Juden Wolin Traditional Geocache

This cache has been archived.

Mel-Man: [red][i]S pripravenou novou krabickou jsme si dnes prosli okoli hrbitova, ale vhodne nove umisteni jsme nenasli. I na Dekanskem vrchu uz jsou zaklady dalsi stavby - a jiste neni posledni. Ostatne i starobylost Hradcan uz vyprchava, mnohe stavby jsou prestavene, dalsi pribyvaji. A protoze ani hrbitov neni tak dostupny, jak byl v dobe, kdy jsme tuto cache zakladali, rozhodli jsme se tuto cache archivovat a z nasi serie ji bohuzel vyradit. Dekujeme vsem trpelivym hledacum.[/i][/red]

More
Hidden : 7/30/2007
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Prvni zminky o existenci Volyne pochazeji z konce 12. stoleti (1190) jako o meste kralovskem lezicim na solne stezce, ktera vedla z dnesniho Rakouska do Prahy. Prvni zidovsti jednotlivci zili ve Volyni jiz pred rokem 1500. Po roce 1520 se Zide zacali usazovat v casti mesta Hradcany, v temze stoleti byla zalozena i zidovska obec.

VOLYNSKE HRADCANY

- byly vzdy hlucne - bydleli tu remeslnici. Tloukli zde bednari, kovari. Mestane sem nechteli. Bydleli tu Zide, a proto tu meli i svuj hrbitov. Kdyz se zde pred nedavnem delala asfaltova silnice, bylo videt zaklady stare brany. Ta se pry zavirala v patek odpoledne a otevirala az v pondeli rano. To proto, aby nemely ty dve komunity - krestanska s zidovskou - pres dva svatecni dny, pres zidovskou sobotu a krestanskou nedeli spolu kontakt.

HRBITOV

Zidovsky hrbitov ve Volyni (rozloha 1357 m2) pochazi z doby zalozeni ghetta na Hradcanech. Nalezaji se tu pomniky 300 let stare.
Nejstarsi nahrobky jsou z bileho mramoru, barokni a je na nich patrny vliv lidoveho umeni. Jsou zdobeny vetsinou pomerne velkymi a neumelymi rostlinnymi ornamenty. Jsou zvlastnim typem, ktery se z Volyne rozsiril na celkem asi 15 zidovskych hrbitovu v sirokem okoli.
Nahrobky jsou na prvni pohled neumele provedene, pismo je velkych rozmeru, neforemne, provedene s mensim profesionalnim umem.
Od poloviny 19. stoleti maji vsechny nahrobky standardni remeslnickou uroven a jsou dilem zkusenych kameniku. pismo je kultivovane, nahrobky lestene.

V roce 1912 byla provedena dukladna oprava hrbitovni zdi i pomniku. V teze dobe byl postaven domek pro spravce hrbitova. Oprava zdi byla znovu provedena v roce 1988.
Podle typu nahrobku ma hrbitov ctyri casti: nejstarsi, barokni, z 19. a 20. stoleti.
Vsechny nahrobky jsou ze Zechovickeho lomu, z prahorniho krystalickeho vapence. Tady nekde existovala dilna, ktera nahrobky vyrabela. Vsechny nahrobky mezi Susici az Klatovy a na druhe strane az k Tynu nad Vltavou jsou z vapence ze Zechovic.
Na nahrobcich je vytesano mnoho historickych udalosti i kratky zivotopis zesnuleho, jeho hlavni zivotni udalosti, jeho postaveni, vzdelani, zasluhy atp.
Je tu i rada nahrobku tzv. kohenu. Kohenove byli starci, kteri bez jakehokoliv teologickeho vzdelani davali pozehnani. Byli to zbozni lide, majici za sebou poctivy zivot a v obci zidovske byli velice vazeni. Jejich znak na nahrobcich jsou vyryte zkrizene ruce, jak davaji pozehnani.

Zajimavosti je zde pomnik, ktery ma prustrel. To se pry stalo za sedmilete valky mezi armadou rakouskou a francouzskou. Francouzi prisli na pomoc Marii Terezii. Ve Volyni na dekanstvi meli generalni stab, tenkrat fara shorela. Z Andelicka strileli a udelali tento prustrel na nahrobku.

LEGENDA

Za zamysleni stoji zde lezici dvojnahrobky.
Podle vykladu jsou to dvojhroby snoubencu, kterym bylo braneno, aby se vzali - takze spachali sebevrazdu.
Jejich spojene nahrobky jsou proto obraceny misto k vychodu - na zapad.

Zid nikdy nesmel bydlet na hrbitove, podle Stareho zakona byl neustale necisty a nebyl by schopen vchazet k ostatnim lidem. Na prace na hrbitove si Zide proto vzdy najimali. Zide neosazuji sve hroby kvetinami, ale maji povinnost, bydli-li blizko, kazdych 30 dni navstivit hrbitov. Bydli-li Zid dale, ma povinnost se pomodlit modlitbou kadys. Na hrob prinaseji kaminky.

Na tento hrbitov se pochovavalo jeste na zacatku nemecke okupace. Posledni pohreb byl pani Frydove. Pozustali ji zde v breznu 1941 postavili pomnik a v listopadu tehoz roku sli vsichni do koncentraku. Z nich se nevratil uz nikdo.

Z Volyne odeslo nedobrovolne 203 Zidu. Vratil se jenom jeden. Jmenuje se Ota Rubin, prezil a ozenil se. Jeho syn Pavel Rubin zije v Karlovych Varech a do Volyne zajizdi na hrbitov.

V posledni dobe byl postaven pomnicek Zidovce, ktera byla v koncentracnim tabore. K tomu se vaze smutna historie:
Jednotky SS hnaly zastup zen a mladych divek. Utikaly pred americkou armadou a u Volar uz nemohly dal, byly nemocne, tak je Nemci nektere postrileli. Zbylo jich sestnact. Mely skvrnity tyfus. Byly rozmisteny po nemocnicich - v Budejovicich, Prachaticich a dve se dostaly do Volyne. Jedna prezila, zije v Americe, ta druha ve Volyni zemrela a je zde na hrbitove pohrbena. Ta, co prezila, poslala sem do Volyne sveho manzela s vnukem a za pomoci doktora Magra z Prachatic postavili tento pomnicek. Cerna zula, ze ktere je nahrobek, je zakoupena v Kamerunu.

Druhy pomnicek postavil v roce 2002 pan Lederer clenum sve rodiny, kteri vsichni zahynuli v koncentraku - vcetne jeho manzelky.
(JAROMIR MATOUSEK, Listy Strakonicka 18.9.2003)
HISTORIE VOLYNSKE ZIDOVSKE OBCE

Prvni zminky o existenci Volyne pochazeji z konce 12. stoleti (1190) jako o meste kralovskem lezicim na solne stezce, ktera vedla z dnesniho Rakouska do Prahy. O osidleni Zidy z teto doby neni zprav. Lze dolozit, ze prvni zidovsti jednotlivci zili ve Volyni jiz pred rokem 1500. Po roce 1520 se Zide zacali usazovat v casti mesta Hradcany, v temze stoleti byla zalozena i zidovska obec.

Na Hradcanech byl zalozen i zidovsky hrbitov. Hradcany byly v te dobe mimo obvod mesta, nebot Zide nesmeli byt pres noc ve meste spolu s krestanskym osidlenim. Byli nuceni zit pohromade v ohranicenych mistech jim vykazanych - v ghettech.
S rozrustanim zidovskeho osidleni ve Volyni vyvstala potreba premisteni celeho ghetta. Proto volynsti Zide koupili misto pro nove ghetto, uprostred nehoz postavili v letech 1838 - 1840 synagogu, ktera byla roku 1890 renovovana. Dodnes se v techto mistech rika V zidovnech.
Proti synagoze jsou dva zidovske domy, stavebne jen malo zmenene. Vlastni synagoga je jedna z mala synagog empiroveho typu, stavebne velmi vzacna.
V roce 1849 byly zruseny zakony omezujici pocet zidovskych snatku (drive se smel ozenit jen nejstarsi syn) a zakon omezujici pravo volneho pohybu a usidlovani Zidu v libovolnych mistech.
V teto dobe, kdy se prumysl zacal bourlive rozvijet, hledali Zide, vetsinou obchodnici, uplatneni ve velkych mestech. Po roce 1890 venkov opustili temer vsichni Zide produktivniho veku se svymi rodinami a zidovske obce na venkove zacaly silne upadat. V dusledku toho dochazelo na venkove ke slucovani upadajicich obci. Timto zpusobem zanikly zidovske obce napr. v Hosticich, Vlachove Brezi nebo v Dubu. Majetek obci byl vetsinou rozprodan s podminkou, ze pokud budou synagoga nebo hrbitov rozboreny, na jejich pudorysu bude zrizena zahrada, aby misto nebylo nijak znesveceno.

Ve 30. letech 20. stoleti odliv Zidu do Prahy nebo zahranici nadale pokracoval a v dusledku nacisticke persekuce se dejiny zidovskeho osidleni u nas staly jiz uzavrenou epochou.

PROCHAZKA ZA KESKOU

Z namesti se muzete vydat SZ smerem - ulici Mistra Martina, ktera pripomina vyznamneho volynskeho rodaka. Vpravo minete rodny dum A. M. Pisi a o par metru dale hospodu U boty, kde zil vyznamny geolog J. V. Zelizko.
Cestou do mirneho kopce prijdete k nejstarsi casti Volyne - Hradcanum. Zde si v nekterem z malych domku zridil v minulem stoleti svoji dilnu mlady puskar Sylvestr Krnka a vyrabel zbrane pro dve narodni gardy. Ve svych 23 letech vystoupil se svym vynalezem - rucnici nabijenou poprve na svete zezadu. Jeho vynalez vsak doma v Rakousku nenasel uznani a pusky "krnkovky" byly vyrabeny ve velkem mnozstvi jen pro cernohorskou, ruskou, rumunskou a bulharskou armadu.
Na miste, kde dnes stoji hasicska zbrojnice, stavala kdysi jedna z tri mestskych bran. Za mestskymi hradbami byla cast vyhrazena zidum a pod sibenicnim vrchem u rybnika stala katovna.

Vratite-li se vpravo uzkou cestou par desitek metru, prijdete k domu c. p. 150, nejstarsimu dochovanemu domu ve Volyni, ktery staval v blizkosti hradeb a dodnes na nem vidime obranne prvky. Dochovala se nejen uzka strilnova okna, ale i patrovy sklepni system, jehoz soucasti byla studna a chodby propojene s dalsimi domy udajne az do sklepeni tvrze. Od nej se vratite zpet na cestu k Hradcanum a po schudcich vpravo vystoupate do historicke casti.
Vpravo se dostanete ke krizovatce, ktera vas svou odbockou privede az ke vratum velmi dobre zachovaleho zidovskeho hrbitova. Pokud budou v dobe vasi navstevy dvere na hrbitov zavrene, je mozne hrbitov obejit a v domku, ktery s nim sousedi (VIZ waypoint), pozadat o klic od hrbitova.
Pokud byste u zvonku neuspeli, mate jeste sanci najit vnucku p. Matejky v lekarne a domluvit se s ni na navsteve.

Navstevu hrbitova vam vrele doporucujeme, avsak pro nalezeni cache neni nutna.

Dale severneji, jiz za rodinnymi vilkami, zacina Dekansky vrch, jehoz nejsevernejsi cast je velmi zajimavou paleontologickou lokalitou. Nalezy je mozno videt v muzeu, ktere sidli v budove tvrze.
Obejdete-li kostel, po schodech proti vchodu muzete sejit k uzke ulicce, ktera vas dovede opet na namesti.

Odborny vyklad a otevreni hrbitova na vyzadani provadi:
ing. Vaclav Jirsa - tel.: 383 372 132
ing. Josef Matejka - tel.: 383 372 425

Tato keska je jednou z serie, venujici se vyznamnym zidovskym hrbitovum na Prachaticku a Strakonicku.
Serie obsahuje 5 kesi, vcetne teto.
Dalsimi jsou:

Juden Dub
Juden Wallern
Juden Wällisch Birken
Juden Tschkin


Click To Rate This Cache

Additional Hints (No hints available.)



Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all 5 bookmark lists...