|
Frydlantsko ukryva nekolik vyznamnych nalezist
kolonii chranenych lesnich mravencu druhu Formicapolyctena - podle
odbornych pruzkumu v Libereckem kraji jde o nejvyznamnejsi
genofondovou zakladnu tohoto druhu.
|
|
 |
Mravence lide doma povazuji za obtizny hmyz. V lese jsou
vsak velmi uzitecni a sledovat jejich zivot je i zajimave.
Spolecenstvi mravencu je nejdokonaleji organizovana pospolitost v
risi hmyzu, v mnohem pripominajici i spolecenstvi cloveka.
Mraveniste, napadna kupovita stavba tvorena jehlicim, rostlinnymi
ulomky a zbytky chrani mravence pred neprateli a nepohodou.
Zajistuje teplotu a vlhkost potrebne pro vyvoj mravencu od vajicka,
pres larvu, kuklu az po dospele jedince (okridlene samicky a
samecky a prevazne neokridlene delnice). Lesni mravenci dokazi
ruznymi stavebnimi upravami klimaticke podminky v mravenisti
regulovat a od jara do podzimu udrzovat priznive podminky. Ve
stredne velkych mravenistich byvaji statisice jedincu, v nekterych
obrich hnizdech jich muze byt i pres milion. Mravenci prispivaji k
udrzovani ekologicke rovnovahy lesa, pomahaji pri likvidaci hmyzich
skudcu. Pri stavbe mravenist provzdusnuji a vlhci pudu, obohacuji
ji o humus. Mravenci take sbiraji a roznaseji semena rostlin a tak
prispivaji k jejich sireni. Mravenci chovaji msice, jejichz sladke
vymesky - medovice - jsou potravou nejen pro ne, ale i pro vcely,
jimz tak mravenci zvysuji produkci kvalitniho lesniho medu. V
mravenisti neziji jen mravenci, ale i dalsi zivocichove: larvy
zlatohlavku, housenky modrasku, nektere druhy pavouku. Zasluhou
mravencu je tak zivot v lese pestry.
Prirodni
pamatka Kamenny vrch, kde se mravenci
hnizda nachazeji, lezi pobliz obce Horni Rasnice, asi 14 km
severovychodne od Frydlantu. Do Horni Rasnice se dostanete vlakem,
ktery z Frydlantu miri do Jindrichovic pod Smrkem. Ze stanice
dojdeme do obce po hlavni silnici po asi 45 minutach chuze. Dale se
vydame smerem k
nedaleke piskovne. Nad ni se rozprostira Prirodni pamatka Kamenny
vrch. Kamenny vrch je nevyrazny zaobleny vrch s nadmorskou vyskou
443m. Na jeho severozapadni casti probihala po nekolik desetileti
intenzivni tezba sterkopisku. Pred zacatkem tezby zde by1
vyraznejsi kopec, v nemz bylo mozne nachazet ruzne zajimave
horniny, ktere prinesl ctvrtohorni kontinentalni ledovec. Pri trose
stesti byste v lomove stene nasli zajimave kameny i dnes. Dojdeme
na kopec a zde projdeme brezovou alej. Na okraji lesa se dostaneme
na hlavni cestu, kde nas ceka informacni tabule o prirodni
pamatce (zde zanechame sve geovozidlo). Odtud se vydame levym
ramenem cesty,ktera nas provede celou lokalitou. Hnizda najdeme po
obou stranach cesty, jsou rozsirena i mimo hranice prirodni
pamatky. Lokalitu muzeme projít krizem krazem a prohlednout si
mraveniste dukladne. Nektera jsou chranena oplocenkami a sitemi
pred zveri. Cesta nas vyvede mimo hranice prirodni pamatky a
pokracuje az do Jindrichovic pod Smrkem.
 |
|
 |
Budete-li se zpatky vracet opet vlakem, vzpomente si, ze první
vlak do Jindrichovic pod Smrkem prijel 2. srpna 1902. Trat z
Frydlantu meri 25,5 km a cesta trva necelou hodinu, stejne jako
pred 50 lety. Od roku 1904 byla trat mezinarodni, za
Jindrichovicemi prekracovala hranice do pruskeho Greiffenbergu
(dnes polsky Gryfow Slaski). Vlakove spojeni tu provozovaly dve
spolecnosti - rakouske Frydlantske okresni drahy a pruska Kralovska
pruska zeleznicni draha. Preshranicni doprava byla zastavena
v kvetnu 1945