aneb:je libo kávicku?
Další
budovou,kterou vám predstavím,je kavárna ERA v
Cerných Polích,na ulici Zemedelská.
Na uvodních souradnicích
stojí kavárna a keš zde radeji
nehledejte.
Upozornení pro architektonicky
citlivé duše: pohled na tuto budovu vám
muže zpusobit psychické trauma!!
Zde neco k poctení:
Mimorádnou
funkcionalistickou stavbu z meziválecného
období najdeme na území Cerných
Polí, v Zemedelské ulici. Doba, atmosféra i
stavební podmínky jejího vzniku bezprostredne
souvisí s masivní stavební produkcí ve
meste Brne na prelomu 20. a 30. let
Projekt, byl zhotoven pro Josefa Špunara jako
"obytný dum s kavárnou" roku 1927
brnenským architektem Josefem Kranzem.Byl
ovšem již ve své dobe jakoby
symptomatický a výjimecný soucasne.
Symptomatický byl zejména z hlediska
brnenského architektonického prostredí,
které prálo moderním tendencím v
architekture.Jedná se o kavárnu historicky spojovanou
s vilou Tugendhat a nejznámejší z ní je
její tocité schodište, které zustalo
pri hrubých rekonstrukcích zachováno.
Odborná literatura
praví:
Pro dum je typický dokonalý
architektonický detail, projevující se v
použití subtilních, až krehce
vyhlížejících konstrukcích -
doplnených velkoplošnými okny,
moderními materiály jako sklenené tvarovky,
xylolitové podlahy, Thonetuv nábytek atd.
Dominantní úlohu ve vnitrním
rešení pak prisoudil autor šroubovité
krivce schodište, spojující dve patra
kavárny. Plasticita až skulpturálnost
této vertikální komunikace podtrhuje pocit
velikosti prostoru, jež je umocnen
umístením velkých neclenených oken do
ulicní i dvorní fasády. Dvorní, do
zelene orientovaná, nástrešní terasa
pak ješte zvyšovala komfort a podtrhovala
atmosféru vonící kávy,
perlící vody, cerstvého denního tisku a
akademických diskusí.
Cítíte tu vuni kávicky a
Sachrových dortíku?Já jo.
Foto dobové:
Neco málo o architektovi
vily:
Josef Kranz (1901-1968), po studiích u
Emila Králíka a praktiku u Jirího Krohy se
pokusil roku 1927 o dráhu samostatného projektanta.
Jestliže však jeho první studie
Památníku odboje v Brne a Slováckého
muzea v Uherském Hradišti poukazují
spíše na tvorbu jeho ucitelu, hned
následující projekt kavárny Era byl
zcela odlišný.Ona výjimecnost projektu domu
Josefa Špunara s kavárnou byla dána
tím, že se zde zacínající
architekt velmi radikálne a prímo prihlásil k
estetice holandského De
Stijl.
V dobe, kdy byla stavba kavárny Era realizována
(1928-1929), vstoupil Josef Kranz do projekcní
kanceláre Bohuslava Fuchse. Ten v té dobe projektoval
a stavel Hotel Avion, v nemž nalezneme obdobne urcité
prvky z prostredí De Stijlu, ale pozoruhodne i shodné
"emotivní" zamerení puvodne puristické
koncepce.
Presto, že Kranzova stavba predstavovala zcela
jiste urcitý programový zámer ve smyslu
príklonu k nejaktuálnejším
tendencím evropské moderní architektury, je
pozoruhodné, že její autor se vlastne v Brne
príliš neprosadil. Snad to bylo nedostatkem
zakázek, snad díky jeho malému
sebevedomí se stalo, že polovine roku 1929
odešel do služeb Reditelství pošt v Brne.
Také pozdeji pusobil v poválecné dobe ve
Spojprojektu. Presto se stal autorem rady velmi
zajímavých projektu soukromých domu, v
nichž rozvinul svuj princip "emotivního purismu" a jeho
jméno se tak stalo neodmyslitelnou soucástí
dejin brnenské moderní architektury.
Jak šel cas:
Puvodní pusobivost stavby byla znacne
narušena jejím zaclenením do
meziválecné radové zástavby.
Válecné události se
zásadním zpusobem domu nedotkly, presto že
tlaková vlna anglo-amerického náletu
napáchala znacné škody na okolních
stavbách. Smutná historie domu pak
pocíná rokem 1959, kdy dum byl "odnat"
puvodnímu majiteli a v následujících
desetiletích byl prakticky neudržován. V
období, kdy kavárna byla využívána
RaJ Brno II ( restaurace a jídelny) jako pivnice
došlo v objektu k rade nekoordinovaných
úprav.
Druhá polovina 70tých let se vyznacuje
zahájením vyjednávání o prevodu
kavárny Era do správy nedaleké
Vysoké školy zemedelské. Vzhledem k tomu,
že další nový provoz
predpokládá rozsáhlejší
úpravy a cástecnou rehabilitaci již tehdy
neutešeného stavebního stavu, vstupují
do procesu památkári.V roce 1977 byla kavárna
Era zapsána do Státního seznamu
nemovitých kulturních památek a od té
doby spisový archiv Památkového ústavu
mapuje další osud domu. Z dokumentu je zrejmé,
že již v roce 1978 a 79, kdy VŠZ anoncuje
využití objektu pro "potreby zamestnancu školy",
objekt vykazuje závažné poruchy, které je
nutno rešit celkovou rekonstrukcí.
Léta 79 -85 se nesou ve znamení
handrkování se mezi památkovým uradem a
VŠZ o využití budovy,které koncí
absurdním požadavkemVŠZ o vyjmutí
kavárny z památkového seznamu,ke
kterému naštestí nedošlo.
I poslední roky let 80tých se nesou ve
znamení apelace památkáru ( za asistence a
podpory SÚRPMO - Státního ústavu pro
rekonstrukci památkových mest a objektu) s argumenty
poukazujícími na nerízené zmeny funkce,
zhoršující se statický stav,
narušení vnitrního kontinuálního
prostoru novými príckami a vybavení
typovým nábytkem. K náprave stavu však
v této dobe již nedochází, protože
kavárna je po revolucních událostech
predána pocátkem 90tých let v rámci
restituce trojici vnuku puvodního stavebníka a
absurdne nastává ješte smutnejší
etapa její stavební historie.
Další zkáza
domu pokracuje v 90tých letech i pres dobrou
vuli dedicu puvodního stavitele vedených snahou o
uvedení kavárny do stavu 30 tých
let.
Snad nepresne formulovaný
investicní zámer a zejména pak
neprofesionální vedení procesu
památkové obnovy ze strany nových majitelu
jsou základními prícinami budoucího
neutešeného stavu.
Predbežný rozpocet v roce
1994 poukazuje nutnost investice minimálne 4,2 milionu Kc,
se kterými pochopitelne restituenti nedisponují.
Foto dnes:
Záver:
Kavárna Era patrí již dlouho a zcela samozrejme
mezi inkunábule brnenské moderní architektury.
V poslední dobe se však tak trochu ztratila z
ocí verejnosti, nebot asi pouze oko zasveceného
znalce by nalezlo ve zdevastované stavbe
stojící poblíž proslulé Miesovy
Villy Tugendhat v Cerných Polích formy architektury
pozdních dvacátých let 20. století.
Pritom je treba priznat, že pri stálém
zájmu o brnenskou meziválecnou architekturu,
jenž se ozývá casto v projektech
následovníku a napodobitelu "brnenského
funkcionalismu", je tento zanedbaný stav kavárny Era
zrejmým místním paradoxem.
Zlomovým datem se stal rok minulý, kdy objekt byl
puvodními restituenty prodán novému
soukromému vlastníkovi. Zdá se, že nadeje
domu opet zasvitla. Tento nelehký úkol je
ztížen faktem, že nejdríve musí
být napraveny minulé fatální krivdy,
které byly tomuto lyrickému domu zpusobeny až
pak lze uvažovat o jeho památkové rehabilitaci.
Nový majitel chce opet probudit zašlé casy
kavárenského provozu a vrátit
postiženému domu jeho puvodní renomé.
Nezbývá než doufat, že jeho snahy budou
naplneny a kavárna Era se opet stane tím
príjemným místem s "Geniem Loci", kam si
budeme moci zajít na kávu.
A nyní k samotné
krabicce:
pro nemotoristi a kacery pod vlivem
návykových látek: zastávka tramvaje c.9
a 11.Pro motoristy je parkování všude
okolo.
Mrknete na kavárnu a pak vyražte na upravené
souradnice:
N
120,2° 53,6 . 1133,6 '
E
60,8 °
98,6 .100,4 '
Krabicka se nachází
na pomerne frekventovaném míste,ale i tak mužete
pusobit velmi nenápadne.Presto budte opatrní i pri
ukládání zpet.Ctete
nápovedu,není ucelem aby jste nenašli,ale
seznámit vás s pohnutým osudem
stavby.
Dobrý lov!!