounské ulice k námestí Svobody. Po 20
metrech je však klenba prolomená a štola
zasypaná.
Abychom
zjistili duvod vzniku techto staveb, musíme se vrátit
do 18. století, do doby, kdy prevor Zirckel vedl
zdlouhavá jednání s vojenskou
opevnovací komisí a mestskou správou o
zasypání príkopu mezi klášterem
a mestem. Od tehdejší prelatury smerem ke
Špilberku (dnes ulice Solnicní) vedla
úzká cesta jen pro jeden vuz, protože pod
ní byl hluboký príkop až ke
Drevené bráne. Podle plánu stavitele
Morice Grimma bylo nutno príkop zasypat a vytvorit tak
prostor novým budovám kláštera.
V roce 1731 bylo zasypání príkopu konecne
povoleno s podmínkami, že klášter
zajistí, aby obecní kanál a vodovod,
který tudy vede, nebyl zamýšlenou stavbou
poškozen.
Podle rukopisu
"veledustojného pana preláta Ondreje Zirckela" se v
této veci píše:
"...aby však v tomto prekopu
vedoucí obecní kanál, neutrpel škodu,
dalo se zhotoviti z jedné strany k druhé
silné klenutí nad tímto kanálem
na tri nebo ctyri cihly a nahoru se nasypala
pro pohodlí obecních ulic prst.
Nadto je poznamenati, že v této dobe
vodovodní roury, které z Kartouz
beží do mesta, šly skrze kasematy,
která stojí vedle kláštera,
a skrze dutinu v prekopu vedle staré kuchyne
do mestského vodojemu. Podle noveno plánu tento
vodovod musel jíti pres náš sklep...
a kdyby bylo potreba oprav, musily by se provádeti
k nemalému nepohodlí
klášterníku, bylo smluveno oboustranne...
vésti tento mestský vodovod mimo
klášterní stavbu novým, dobre
vyzdeným kanálem podle uznání
v tomto umení zkušených
na vlastní náklad vedle stavby
kláštera až ke drevené bráne,
kde se nejlépe muže pripojiti k rourám
vedoucím do mesta."(obr.
6)
Nad stokou protékající
príkopem byl tedy vybudován jakýsi
ochranný tunel, který byl poté zasypán.
Štola ležící pod parkem je zrejme
preložená vetev Kartouzského vodovodu kterou
byla privádena voda z Králova pole do Merkurovi
kašny na Dolní trh (dnešní
námestí Svobody) (obr. 7,
8). Obe stavby
vznikly tedy soucasne v roce 1731. Ochranná chodba,
vysoká i široká 2,4 m, je postavena velmi
poctive s výjimecnou remeslnou precizností.
Svislé steny podpírající cihelnou
klenbu jsou provedeny z naružovelých kamenu
brnenské vyvreliny a doplneny cihelnými úlomky
až s filigránskou peclivostí,
pripomínající
mozaiku.
I vodovodní štola
na opacné strane byla provedena velmi kvalitne. Je
široká 1m promenlivé výšky
v rozmezí 1,2 - 2 m a probíhá
v hloubce 6 m pod úrovní terénu. Smerem
od mesta klesá a pri své krivolakosti pusobí
pri procházení velmi zajímave
(obr. 9, 10). V poslední cásti u
Rooseveltovy ulice je její profil zúžený
a kvuli pruchodnosti jej bylo nutné zvetšit.
V tomto míste vodovod tehdy opouštel
mestské hradby, a proto byl ze strategických duvodu
pevne zazden kamennou vyzdívkou (obr. 11). Poslední
cástí, která je prorostlá koreny stromu
a keru, koncí štola vetrací šachtou pod
chodníkem. Byla zrejme prerušena pri výstavbe
tramvajového telesa Rooseveltovy ulice. Uprostred parku,
nekolik metru za sochou Jirího Mahena, leží v
tráníku betonová deska. Prekrývá
kontrolní šachtu smerující do stredu
této vodovodní štoly. Byl to poslední
vstup do chodby pred tím, než opustila hradby
mesta.
Informace a citace byly použity z knihy Aleše Svobody
"Brnenské podzemí".
Vzhledem k tomu, aby byla dodržena pravidla geocachingu,
nebylo možné cache uložit prímo na ul.
Behounské. Vlastní cache proto naleznete
približne v trase bývalého kartouzského
vodovodu nedaleko za místem, kde protínal
puvodní opevnení mesta.
obr. 1
Sklepní chodba pod Behounskou ulicí a
vodovodní štola pod parkem u Roosveltovy ulice
obr. 2 Chodba pod Behounskou, pohled
západním smerem
obr. 3 Chodba pod Behounskou,
cást s puvodní omítkou
obr. 4 Kanalizacní stoka pod
chodbou
obr. 5 Vodovodní
štola pohled východním
smerem
obr. 6 Plán
vodovodu z Kartouz na Dolní trh (nám. Svobody) - 17.
století
obr. 7 Merkurova
kašna, nám. Svobody 1. pol. 19.
století
obr. 8 Trasa
kartouzského vodovodu pres mestské hradby do
Merkurovy kašny
obr. 9
Vodovodní štola, pohled od úrovne Roosveltovy
ulice smerem k mestu
obr. 10 Vodovodní
štola
obr. 11
Vodovodní štola,
protnutí základu mestských
hradeb