Svídnice dostala jméno od pobrezního porostu "svíd" - voda tekoucí mezi svídami. Poprvé se uvádí ve starém archivu v roce 1349 ves "SWIDNICZE". Patrila k podlazickému klásteru minoritského rádu sv. Jakuba, který byl zalozen Jarosem Lacembokem z Chlumu, jak uvádí archiv z roku 1472. Roku 1564 byla Svídnice priclenena k panství secskému. Na sklonku 17. století zrídil pod Prácovem Josef Fransek Schoenfeld rybník. V roce 1714 byla zrízena pri rybníce papírna. Prvním papírníkem byl Petr Seifert. Roku 1739 papírna vyhorela. V roce 1754 získal papírnu ve verejné dražbe Antonín Ritschel z luzického Budysína. V papírne pracovalo 6 vyucencu a 3 ucni. Vyrábel se zde kancelárský, obalový a poštovský papír. Hlavní surovinou byly hadry, které sbírali po vesnicích "hadrníci". Ritschel provozoval papírnickou výrobu do roku 1838. Po jeho smrti odkoupil objekt za 23 tisíc zlatých svídnický mlynár Josef Jerábek. Výrobu zlepsil a predal ji synovi, který byl vyucen papírníkem. Pozdeji výroba zaostávala a proto byl pri papírne zrízen mlýn. V roce 1854 objekt vyhorel a za sedm let nato papírnická výroba zanikla. Horní svídnický mlýn, který byl po zániku papírny v provozu, byl i nadále nazýván "Papírna". Po druhé svetové válce rybník i mlýn zanikly v souvislosti s budováním prácovské vyrovnávací nádrze.
Prácovská vyrovnávací nádrz; zvaná nekdy téz; Krizanovice II slouzí pro vyrovnání spicky odtoku z Krizanovické prehrady a také jako odberné místo pro skupinový vodovod Chrudim - Pardubice. Její zemní hráz je vysoká 17,5 m, dlouhá 210 m a hladina zadrzované vody v nadmorské výšce 311 m zabírá plochu asi 6 hektaru.
U Prácova je také hydroelektrárna a vyrovnávací vež, kam se voda privádí potrubím az z Krizanovické prehrady. Díky tomuto 3 km dlouhému privadeci je dosazeno témer 90 m energeticky vyuzitelného spádu. Kapacita potrubí je 12 kubíku za sekundu a instalovaný výkon Francisovy turbíny ciní 8 MW. Pro vyrovnávání spickových odtoku byla pod vodní elektrárnou vybudována vyrovnávací nádrz Prácov. Také odtok z této vyrovnávací nádrze je vyuzit pro výrobu elektrické energie - prubezná elektrárna s Kaplanovou turbínou po levé strane prelivu má výkon 18 kW.
Nejstarší dochovanou stavbou v osade Prácov je kostel Sv. Jakuba. Jeho cást je puvodní stavbou z let 1364 - 1369. Behem husitských válek byla jizní cást kostela s prilehlým klásterem zcela znicena. Kostel byl obnoven v barokním stylu, poslední zajistení stavby je z let 1856.
1.zastavení: Zvonicka a pískovcový kríž
49°53.432 15°48.833
Nacházíte se v centru Svídnice. Letopocet, kdy byl postaven tento kríž je císlo ABCD. Pokud je pro někoho letopočet špatně čitelný, součet čtyř číslic je 23.
2.zastavení: Vlastivedná stezka krajem Chrudimky
49°53.205 15°48.784
Zde muzete nacerpat dalsí infirmace o Svídnici a Prácovu. Sectete císlice poradového císla informacní tabule a dostanete císlo E.
3.zastavení: Pomník obetem první svetové války
49°52.946 15°48.577
Pocet obetí uvedených na pomníku je císlo FG.
4.zastavení: Prácovská vyrovnávací nádrz
49°52.856 15°48.639
Na vratech je tabulka se šesti trojicemi čísel. Třetí trojice je 0HI
5.zastavení: Kostel sv. Jakuba
49°52.560 15°48.843
Pocet zelezných vodorovných obrucí zpevnujících vez je císlo J.
6.zastavení: Hydroelektrárna a vyrovnávací vež
49°52.567 15°48.755
Povrch veže je tvoren obdélníky. Pocet obdélníku od okachlíkované spodní cásti po rímsu nahore (jsou nad nad ní okna) - jen na výsku, ne po celé plose - je císlo KL (liché císlo).
Finální kes se nachází na souradnicích:
N 49°5(H-1).L(D-E)(C+3)
E 15°4B.(G-I)(F-K)(J+1)
Pri hledání kese se muzete kochat nádherným výhledem do krajiny. Sundejte dřevěné víčko, trubku nechte v zemi. Príjemnou procházku a úspesný lov. Kes se po zniceni zmensila, velikost nechavam abych nenarusil statistiky minulych nalezcu.