Pijte pivo!
Výchozí
souradnice mírí pred bránu minipivovaru v okrajové cásti
Plzne. Keš samotnou zde ovšem nehledejte, protože tam
není.
Návštevníci mimo jiné ocení stylové zarízení a typickou
atmosféru pivovaru, kterou vytvárí medené varny umístené
v pivnici. Mohou si zde prohlédnout výrobu piva a ochutnat
oživenou znacku Purkmistr a radu speciálních piv, jako treba
kvasnicové pšenicné pivo. Vy se zde mužete po nalezení keše, stejne
tak i pri jiných príležitostech, osvežit a odmenit za vynaloženou
námahu.
Jakákoli podobnost této keše s dalšími kešemi z plzenské
nápojové série je ciste náhodná
.
Úvod
Pivo je nejstarším a nejpopulárnejším
alkoholickým nápojem na svete a prodá se jej každorocne více
než 133 miliard litru. Vyrábí se prevážne z obilného
sladu, vody a chmele za prispení prírodních nebo pivovarských
kvasinek. Obsahuje také sacharidy, bílkoviny, horké látky
chmele, polyfenolové slouceniny, oxid uhlicitý, vitaminy a
minerální látky. Pivo je sice nápojem alkoholickým (mužeme ho
zaradit mezi nápoje s relativne nízkým obsahem alkoholu 30-50
g v jednom litru), ale krome alkoholu pivo také obsahuje
približne 2 000 dalších látek.
Kombinace techto složek dává fyziologicky vyrovnaný roztok.
Významné je zastoupení minerálu v pivu, kde nacházíme krome
draslíku a sodíku, které jsou zde v príznivém pomeru, také
chloridy, vápník, fosfor, horcík a kremík. Z vitaminu obsažených v
pivu jsou nejvýznamnejší vitaminy skupiny B - thiamin, riboflavin,
pyridoxin, niacin a kyselina listová. Vitaminy skupiny B jsou
duležité pro radu metabolických procesu (metabolismus sacharidu,
lipidu aminokyselin), funkci nervového systému a další.
Pivo je možno uznávat nejen jako nápoj vhodný k utišení žízne, ale
též pro svoji nutricní hodnotu, predevším vhodnou vyváženost iontu
a minerálních látek, vitaminu a polyfenolu. Je si treba uvedomit,
že príznivé úcinky piva na lidský organismus se mohou projevit pri
jeho strídmé konzumaci, kdy neprevažují negativní úcinky
alkoholu.
Historie
Za kolébku piva se považuje
Mezopotámie, oblast tzv. úrodného pulmesíce mezi rekami
Eufratem a Tygridem. Již v 7. tisíciletí pred n. l. se zde
pestovalo obilí a Sumerové, Akkadové, Babylonané a Asyrané z
neho pripravovali kvašené nápoje, což byl jakýsi druh piva
Sumery nazývaný kaš, Babylonany šikarum.
Archeologické nálezy na území dnešní ceské republiky prokazují, že
i naši prapredkové pripravovali kvašené nápoje z obilí. K dispozici
máme podrobnejší údaje o príprave piva keltskými Boji, germánskými
kmeny Markomanu, Kvádu a Slovany bájného praotce Cecha, kterí
prišli na naše území a trvale se zde usadili.
Prvým dokladem souvisejícím prímo s výrobou piva je nadacní listina
prvního ceského krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z
roku 1088, ve které mimo ostatní dary a privilegia panovník
pridelil kapitule desátek chmele na varení piva.
Významným mezníkem v ceském pivovarství bylo založení Meštanského
pivovaru v Plzni (dnešního Prazdroje) v roce 1842, který vyrábel
výhradne spodne kvašená piva. Pivo melo velmi dobrou kvalitu a
behem krátké doby všechny pivovary v Cechách a na Morave zavedly
tuto technologii výroby.
Výroba piva
Princip prípravy je po staletí stejný, ale postupne se významne
zdokonalovaly jednotlivé technologické kroky a zarízení. Primitivní
prípravu piva postupne nahradila remeslná výroba a v polovine 19.
století výroba prumyslová.
Suroviny pro výrobu piva jsou obilniny,
voda, chmel a korení. Obilniny dodávají škrob (cili cukry),
které se pozdeji premenují na alkohol a oxid uhlicitý.
Základní obilnina je jecmen, nekdy se používá i pšenice,
kukurice nebo dokonce rýže. Chmel je popínavá rostlina, která
se používá ke konzervaci piva a k pridání horcího tónu. Pro
varení piva se používají neoplodnené samicí šišky, které lze
pridávat v ruzných formách (chmelový extrakt ci chmelové
granule). Ceský chmel patrí kvalitou k nejlepším na
svete.
Výroba piva zacíná sladováním, jehož cílem je premenit jecmen na
slad, který je obohacen o enzymy a extrakt. Výroba sladu zahrnuje 3
hlavní technologické kroky: Mácení jecmene, které spocívá v rízeném
zvýšením obsahu vody z cca. 15 %
na 48 %, které trvá asi
3 dny, a jeho hlavním cílem je
inicializace klícení. Pri klícení jecmene dochází k aktivaci
širokého spektra enzymu. Sušení sladu, kde dochází ke snížení
obsahu vody pod 2 %, za deaktivace
enzymu a následne i zastavení všech vegetacních procesu, zejména
pak klícení. Teplota sušení se postupne zvyšuje z
35° C na
50° C,
60° C a nakonec
80° C.
Slad se priveze do pivovaru kde se nechá zhruba 1 mesíc odležet a
po mesíci se rozemele na tzv. sladovou tuc. Následuje vystírání,
tedy proces míchání sladu s vodou, které probíhá ve vystírací kádi
pri teplote 53° C. Následuje rmutování,
které trvá asi 3 hodiny. Rmutování je proces, pri kterém
enzymatický komplex obsažený ve sladu štepí složité polysacharidy
na zkvasitelné cukry. Rozhodující jsou v tomto procesu teploty 63°
C a 72° C tedy optimální teploty pro pusobení enzymu. Pri
30minutovém scezování se oddelí kapalný podíl (sladina) od pevného
podílu (sladového mláta). Povarením sladiny s chmelem v mladinové
pánvi po dobu 120 minut prechází ušlechtilé horké látky chmele do
roztoku a výsledkem je horká mladina.
Ta je zchlazena v jednostupnovém deskovém chladici na zákvasnou
teplotu 8° C. Zchlazená a provzdušnená
mladina se po zakvašení spodními pivovarskými kvasnicemi pridávají
do uzavrených nerezových cylindrokonických tanku (CKT). Pri kvašení
dochází k premene zkvasitelných cukru na alkohol a CO2.
Teplota kvasícího zeleného piva se udržuje na max.
11° C. Hlavní kvašení probíhá u
výcepních piv 7 dnu a u speciálu 7-14 dnu. Po prokvašení se pivo
zachladí a po odcerpání sedlých kvasnic se suduje do ležáckého
sklepa. Zde v uzavrených tancích pri tlaku 1,0 atm. a teplote do
2° C dochází k dozrávání. Výcepní piva leží približne 20
dnu, ležáky až 60 dnu.
Kategorie piva
Nejtypictejší druhy svetlého piva v Cesku jsou piva výcepní, tj.
piva z jecných sladu s extraktem puvodní mladiny
8-10 % hmotnostních, a piva
ležáky, tj. piva z jecných sladu s extraktem puvodní mladiny
11-12 % hmotnostních. To však
nejsou jediné druhy piva.
Dalšími druhy piv je pivo tmavé (z tmavého nebo karamelového
sladu), rezané (pri stácení smíšené z tmavého a svetlého piva),
lehké (do 7 % extraktu puvodní
mladiny), speciální (extrakt puvodní mladiny 13 % a
výše), porter (tmavé pivo s extraktem puvodní mladiny
18 % a více), pšenicné, kvasnicové (vzniklá pridáním
rozkvašené mladiny do hotového piva pri stácení), nealkoholické,
ochucené a další.
Keš
Keš je ve velikosti malé tuby od vitamínových tablet. Finální
souradnice keše jsou N49° XX.XXX,
E013° XX.XXX, pricemž vše pro urcení neznámých hodnot
naleznete prímo v tomto listingu.
Poznámka 8. 8. 2007: Po cetných dotazech potvrzujeme, že
souradnice nejsou uloženy v animovaném GIFu, ve zdrojovém kódu, v
EXIF informacích, Dynamic HTML kódu ani jiným trikem. Jsou uloženy
zcela staticky, jsou tedy "videt" porád. I když si listing
(samozrejme vcetne obrázku) vytisknete, bude stále možné souradnice
zjistit. Vytisknutý listing je dokonce možná lepší. Stací se jen
dívat s otevrenýma ocima a myslí a nehledat nekde napsaná císla.
Princip zakódování je ve své podstate opravdu primitivní, jen
netradicní.
Poznámka 1. 6. 2008: Doplnena nápoveda.
Poznámka: Autor keše není v žádném vztahu s vlastníky
uvedeného minipivovaru a z vaší prípadné konzumace nemá žádný
prospech. Ochutnání ovšem doporucujeme, treba pomuže pri
rešení.
Tematické odkazy
Plzenský
Prazdroj
Pivovarský dvur
Plzen
Pivovarské muzeum
(Ne)vedecké
pojednání o prospešnosti pití piva
Podle webového
pocítadla jste
.
návštevníkem tohoto listingu.