Prochazky Chocni 4: Velka lesni prochazka Multi-cache

V tesnem okoli Chocne je nekolik opevnenych lokalit, jejichz vzajemne vztahy a souslednost jejich existence je prozatím nejasna. Jednou z nich je i hrad Zítkov nachazejici se ve svahu nad zeleznicní trati severozapadne od Chocne. Diky nejednoznacnym pojmenovanim nelze presne urcit, ktere z historickych zprav se vztahuji k Zitkovu a ktere k dalsim opevnenym lokalitam v jeho okoli.

Chocenske panstvi patrilo v prvni tretine 14. stoleti Mikulasi z Potstejna. Protoze se Mikulas dopoustel loupezi, zasahl proti nemu markrabe Karel a podle vlastniho zivotopisu „zboril jsem Chocen a cetne hrady pana z Potstejna“. Zborenym chocenskym hradem byl pravdepodobne Hlavacov nachazejici se cca 1 km severne od Zitkova. Mikulasuv majetek byl zabaven, ale pozdeji byla cast navracena jeho synum.

Roku 1341 bylo chocenske panstvi rozdeleno mezi pany z Lichtemburka a ze Zampachu. Nekdy ve druhe polovine 14. stoleti si Lichtemburkove na sve polovine postavili nove sidlo zminovane poprve roku 1388 jako Novy hrad. Tim byl s velkou mirou pravdepodobnosti nas Zitkov. Ani dalsi zminky o chocenskych sidlech v pramenech neni mozne jednoznacne ztotoznit s tim ci onim, proto nelze ani odhadnout, kdy a jak Zitkov zaniknul. [www.hrady.cz]

Dale se v okoli Chocne nachazeji pozustatky hradu Darebnice (nedaleko Hlavacova), Hradniky (kam se jeste pri nejake z pristich prochazek patrne podivame) a Vranov (neni mi znama jeho presna pozice, ale patrne byl nekde v mistech, kde nahore po skalach vede trasa multicache Prochazky Chocni 1 - B).

Tato multicache patri do serie Prochazky Chocni, do ktere (prozatim) patri nasledujici cache:

• Prochazky Chocni 1: Podhomoli a Peliny
• Prochazky Chocni 2: Podhomoli a Peliny - BONUS
• Prochazky Chocni 3: Hemze
• Prochazky Chocni 4: Velka lesni prochazka (tato cache)
• Prochazky Chocni 5: Hemze-Mytkov a Hradniky
• Prochazky Chocni 6: Kosorin

Na vychozich souradnicich ponechte sveho motoroveho milacka, pokud nejakeho mate. Dale bude nejlepsi jit pesky, pripadne by bylo mozne trasu zdolat na nejakem rozumnem kole.

Pozn.: Pokud projedete trasu na kole, nejezdete, prosim, na zbytky hradu, ale kolo nechte nekde pod hradem. Tyto zajimave lokality jsou devastovany pochybnymi individui na terennich motorkach, ktere si zdejsi krasne prirody a zajimavych pozustatku hradu, zel, mnoho nepovazuji. Alespon vy se tedy chovejte jako rozumni lide a nesnizujte se na jejich uroven.

• Zastaveni 1

  Jeste nez opustite vychozi souradnice, podivejte se na informacni tabuli pobliz. Krome zajimaveho textu a cisel se zde nachazi take A fotografii. Jak jste si jiz jiste stacili vsimnout, timto mistem prochazi mimo jine i cervene znacena turisticka trasa. Vydejte se po ni tedy do lesa (tedy cca na zapad) a pokracujte az k dalsimu zastaveni.

• Zastaveni 2 (N 50°00.059' E 016°12.020')

  Hrad Zitkov se nachazi na hrane terasy na protahle ostrozne orientovane ve smeru severozapad-jihovychod. V nejuzsim miste jej od zbytku ostrozny oddeluje strz rozsirena v sijovy prikop. Za nim se nachazi predhradi, v jehoz cele je vyrazna ovalna vyvysenina s okrouhlou prohlubni na vrcholu – zbytek opevneni (snad veze) chraniciho vstupni branu. Plocha predhradi je rovna bez viditelnych stop zastavby, pouze nizky valovity utvar na severozapade by se dal povazovat za zbytek opevneni.

  Jadro od predhradi oddeloval druhy sijovy prikop, na severni strane jadro obklopoval treti obloukovity prikop pred nimz byl vyhozen val. Vlastni jadro ma ovalny pudorys, oproti predhradi ma prevyseni vytvorene pravdepodobne umele navezenim. Na jizni a severni strane jsou stopy po dvou v podstate rovnocennych podsklepenych budovach, podle popisu A. Sedlacka byly kamenne, ve vyssich urovnich byly pouzity cihly a hrazdene zdivo. Vzhledem k ne prilis stabilnimu sterkopiskovemu podlozi mohlo byt vyuzivano i lehci zdivo s vetsim podilem dreva.

  Vice poznatku o podobe a dejinach hradu by mohl prinest jiz jen doposud chybejici archeologicky pruzkum. [www.hrady.cz]

  V jednom z nejvyssich mist (priblizne na JZ okraji) Zitkova naleznete mohutny dub, jiny strom s takovym obvodem u zeme zde (nahore na Zitkove) budete asi jen tezko hledat. Ve strome je videt nekolik otvoru a snadno napocitate B kmenu (pocitejte kmeny ve vysce cca 3m nad zemi).

  Az si toto misto pekne prohlednete a pokochate se vyhledem, vratte se na cervenou a pokracujte po ni k pristimu zastaveni.

• Zastaveni 3 (N 50°00.694' E 016°11.717')

  Z Hlavacova se dodnes dochovaly pouze terenni nerovnosti, ktere jsou vsak na prvni pohled patrne. Jedna se o asi 6 m hluboky hradni prikop a val. Uprostred je pahorek na miste byvaleho hradu, kde je i prohluben na miste veze. Areal je dnes zcela zalesnen. Vychodni svah k Tiche Orlici je velmi strmy, pod svahem dnes vede zeleznice Chocen-Tyniste nad Orlici. Na ostani strany je v podstate rovina, proto zde bylo vybudovano mohutne opevneni. [www.wikipedia.org]

  Nemam rad, kdyz lide vyryvaji do kury stromu ruzne hlouposti, ale jelikoz jsem zde prilis nevedel, co pocitat, jedna takova jizva v kure stromu mi prisla vhod. Nejprve je treba vylezt nahoru na centralni objekt hradiste. Pak na SV okraji najdete strom, ktery ma dva temer rovnobezne svisle kmeny tesne u sebe. Na nem pak naleznete jakousi tabulku s osmi pismeny (ve ctyrech radcich po dvou - docela jiste jde o neci inicialy).

  Jednotliva pismena nahradte cislicemi podle nasledujici tabulky (tabulka vychazi z klavesnice telefonu):

  A,B,C = 2	D,E,F = 3	G,H,I = 4	J,K,L = 5
  M,N,O = 6	P,Q,R,S = 7	T,U,V = 8	W,X,Y,Z = 9

  Ziskate tedy ctyri pod sebou napsana dvojciferna cisla. Kdyz uz je mate tak hezky napsana pod sebou, tak je sectete, cimz ziskate indicii C (mimochodem, jde o prvocislo).

  Nyni se vratte zpet na cervenou a pokracujte dal.

• Zastaveni 4 (N 50°00.870' E 016°11.484')

  Hradiste Hlavacov je jiz za vami, protoze ale jdeme proti smeru naucne stezky, nalezneme teprve zde tabuli, na ktere je zminka (nejen) o obou hradistich, ktera jsme jiz navstivili. Mimo jine se zde dozvime, ze prave rukou tolik opevovaneho Karla IV. byl v roce D Hlavacov znicen.

  Nekde v techto mistech se nachazi hradiste Darebnice. Misto uz bylo osidleno ve staroveku, bylo to sidliste lidi popelnicovych poli, pozdeji se zde usidlili stari Slovane. Nakonec zde stavala stredoveka tvrz. Pisemne udaje k ni vsak chybeji, nektera fakta byla vypatrana pri archeologickem pruzkumu v 60. letech 20. stoleti.

  Dodnes se dochovaly pouze terenni nerovnosti, cca 2 m hluboky hradni prikop a 2 m vysoky val. V minulosti zde byly pri vyzkumech nalezeny zbytky zdi siroke 2 m. Areal je dnes zcela zalesnen. Vychodni svah k Tiche Orlici je velmi strmy, pod svahem dnes vede zeleznice Chocen-Tyniste nad Orlici. Na ostatní strany je jen mirny svah ci rovina. [www.wikipedia.org]

  Maly kousek jeste pokracujte po cervene - az k mistu, kde cervena vede doprava, jina cesta doleva a uprostred je zebrik vedouci pres plot. Zde se rozloucime s cervenou znackou a vydame se po leve ceste, tedy smerem dolu.

• Zastaveni 5 (N 50°00.951' E 016°11.208')

  Mezi stromy se tu objevila podivna velika drevena stavba, jakou by zde asi nikdo necekal. Ukryva zrejme neco cenneho, protoze ma na hlavnich dverich ne jeden zamek, ale hned E.

  Az vsechny zamky spocitate (jiste vam to chvili zabere), pokracujte po ceste pres potucek na rozcesti. Napravo od vas mezi stromy vykukuji darebnicke chaticky. Vy se ale vydate na opacnou stranu, tedy doleva, a budete stale pokracovat po te nejvetsi ceste. Nejprve tedy opet pres potucek a pak kolem znacky, ktera asi pred mnoha lety znamenala neco jako "vjezd zakazan". Tezko vsak rict, o jaky zakaz by melo jit, takze myslim, ze pokud si tudy treba i na kole dojedete az k dalsi zastavce, nikdo vam hlavu neutrhne.

• Zastaveni 6 (N 50°00.656' E 016°11.355')

  Dosli jste k malemu rybnicku, coz by mohlo pusobit celkem optimisticky az do chvile, nez si na tabulce prectete F radku (mene optimistickeho) textu.

  Az budete pred koncem rybnicka, podivejte se na levou stranu a zjistite, ze po lavce za rybnickem lze dojit ke studance s lavickou a stoleckem (puvodne tam ocividne lavicky byvaly dve). Nezapomente se ale obcas podivat take na stranu pravou, protoze byste mohli prehlednout odbocku vedouci podle mensiho potucku (take tesne pred koncem rybnicka). Po teto odbocce (tedy priblizne k zapadu) se vydejte.

  Po chvilce dojdete k male krizovatce - jedna cesta pokracuje doleva podle vody, druha vede doprava - nahoru do kopce mezi stromy. Pokracujte po puvodni ceste, tedy doleva podle vody.

  Jen par kroku a je tu dalsi krizovatka - cesta vede dal rovne podle vody, nebo doprava mezi stromy. Tentokrat uz se vydejte doprava mezi stromy a zjistite, ze dalsi zastavka je jen par metru od vas.

  Jeste mala poznamka: Nyni se nachazite v asi nejmene frekventovane casti cele nasi prochazky, proto je celkem pravdepodobne, ze zde zahlednete i nejake to zviratko. Ja osobne jsem se zde (presneji receno mezi krizovatkou u rybnicka a osmym zastavenim) velmi blizce setkal s jednim usakem, jednou sojkou, nejakym vetsim ukricenym ptakem a velkym mnozstvim ruznych malych ptacku. Domu jsem si pak take prinesl maleho pritulneho broucka, jehoz zivot byl vsak velmi zahy ukoncen. Jeho pamatce jsem tedy alespon venoval jednu z ikonek atributu.

• Zastaveni 7 (N 50°00.544' E 016°11.162')

  Pokud jste si toho jeste nevsimli, tak nedaleko od vas stoji posed. Kdyz uz tu jste, tak by nebylo od veci procvicit si pocitani a zjistit, ze nahoru vede G schudku (pocitejte od zeme az po schudek cca 5cm pod plosinkou). Pak pokracujte dal po ceste - temer po primce se tak blizite k dalsimu zastaveni, na vsech krizovatkach tedy pujdete rovne az k dalsimu bodu.

• Zastaveni 8 (N 50°00.521' E 016°10.617')

  Dosli jste ke stromu, ktery hrde nese cedulku s napisem "Certuv dub". Na Certove dubu (strom s cedulkou) vas jiste zaujalo:

  1. jak je ten dub mohutny (H=7)
  2. jak ma zvlastne svetlou kuru, skoro jako briza (H=9)
  3. vypada to spis jako borovice (H=11)

  Nyni se vydejte doprava po asfaltove ceste, k dalsi zastavce to neni daleko...

• Zastaveni 9 (N 50°00.571' E 016°10.570')

  Nachazite se na miste zvanem "U partyzana", kde naleznete hrob partyzana Sasi Bogdanova, ktery zde padl v boji o chocenske letiste (vice informaci se mi o teto udalosti, bohuzel, prozatim nepodarilo nalezt).

  Neni to tak davno, co prave na toto misto chodili slozit svuj slib mali pionyri z Chocne a okoli.

  Z napisu snadno zjistite, ze zemrel v roce I, text je zde napsan v J jazycich. Nedaleko odsud se nachazi maly altanek, ktery ma (vcetne stolu a lavicek) tvar previdelneho K-uhelniku.

  Vratte se na cestu a kolem Certova dubu se vydejte po zelene az k dalsimu zastaveni.

• Zastaveni 10 (N 50°00.230' E 016°11.235')

  Na tomto miste naleznete pripominku celkem nedavne tragicke udalosti. Snad se nikdo nebude zlobit, pokud si z tohoto mista odneseme dvojciferny soucet vsech cislic ve ctvrtem radku textu a zapiseme si jej jako L (pro kontrolu uvedu, ze L/2 je prvocislo).

  Nyni si jiz muzete spocitat souradnice finalky. Rad bych vas ted trochu potesil a rekl vam, ze finalka uz neni vubec daleko a stojite jen par metru od ni - ale nebudu to delat, protoze bych vam lhal. Jeste se trosku projdete, prozatim dal po zelene...

Jak uz je u teto serie zvykem, nejprve si vypocteme cislo, ktere se nam bude hodit pri hledani finale cele serie (nekam si jej tedy poznamenejte pro pozdejsi pouziti):

U = I-D-C-L+A+E-H

Pro kontrolu dodavam, ze U by melo byt pekne kulate cislo. A nyni jiz souradnice jiste zaslouzene finalky:

N 49°59.(U*J+G*(F*B-E)-A)' E 016°12.(U/G+(F+K)*(H-K))'

Pozn.: Pokud vam nektere z cisel vyjde mene nez trojciferne, doplnte jej zleva nulami (tzn. pokud vyjde napr.12, musite to brat jako "012"). Jako dalsi kontrolu uvedu, ze soucet onech sesti ziskanych cislic, ktere vam upresni souradnice, je A+G.

Nyni jiz mi nezbyva, nez poprat vam uspesny lov.