Trocha historie kostela
Fara v Deštném v Orlických horách se poprvé připomíná v popise diecéze pražské z let 1344 - 1350 jako jedna z 36 plebánií dobrušského děkanátu. Podací právo ke zdejšímu kostelu, tj. právo dosazování duchovního i právo a povinnosti patronátní, náleželo pánům z Dobrušky. Od r. 1494 do r. 1634 patřilo Deštné i s kostelním podacím právem k opočenskému panství Trčku z Lípy a od r. 1635 k panství černíkovickému, které v r. 1676 zakoupili hrabata z Kolovrat. Ti se tak stali na dobu 269 let i patrony zdejšího kostela. Od r. 1723, kdy byl k Deštnému přifařen jedlovský kostel sv. Matouše ze solnického panství, mely obě vrchnosti patronátní právo společné.
O zániku staré plebánie a osudech i vzhledu původního kostelíka historické prameny nevypovídají. Jen v urbáři opočenského panství z r. 1598 se o zdejším kostele uvádí: "...V téže vsi jest kostel založení Marie Magdalény, k kterémužto žádných důchodu není, nežli co sami s sebe seberou, na kněze a kostel vynaloží..."
Vznik nové farnosti schválil královéhradecký biskup Tobiáš Jan Becker svým instrumentem z 20.9.1706.
Základní kámen k nové svatyni položil dne 12.10.1720 jménem královéhradeckého generálního vikáře P. Tobiáše Josefa Neumanna farář Schmidel. Dne 29. září 1726 nastal konečně slavnostní a farníky po dlouhé a namáhavé práci toužebně očekávaný sváteční den, kdy byl kostel, vystavený pod ochranou a přímluvou sv. Marie Magdaleny, kajícnice, druhým farářem, vysoce důstojným pánem Ignácem Františkem Peikrem z Rychnova v Cechách v kraji královéhradeckém, slavnostně vysvěcen."
V r. 1818 mel kostel namále. Ve farní kronice je zapsáno: "V roce 1818 udeřil blesk do věže deštenského farního chrámu a skrz ní i do vnitřku kostela, který se ihned zahalil kouřem a dýmem. Na hlavním oltáři sv. Magdaleny roztavil všechno zlacení, ale nezapálil..."
Podruhé hrozilo kostelu vážné nebezpečí 9.2.1930, kdy v ranních hodinách vyhořela stará farní budova téměř do základu. Jen spousty sněhu na kostelní střeše a obětavost místních hasičů zachránily chrám před zkázou.
V r. 1992 byla provedena již tolik potřebná celková generální oprava kostela. Dne 12.9.1992 královéhradecký biskup Msgre Karel Otčenášek obnovenou svatyni znovu slavnostně vysvětil. V roce 1993 byla dokončena i úprava okolí kostela.
Je nutno rovněž připomenout, že v podzemí chrámu na dosud neznámém místě, pravděpodobně ale pod kněžištěm a s přístupem ze sakristie, je ukryta krypta, v níž bývali až do josefínských reforem pohřbíváni zdejší kněží.
Na pravé straně chrámové předsíně je umístěn náhrobní kámen se jmény prvních dvou zdejších farářů P. Wolfganga Schmidela (+1725) a P. Ignáce Frant. Xav. Peikera (+1735). Latinský nápis, místy již špatně citelný, skrývá v sobe tzv. chronogram, tvořený zvýšenými písmeny. Ta jsou zároveň římskými číslicemi, jejichž součet dává letopočet. V latinském přehledu duchovních správců farní kronika u farářů Peikera a P. Ignáce Franze (+1772) výslovně uvádí: "...in Ecclesia sepultus", tedy ...pochován v kostele. Kolik mrtvých těl je zde skutečně uloženo, není však známo.
Rovněž neznáme ani přesné místo posledního odpočinku sklářského mistra Jakuba Seewalda, jehož náhrobní kámen je umístěn proti náhrobníku zmíněných kněží. Na kameni je vytesán tento německý epitaf s chronogramem: "HIer Ist begraben Der seLIge Herr IaCob SeVaL GLasMeIster", tj: Zde je pochován zesnulý Jakub Seval (spr. Seewald), sklářský mistr." Chronogram tvoří zvýšená písmena (zde v textu zvýrazněná podtržením), která jsou zároveň číslicemi: 1+1+500+50+1+1+100+5+50+50+1000+1=1760.
Sousoší Svaté Rodiny se sv. Jáchymem a Annou se nachází uprostřed travnatého prostranství před kostelem, zhruba v místech staré fary.
Informace pocházejí ze zpravodaje Deštník c. 5/1993, autor Václav Matouš
A teď něco k samotné cache
Místo uložení je bohužel velmi na očích. Obtížnost odlovu se mění s množstvím mudlů v okolí od 1 po 4
NALEZENÍ NENÍ PROBLEM, ALE SNAŽTE SE PROSÍM VYZVEDÁVAT A UKLÁDAT CO NEJRYCHLEJI A NEJOPATRNĚJI!
Přeji úspěšný a příjemný odlov! :-)
PS: mudlů z rodinného domu (ani dohlížející kočky v okýnku) se obávat nemusíte. Ti se kochají pohledem na Vás, jak se snažíte být nenápadní... ;-)