Zamek Kacerov
V roce 1376, kdy jsou
dolozeny prvni zminky o Kacerove, se jako jeho majitel uvadi Ctibor
ze Svamberka. Ten si tu asi mezi lety 1370–1376 postavil tvrz.
Kacerov se snazil take ziskat sekretar ceske komory Florian Gryspek
z Gryspachu a dosahl toho, ze mu byl roku 1539 zastaven na ctyri
generace, pricemz prava plaskeho klastera byla formalne
respektovana.
Vzhledem k tomu, ze tvrz
v Kacerove byla zpustla a sesla, rozhodl se Gryspek pro vystavbu
noveho zamku a stara tvrz pak slouzila k hospodarskym ucelum.
Stavba zamku trvala temer dve desetileti a provadeli ji zejmena a
prevazne italsti zednici a kamenici. Zacalo se s ni kolem roku
1540. Zamek byl sice castecne dokoncen v roce 1548, ale pak jeho
vystavba pokracovala dale v letech 1559–1562. Hlavnimi zdroji
informaci ohledne tohoto casoveho rozvrzeni stavby do urcitych etap
jsou prevazne zachovale letopocty na krbech (1542, 1552).
Kacerovsky zamek je
jeden z prvnich a zaroven i nejzajimavejsich zamku renesance a
patri svymi mimoradnymi umeleckymi hodnotami k nejvyznamnejsim
pamatkam renesancni architektury u nas. Zamek stoji na okraji vsi
na nahorni planine prudce se svazujici k rece Berounka Je to
impozantni ctyrkridla dvoupatrova budova kolem obdelnikoveho dvora
s naroznimi rizality na vychodni strane, coz jsou casti budovy,
ktere vystupuji po cele vysce pred ostatni pruceli, tak rozsirujici
pudorys a prechazi v kridlo.
Do severniho bocniho
kridla byla pojata vez ze stare tvrze, v 19. stoleti snesena.
Vychodni prucelni kridlo ma pulkruhovy zaklenuty portal v
pravouhlem bosovanem ramci s predlozenymi toskanskymi polosloupy,
jez nesou vylozene useky kladi. Nadvori zamku je v prizemi
obklopeno arkadami, pilire maji predlozene polosloupy, v patre
severniho a jizniho kridla jsou lodzie, nesene toskanskymi sloupy
(ktere byly postavene ve stylu toskanskeho (rimskodorskeho) slohu.
Ten byl u nas casto uzivan v dobe renesance a empiru. Vyznacuje se
stridmosti a jednoduchosti bez slozitych ozdobnych prvku), sklenuty
krizove a valene s vysecemi. Zapadni stranu prolamuje portal
podobny hlavnimu. Ten pote vede do francouzske zahrady, kde se
nachazi socha Neptuna, ktera je umistena na fontane.
Exterier i interier je
velmi bohaty na jemne renesancni kamenicke prace. V interierech
byli poprve pouzity neckove klenby s lunetovymi vytecnicemi.
Dochovaly se zde puvodni vlasske krby s volutovymi konzolami. V
hlavnim sale, vestavenem do patra vstupniho vychodniho kridla, se
nachazi vystavny krb s dvojici karyatid (socha zenske postavy
nesouci na hlave kladi a to vetsinou jonske; je oblecena, v klidu a
bez naznaku nesene tize), a pomoci triglfu, metop, roset a jinych
motivu bohate clenenou rimsou. Fasady zamku pokryla sgrafitova
rustika, jejiz soucasti byla na vstupnim pruceli trojice iluzivnich
oken s pootevrenymi okenicemi.
Zamek byl obklopen
vodnim prikopem a hradbou, v rozich zesilenou bastiony, to jsou
casti opevneni, vystupujici mimo samotnou hradbu, na niz se
koncentruji strelci a dela. Skutecnost, ze vnejsi ohrazeni zamku
nemelo pouze vymezujici, ale i obranou funkci, presvedcive
dokladaji strilny, prolomene v bastionech pro vedeni bocni palby i
v hradebni zdi. Podobu nedochovane vstupni branu zname dnes pouze z
ikonografickych pramenu.
Pristup do zamku vede
pres most na parkan, v nemz pred hlavnim kridlem byl opet prikop s
mustkem. Na zapadni kridlo navazovala zed s bohatym portalem, ktera
oddelovala prostor zamku od zahrady. V ni stal pivovar. Nadvori na
severni strane bylo zaplneno hospodarskymi budovami.
Po bitve na Bile hore se
konfiskovany zamek dostal do rukou cisterciackeho klastera v
Plasich. Krome udrzby a zhodnoceni interierove vyzdoby nepodnikly
cisterciaci zadne vyznamnejsi stavebni zasahy, zamek tak zustal
vzacne zachovan skoro v intaktnim renesancnim stavu. Pouze v letech
1755–1779 doslo k urcitym zasahum v interierech.
Po
pozaru v roce 1912 byl objekt provizorne zajisten. Dlouholeta
rekonstrukce zacala v 70. letech minuleho stoleti. Soucasny
soukromy majitel pokracuje v rekonstrukci a umoznuje i prohlidku
zamku.
Zámek je pro verejnost nepristupny!