Dub u Pekelne brany Multi-cache

Dub na Velkém stavidle Velké Stavidlo patrí k rybníkum, o kterých mnoho nevíme. Leží proti Mlýnskému dvoru a používá se jako násadový. Roku 1832 byl, jako mnoho jiných zrušen, ale pozdeji opet napušten.

Na souradnicích N48° 59.083'     E14° 47.289' je na dubu letním (Quercus robur) štítek s vyraženým císlem ve formátu "ABCD".
Strom má ze strany od Zlaté stoky mohutné korenové nábehy, na nichž místy rostou drevokazné houby. Silný kmen je dutý. Ve 2,5 m je z jihovýchodní strany po vylomené velké vetvi malý otvor do centrální dutiny. Pod ním je místo bez kury s požerky tesaríka obrovského (Cerambyx cerdo, zvlášte chráneného druhu hmyzu, jehož larvy vyžírají jako prst silné oválné chodby až do dreva). Ve 3 m odbocuje na západ silná vetev tvorící západní cást koruny. Dále z kmene odbocují 2 suché vetve, ze severu je odlomená vetev a opet otvor do dutiny. Vrchol stromu je ulomený, v horní partii jsou jen 3 vetší živé vetve. Stárí stromu je odhadnuto na 300 let. Pred vjezdem na mostek pres Zlatou stoku stávala také velká borovice, ze které dnes zbyl již jen parez.
o = 689 cm, v = 17 m

Dub u Pekelné brány Stage2 Na souradnicích N48° 59.227'     E14° 47.447' roste uprostred louky dub letní (Quercus robur). Jedná se o velmi pekný solitérní dub. Má zretelné korenové nábehy, kmen s cetnými nerovnostmi, boulemi a výletovými otvory tesaríka obrovského (Cerambyx cerdo). o = 504 cm, v = 19,5 m Na louce roste celkem "E" dubu.

Na souradnicích N48° 59.306'     E14° 47.611' stojíte na míste zvaném Pekelná brána. Na tomto míste se prý za temných nocí otevírá vchod do pekla a dáblové tudy lezou na svet.

Zrejme tudy prchl i dábel, který chtel získat Krcínovu duši. Když se totiž Jakub Krcín pustil do velkého rybníkárského díla, zacalo mu brzy prerustat pres hlavu. Když potreboval preložit koryto Zlaté stoky na Hradecku, došel rozum všem. Všichni radili, ale kde by bylo nejlepší místo pro koryto stoky nevedel nikdo. Pres den se pan Krcín pachtil s konem po kraji, po nocích bdel pri svícce nad lejstry - meril, rýsoval, pocítal, ale práce nerostla ani na papíre, ani ve skutecnosti. Jedné noci byl pan Krcín v koncích. Položil hlavu na desku stolu a sám sobe mel za zlé, že neví kudy kam. Chtel se dostat kupredu stuj co stuj a tak ho napadlo, zda by nemel povolat na pomoc cerné síly. Sotva na to pomyslel, objevil se v místnosti statný chlapík s blýskavýma ocima. Slovo dalo slovo, veta vetu a podmínka slib. Výsledkem byla smlouva podepsaná Krcínovou vlastní krví, kterou dábel rychle schoval za kabát a mel se k odchodu. Pan Krcín však nebyl z tech, co dávají duši lacino. "Ješte té noci se dáme do práce!" prikázal prekvapenému dáblu. "Cekám Te, zapraženého do pluhu, na míste díla. Za chvíli tam prijedu na koni." Dábel zmizel, pan Krcín vyjel do tmy z trebonské brány, jakoby horelo a zanedlouho už uvazoval kone v lesích ke stromu a šlachovitýma rukama se chopil pluhu, do nehož se zapráhl dábel. Zpocátku ho nebylo treba pobízet. Dábel táhl rýhu pro budoucí stoku, šel neomylne jako zkušený rybníkár, ale brzy se unavil. Nebylo divu. Budoucí Zlatou stoku vedli cestou necestou, pres parezy a pevné koreny. Dábel funel, ržál a hýkal, ale Krcín neprestával a protože nemel valné slitování s lidmi, nemel ani s dáblem. Té noci se z lesu za Treboní ozývaly pekelné skreky a do nich se mísily Krcínovy kletby. Jeho karabác namocený ve svecené vode jen svištel. Tak vyznacily rýhu, kudy povede nové koryto Zlaté stoky a protože do rána bylo ješte daleko, vraceli se, aby rýha byla hlubší. Dábel prosil o odpocinek cím dál casteji. Žadonil však marne. Krcín tlacil radlici do pudy prorostlé letitými koreny, ze všech sil. Najednou se dábel vzepjal, až se pretrhl železný postranek. Clánky retezu se rozletely na všechny strany, dábel padl sešklebenou hubou do rezavé vody, chlemtal ji jako hovado a když zcela vycerpaný povstal, vrátil Krcínovi jeho úpis a se sakrováním zmizel. Když ráno prišli lidé do práce, žasli, jaké dílo zde bylo vykonáno. Pokukovali po Krcínovi, ale na nic se radeji neptali. Bylo ocividné, že sám by takový kousek nesvedl. Té noci se stal v Hradecku div - na tech místech, kde se pretrhl dábluv retez, vyrostly z prervaných clánku duby - mohutné a silné jak obri a lidé jim zacali ríkat Drací duby. Na pamet spojení Krcína s pekelníkem.

Dnes již nikdo neví kde tyto duby jsou, ale je pravda, že jsou nekde blízko Zlaté stoky, nedaleko odtud.