Hanýžka a Martínek - Jindrich Šimon BAAR
Jinrrich Šimon BAAR - Ceský spisovatel opevující Chodsko a jeho lid, vlastenecký knez. Narodil se ve starousedlé selské rodine v Klencí pod Cerchovem 7.2.1869, kde také 24.10.1925 zemrel.
hrob Barra na hrbitove v Klencí
Již za studií na domažlickém gymnáziu projevoval mladý Baar literrární sklony a prispíval do studentských casopisu Lípa a Nové vzlety. Doufal, že mu otcova pomerná zámožnost umožní pokracovat ve studiích na pražské univerzite; hodlal se stát stredoškolskýn profesorem ceštiny a klasických jazyku.
11.srpna 1881 však ohen znicil celé Klencí. Jindrichuv otec prišelo znacnou cástku u svých dlužníku, jimž peníze pujcil nebo kterým za pujcky rucil, a pro jeho syna zustalo jediné východisko - seminár. Své pocity zoufalství, s nímž opustilsny o univerzite i milovanou dívku, neprátelství svetsjé i církevní vrchosti i nemoc popsla Baar pozdeji v románu Cestou krížovou
Pod vlivem Aloise Jiráska (jeden z jeho pseudonymu byl "jiráskovský" Jan Psohlavý) se rozhodl stát lidovým spisovatelem a opevovatelem Chodska, prestože mu publikování velice ztežovako život jak v seminári, tak i po vysvecení na kneze (1892).Vyšší církevní hodnostári ho považovali za nositele nebezpecných sociálních myšlenek a demokratických tendencí a nekolik let mu nepridelovali vlastní faru; Baar žil jako pouhý kaplan v Primde, Spáleném Porící u Blovic a jinde.Farárem byl v Kloboukách u Slaného (1899-1909), pak v Orechu u Prahy (1909-1919), odkud odešel do penze pro úcast v pokrokovém hnutí duchovenstva, usilujícího o demokratizaci církve. Prispíval do rady casopisu ( Zlatá Praha, Cech, Ceské kvety, Posel od Cerchova aj.)
V literárním díle využil svých vzpomínek, zkušeností i matcina vyprávení, težil také z výsledku vlastního folkloristického zájmu - jím sebraných písní , pohádek a lidových zvyku.
Baarova díla vrcholí románovou trilogií o Chodsku kolem roku 1848 a o pusobení Boženy Nemcové v tomto kraji ( Paní komisarka, 1923; Osmactyricátníci, 1924 a Lusy,1925). Vedle ní však napsal i množstvípovídek, vetšinou smutných a tragických.
Z Baarova díla jsou stále cteny chodské trilogie a nekteré povídky. Výcet zaslouží i prozaická prvotina Cestou krížovou (1900), Rodnému kraji (verše, 1903), povídka Pro kravicku (1905), novela Farská panicka (1906), román Jan Cimbura (1908), dvoudílný román Poslední soud (1911), Skrivánek a jiné povídky (1912), povídka Hance (1917),Chodské povídky a pohádky (1922). V nakladatelství Albatros byly krome toho vydány HANÝŽKA A MARTÍNEK , Vo modrým ptácku (1960) a Vo kouzelnících (1971). Baarovy spisy vyšly ve 30svazcích v letech 1923-34.
Cache
1)
Zde je výchozý místo pro tuto cache.
N 49° 26,191´
E 012°48,922´
Na techto souradnicích je rodný domek maminky J.Š. BAARA, která se jmenovala:
a) Hanýška Hrubá ..... x = 1
b) Hanýška Sladká ..... x = 2
c) Hanýška Krátká ..... x = 3
d) Hanýška Králová ..... x = 4
2)
Klikuv statek, místo kde bydlel Martínek Klika
N 49° 26, (320 : x)´
E 012° 48, (926 - x)´
Kolik listnatých stromu (kaštan) roste v levo do Klikova statku?
a) y = 1
b) y = 2
c) y = 3
d) y = 4
3)
Muzeum J.Š.BAARA
N 49°26, (240 : y)´
E 012°48, (454 * y)´
Jaká socha se nachází v parcíku pred vchodem do Muzea J.Š.BAARA:
a) T.G.MASARYK ..... u = 5
b) J.Š.BAAR .....u = 8
c) JAN NEPOMUCÝ ..... u = 6
d) J.SLADKÝ KOZINA ..... u = 3
4)
Rodný dum Jindrich Šimona Baara
N 49°26, (540 : u)´
E 012°48, (133 * u)´
Puvodní rodný dum J.Š.BAARA za druhé svetové války byl bohuže znicen a tak dnes zde je pouze pamnetní deska.V tomto dome se dnes nachází :
a) Kovárská dílna ..... z = 2
b) Keramická dílna ..... z = 4
c) Zámecnická dílna .....z = 6
d) Písmomalírská dílna ..... z = 8
Cílová cache se nachází na souradnicích:
N 49°(x+u+15), 606 - [(x+z)*(y+u)]´
E 012°(x+y+u+z)*3,564+(x+y+u+z)´
LOVU ZDAR A KEŠÍM ZVLÁŠT !
Moc se omlouvam, ale dum
kde bydlela maminka J.Š.Baara
opravovali a bohužel sundali i pametní desku
a tak malá nápoveda , mela prímení
jako monarcha- né ten motýl ale vládce
zeme.
(4/b)