Houbareni patri u nas i v cele
stredni Evrope k velice oblibenym konickum. Prinasi s sebou nejen
prijemne a zdrave prochazky na cerstvem vzduchu v lese, ale také
vitane zpestreni jidelnicku. Svet hub je velice zajimavy a odhaduje
se, ze na svete se vyskytuje vice jak 300-400 tisic druhu.
Samozrejme, ne vsechny jsou jedle a nektere jsou dokonce tak male,
ze je vidime pouze pod mikroskopem. Jenom pro zajimavost, tech
viditelnych pouhym okem je 15-20 tisíc a pocet u nas rostoucich hub
se odhaduje na 4 tisice. (Pramen: Velky atlas hub autor Dr.Ladislav
Hagara) Ale dost jiz teorie.
Na uvodnich souranicich cache
nehledejte, je to pouze jedno z mych vychozch mist k prvni lokalite
kde parkuji pri ceste za houbami. Cache neni od tohoto mista
vzdalena vice jak 8 km.
Budeme se zajimat pouze o houby
vhodne ke konzumaci a to konkretne o nasledujici ctyri skupiny:
- Nelupenate
- Lupenate
- Hribovite
- Brichatkovite
Pro svoji potrebu jsem si vytvoril
album s fotografiemi hub, ktere sbiram. Protoze nemusite znat
vsechny houby, o kterych se zde bude mluvit, predkladam je zde a
zde se strucnym popisem. Nezaleknete se
obrazku jedne jedovate a jedne nejedle houby, proste jsem
potreboval jenom vyplnit prazdne misto.
Ve svem soucasnem bydlisti jsem jiz
25 let a za tu dobu jsem si oblibil dve lokality, kde uz mam svoje
mista a kam mohu zajit a nalezt, i kdyz jinde rostou velmi
sporadicky. Samozrejme, ze Vam mista neprozradim, pouze naznacim,
co byste mohli najit, kdyby ..... .
Na jare a v lete chodim do smiseneho
lesa s prevahou listantych stromu. Jako prvni brzo z jara se na
kraji lesa v trave objevuje ciruvka majovka. Zanedlouho se mezi
brizami u cest objevi prvni kozak brezovy a to je jiz prvni
predzvest hribovitych hub a jako dalsiho zastupce hribovitych
muzeme nalezt hriba kovare. Mezi spadanym listim nelze prehlednout
bile hlavicky pecarky ovci. V pozdejsim lete za prihodneho pocasi
je tu raj hribu dubovych. V poslednich letech se tady jiz v lete
zacina objevovat bedla vysoka, donedavna podzimni houba. No a malem
jsem zapomnel na nejhezci houbu a tou je pro mne kremenac brezovy
nekdy tez nazyvany janek.
Jak cas postupuje a blizi se podzim,
presouvam se do druhe lokality, kterou tvori prevazne jehlicnaty
les. Takova podzimni prochazka obvykle zacina sberem zavrenych
hlavicek bedly vysoke ktere jsou vyborne plnene a podusene na
masle, popripade otevrenych vhodnych na smazeni. Po dlouhych letech
pustu jsem tu pred dvema roky objevil i misto, kde zacina rust
liska obecna, drive velice hojna houba. Jako raritu jsem tu nalezl
chorose orise, houbu nejen jedlou ale i nadhernou na podivani. Kdyz
se postesti, muzeme v mlade smrcine nalezt kolonie ryzcu smrkovych,
vybornych hub na nakladani do octa. Malokdo sbira muchomurku
ruzovku, jinak vytecnou jedlou houbu, ze ktere pripravujeme
falesnou drstkovou nebo ji proste pridavame do smesi na smazenici.
Neodolam a seberu i pychavku hruskovitou, kterou staci nakrajet na
kolecka, navleknout na nit, zavesit a na zimu mame dobrou susenou
houbu. No a vidite, zase jsem malem zapomnel na hriba hnedeho,
nejhojnejsi houbu v podzimnim case, kterou sbiram az do prvnich
mraziku.
Na souradnicich N1 a
E1, ktere mate za ukol zjistit, se nachazi vyznacny objekt,
ktery nemuzete minout bez povsimnuti. Samotna cache je ukryta ve
vzdalenosti 19 houbarskych kroku ( = 15 skoku, pokud jiz spatril
svoji obet) pod azimutem 235° od tohoto objektu. Veskere
potrebne informace pro urceni souradnic naleznete ve vyse uvedenem
textu a prilozenych vyobrazenich hub, stareho dobreho vseveda
strycka Googla muzete tentokrat nechat odpocivat. Pri vyjimani a
ukladani cache se chovejte obezretne, nebot se nachazite na
frekventovane houbarske trase.
Vase geovozidlo muzete zaparkovat na
souranicich N1 - 0°0,257 E1 + 0°0,171. I ja zde casto na
podzim parkuji. Cilove misto je pristupne po lesni ceste, pouze
poslednich nekolik desitek metru je nutno jit vysokym jehlicnatym
lesem.
Byl bych rad, kdyby jste se ve svem
logu podelili s ostatnimi o recept na svoje oblibene houbove jidlo
(neni podminkou).
